Finasterid selektivně a kompetitivně inhibuje aktivitu 5-alfa reduktázy (zejména typ 2, který převažuje ve tkáni prostaty), NADPH-dependentního enzymu, nezbytného pro přeměnu testosteronu na dihydrotestosteron (DHT) – výrazně snižuje nejen jeho množství v plazmě (o 60–80 %), ale i jeho koncentraci v prostatě (až o 90 %) (obrázek 1). Tento proces je provázen logickým vzestupem hladiny testosteronu, což však dle řady studií nemá větší vliv na růst prostatické tkáně ani na změny v její morfologii. Z receptorových studií je rovněž zřejmé, že finasterid má prakticky nulovou afinitu k androgenovým receptorům.

Z farmakodynamického hlediska je jistě rovněž velice podstatný vliv finasteridu na pokles sérové hladiny prostatického specifického antigenu (PSA), a sice o 41–71 % u pacientů se symptomatickou BHP. Výsledkem cíleného zásahu na molekulární úrovni je zmenšení objemu prostaty, vyvolané jednak atrofizací jejích buněk, jednak jejich apoptózou.

Základní farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání je finasterid velmi dobře vstřebáván z trávicího ústrojí, přičemž doba k dosažení ustálené plazmatické koncentrace se udává delší než 17 dnů. Současná konzumace potravy sice absorpci poněkud oddaluje, biologická dostupnost však zůstává nezměněna. Distribuční objem (VD) je poměrně velký – 76 l při rovnovážném stavu, přičemž finasterid přestupuje i přes hematoencefalickou bariéru; na straně druhé v seminální tekutině je přítomen jen v mizivém množství.

Po vstřebání je finasterid metabolizován v játrech na OH-metabolity, které mají pouze omezenou inhibiční aktivitu na 5-alfa reduktázu. Vylučování probíhá především stolicí (50–60 %), v menší míře též ledvinami (30–40 %). Eliminační poločas je přibližně 6 hodin.

Klinické zkušenosti

Účinnost finasteridu byla prokázána v řadě preklinických i klinických experimentů. Jednou z nejdůležitějších je v tomto ohledu čtyřletá placebem kontrolovaná studie PLESS, v níž byl pacientům se středně těžkou až těžkou formou BHP podáván finasterid v dávce 5 mg/den. Podávání finasteridu vedlo nejen ke zmenšení objemu prostaty, ale současně došlo i k výraznému ústupu LUTS (lower urinary tract symptoms – symptomy dolních močových cest) a ke zvýšení výtokové rychlosti moči. Víceméně analogických výsledků bylo dosaženo i v dalších klinických studiích, a je tedy zřejmé, že finasterid může nejen zastavit, ale do určité míry i zvrátit progresi BHP. Zesílení účinku je popisováno v možné kombinaci s alfa-1-lytiky (doxazosin, tamsulosin, alfuzosin aj.).

Shrneme-li tedy výše uvedené, finasterid nabízí úlevu od LUTS, omezuje močovou retenci a významně snižuje potřebu chirurgického řešení BHP, spočívající v TURP (transuretrální resekce prostaty) či prostatektomii. Léčba finasteridem je obvykle velmi dobře snášena, nejčastějšími nežádoucími účinky bývají poruchy ejakulace (2,1 %), snížené libido (1 %) či gynekomastie (0,4 %). Během dosavadní klinické praxe nebyly v souvislosti s užíváním finasteridu zjištěny žádné klinicky významné farmakodynamické ani farmakokinetické lékové interakce.

Situace v České republice

V České republice je finasterid schválen pro léčbu benigní hyperplazie prostaty v originálním přípravku Proscar, dále pak v přípravcích Androfin, Apo-finas, Duromeran, Edufil, Finajelf, Finanorm, Finasterid Actavis, Finasterid Orion, Finasterid Pharma, Finasteride Peseri, Finex, Finpros, Gefin, Ibition, Lekoprost, Mostrafin, Penester a Radicut.

Pro léčbu časných stadií androgenní alopecie mužů je finasterid dostupný výhradně v přípravku Propecia. (AISLP, 2007.3).

Literatura u autora