28.5.2023
Je známo, že chronický stres zhoršuje zánět střev, doprovázející některá střevní onemocnění. Nový výzkum, jehož výsledky byly publikovány v časopise Cell, ukázal možné mechanismy tohoto procesu. Tato práce pomáhá vysvětlit, jak může chronický stres vyvolat zhoršení problémů u pacientů se zánětlivými chorobami střev, například idiopatickými střevními záněty (IBD).
Oproti současným léčebným doporučením, která staví na dominantní místo farmakoterapii, by nově zjištěné mechanismy mohly vést ke zvýšenému důrazu na roli chronického stresu a jeho zvládání.
Bolest břicha, průjem a únava patří k hlavním příznakům u pacientů s IBD. Dva hlavní typy IBD, ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, probíhají u některých pacientů relativně mírně, ale u jiných může jít o závažné či dokonce život ohrožující onemocnění. Exacerbaci IBD často předcházejí události, jako je ztráta zaměstnání nebo rozchod s partnerem, s následným chronickým stresem. Výsledky nové studie ukazují na možné mechanismy tohoto jevu. Důležitá je role vlivu signálů, které při stresu vysílá mozek do nadledvin, následuje zvýšená produkce glukokortikoidů a jeich uvolňování do oběhu.
Autoři zmíněného výzkum (šlo v této fázi o studii na laboratorních zvířatech) zpočátku předpokládali, že glukokortikoidy působí přímo na střevní imunitní buňky, a následným uvolňováním prozánětlivých cytokinů. Ale ukázalo se, že toto působení není bezprostřední, že glukokortikoidy nepůsobí přímo na imunitní buňky, ale tento vliv je zprostředkován buňkami gliových buněk propojujících střevní neurony.
Výzkum ukázal, že poté co jsou gliové buňky aktivovány působením glukokortikoidů, uvolňují cytokiny, jež působí aktivačně na střevní imunitní buňky. Ty pak produkují prozánětlivé cytokiny, které hrají za fyziologického stavu významnou roli v obraně proti patogenům, ale u pacientů s IBD působí na vlastní střevní buňky a podněcují v nich zánětlivý proces. Glukokortikoidy zároveň blokují dozrávání nezralých střevních neuronů. V důsledku toho tyto neurony produkují pouze nízké hladiny signálních molekul, které za normálních okolností způsobují kontrakci střevních svalů. Výsledkem je zpomalení střevní pasáže, což působí střevní dyskomfort, charakteristický pro exacerbaci IBD.
Autoři uvádějí že byli překvapeni, když zjistili, že glukokortikoidy uvolněné při chronickém stresu působí na střeva jedinců s IBD prozánětlivě, protože tyto látky se používají v rámci léčby pacientů s IBD. Tento zdánlivý paradox lze vysvětlit krátkým časovým rámcem, ve kterém se taková léčba používá. Přestože rychlý vzestup hladiny glukokortikoidů působí protizánětlivě, tak když se stres stane chronickým, dojchází k patologickému posunu a glukokortikoidy převezmou prozánětlivou roli. Gastroenterologové a imunologové, kteří výsledky studie komentovali, toto vysvětlení považují za věrohodné.
Jak uvádějí autoři studie, schopnost mozku řídit zánět ve vzdálených orgánech se zdá být mnohem silnější, než se dříve myslelo. To naznačuje, že léky proti IBD v kombinaci s technikami zvládání stresu by mohly být účinnější než samotná farmakoterapie. Molekuly, které jsou součástí signální dráhy, vedoucí z mozku do střeva, by se také mohly stát novým cílem pro farmakologickou léčbu.
Důsledky práce by mohly přesahovat oblast IBD. Předpokládá se, že chronický stres zhoršuje průběh zánětlivých onemocnění i dalších systémů a orgánů, například kůže a plic, a to pravděpodobně prostřednictvím podobných signálních cest. Ve svém komentáři uvádí jeden z autorů, že se stále přesvědčivěji ukazuje, jak mnoho toho dosud známe o vlivu mozku na zdánlivě nesouvisející aspekty fyziologie a patofyziologie lidského organismu. Výzkum, který je zaměřen tímto směrem, zřejmě výrazně ovlivní podobu terapie řady onemocnění.
---
Schneider KM, Blank N, Alvarez Y, et al. The enteric nervous system relays psychological stress to intestinal inflammation. Cell 2023;186:1–16. Published online: May 25, 2023.
Autor
