21.11.2002 Homocystein (Hcy) je neesenciální aminokyselina obsahující thiolovou funkční skupinu, která se nevyskytuje ve stravě. Vzniká v organismu intracelulárně při zpracování methioninu. Výzkumem bylo zjištěno, že u zdravé populace je hladina Hcy v krvi u mužů o něco vyšší než u žen, u těhotných žen klesá, a s věkem obecně stoupá.
Homocystein je neesenciální sirná aminokyselina (2-amino- -4thiomáselná), která je meziproduktem metabolické přeměny methioninu na cystein. V biologických tekutinách se Hcy vyskytuje jako volný nebo vázaný na krevní bílkoviny disulfidickými či amidovými vazbami. Na metabolismu Hcy se podílejí dvě dráhy. V remetylační dráze je Hcy přeměněn na methionin (tato reakce vyžaduje přítomnost folátu a vitaminu B12, v další dráze kondenzuje Hcy se serinem na cystathion (je nutná přítomnost pyridoxal-5-fosfátu). Za fyziologických okolností jsou intracelulární koncentrace Hcy udržovány v úzkém koncentračním rozmezí, změny koncentrací jsou následovány paralelními změnami transportu Hcy do extracelulárního prostoru.
V současnosti se Hcy dostává do popředí zájmu odborné veřejnosti především proto, že mírně zvýšená koncentrace celkového homocysteinu (tHcy) - hyperhomocysteinémie - byla prokázána jako nezávislý rizikový faktor pro vznik srdečních onemocnění, periferních vaskulárních onemocnění, cévní mozkové příhody a hlubokých žilních trombóz. Vyšší tHcy způsobuje, že cévní endotel je delší dobu vystaven toxickému účinku Hcy, a to se projevuje přímým poškozením endotelií zvýšenou syntézou kolagenu a destrukcí elastinových vláken, zvýšenou tvorbou peroxidu a hydroxylových radikálů a změnou antitrombotické rovnováhy na trombogenní. K usazování cholesterolu na stěnách krevních cév dochází podle současných představ teprve po primárním působení Hcy.
Hyperhomocysteinémie (HHC) lze rozdělit na dvě formy. První forma se vyskytuje u jedinců, kteří jsou nositeli geneticky podmíněných (vrozených) poruch, nebo hormonálních anomálií, či toxických vlivů. Tyto příčiny patogenetického působení HHC je možné zjistit preventivním vyšetřením, ale dnes se většinou manifestují až jako neočekávaná kardiovaskulární příhoda. Koncentrace Hcy se pak u nich snižuje až jako součást sekundární prevence.
Druhá forma je v civilizovaných populacích velmi častá, vyznačuje se jen mírně zvýšenou koncentrací Hcy v pásmu hodnot, které ještě dnes považuje část odborníků za normální. Je způsobena nutričními chybami, které jsou celopopulačně rozšířené.
U většiny dospělých žijících v podmínkách civilizace převažuje produkce Hcy v buňkách nad jeho metabolizací, což je známka poruchy. Nutriční příčiny, které vedou k této poruše, se široce uplatňují v celé populaci. Porucha se s přibývajícím věkem prohlubuje a je výraznější u mužů než u žen do menopauzy. Nutriční HHC koreluje s klasickými rizikovými faktory pro kardiovaskulární onemocnění. HHC vzniklá z této příčiny je obecně rozšířenou poruchou, která postihuje obyvatele zemí s rozvinutou civilizací. V současnosti lze pozorovat, že se vyskytuje také u etnických skupin v rozvojových zemích, které opouštějí své národní stravovací zvyklosti a nahrazují je konzumací průmyslově zpracovaných potravin.
Na vzniku velmi mírné, nutričně způsobené HHC se podílejí zejména dva faktory:
- Úbytek přirozených zdrojů folátu a pyridoxinu v denní i dlouhodobé skladbě stravy. Dochází k němu v souvislosti s rozvojem potravinářského průmyslu, kdy vzrůst podílu technologií na průmyslové úpravě potravin působí úbytek těchto vitaminů v jejich přirozených zdrojích. Uplatňují se hlavně vyluhování, teplo, oxidace a záření, které ve spojení se závěrečnou tepelnou úpravou, například u mražené zeleniny, vedou ke snížení obsahu folátu také až na 2 % z jeho původního obsahu v syrové zelenině. Neméně negativní je druhá část důsledků modernizace potravinářských technologií - zvyšování trvanlivosti vyráběných potravin a zlepšování jejich chuťové atraktivity pomáhá jejich uplatnění na trhu, což, posuzováno z hlediska zdraví člověka, vede k vytlačování přirozených plnohodnotných zdrojů folátu a pyridoxinu z jídelníčku průměrného člověka. U některých dětí a mladistvých je důsledkem dokonce katastrofální jednostrannost ve výživě.
- Druhým faktorem je vysoký podíl tuku ve skladbě stravy, který v trávicím ústrojí brání rozpouštění ve vodě rozpustných vitaminů B6 a folátu.
Kardioprotektin? jako doplněk stravy je určen právě k suplementaci těchto vitaminů a k podpoře péče o zdraví a prevence kardiovaskulárních onemocnění.

Charakteristika

Kardioprotektin je potravinový doplněk, který v 1 potahované tabletě obsahuje:
- kyselinu listovou (1 mg),
- vitamin B6 - pyridoxin (5 mg),
- vitamin B12 - kyanokobalamin (20 mikrog).
Kardioprotektin obsahuje uvedené vitaminy v odpovídajících koncentracích, a jelikož by podávání samotné kyseliny listové mohlo zhoršit zdravotní stav pacientů s určitým druhem chudokrevnosti, je v přípravku obsažen i vitamin B12 (kyanokobalamin), který tomuto riziku brání.
Kyselina listová je vitamin rozpustný ve vodě, který se podílí na látkové výměně (tvorba nukleových kyselin). Spolu s vitaminem B6 (pyridoxin) působí příznivě při hyperhomocysteinémii. Doporučená denní dávka: 200 mikrog.
B6 (pyridoxin) je vitamin rozpustný ve vodě, který se podílí na látkové výměně (tvorba bílkovin, tvorba přenašečů nervových vzruchů v mozku atd.). Spolu s kyselinou listovou působí příznivě při hyperhomocysteinémii. Doporučená denní dávka: 2 mg.
B12 (kyanokobalamin) je vitamin rozpustný ve vodě, který se podílí na látkové výměně (tvorba nukleových kyselin). Jeho podávání je důležité u některých typů chudokrevnosti. Doporučená denní dávka: 1 mikrog.

Použití

Potahované tablety přípravku Kardioprotektin jsou určeny jako potravinový doplněk pro zvláštní výživu u osob se zvýšenou koncentrací homocysteinu v krvi nebo v situacích, kdy lze zvýšenou koncentraci homocysteinu předpokládat. Zmiňovaná hyperhomocysteinémie je zapříčiněna zejména nutričními chybami a v menší míře geneticky, hormonálně nebo toxickými vlivy, a je dávána do souvislostí s rizikem vzniku aterosklerózy, ischemickou chorobou srdeční a některými dalšími srdečními či cévními chorobami. Kardioprotektin se tedy používá jako doplněk stravy například u osob užívajících léky snižující koncentrace krevních tuků a u osob s kardiovaskulárním onemocněním.
Účinné látky v přípravku Kardioprotektin jsou obsaženy v množstvích, jež lze považovat i při dlouhodobém používání za bezpečná.

Doporučené dávkování

Doporučuje se užívat 1x denně 1 potahovanou tabletu. Přípravek je vhodný pouze pro dospělé a není určen pro děti a dospívající ani pro těhotné a kojící ženy.


Poznámka: Statut přípravku: doplněk stravy schválený hl. hyg. MZ ČR.
Úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění: není hrazen.
Profil přípravku zpracován kolektivem autorů vedeným profesorem MUDr. Janem Švihovcem, DrSc., s využitím odborné literatury.