7.11.2002
I v ordinaci praktika se lékař může setkat s tím, že stesky a obtíže pacientky nelze jednoznačně zařadit do jasné nosologické jednotky. Jde-li o ženu mezi 45. a 55. rokem věku, pak je možné, že společnou příčinou vyjmenovaných a často velmi nesourodých příznaků může být nastupující klimakterium.
Hormonální změny v menopauze jsou spojeny se zástavou ovulace, a tím i s koncem ovariální produkce nejprve progesteronu, poté i estrogenu. Současně s tím se zpětnovazebným vlivem zvyšují hladiny gonadotropinů. Pro laboratorní diagnostiku menopauzy je typické zvýšení FSH a významné snížení 17-beta estradiolu. Laboratorně prokázaný hypoestrinismus však nemusí vůbec korelovat s tíží vegetativních klimakterických obtíží. Nejčastějšími stesky bývají návaly horka, noční pocení, poruchy spánku, deprese, nesoustředěnost, změny nálad, emoční labilita, bolesti hlavy, závratě, bolesti kloubů a páteře, palpitace, poruchy libida, obtíže s udržením moči, suchost sliznic a mnoho dalších.
Žena kolem 50. roku života zvládá obvykle několik ?profesí? současně: je partnerkou, matkou, snaží se obstát v profesní konkurenci, děti jí odcházejí z domova a mění se léty zaběhaný rodinný styl života. Stárnou rodiče a mohou začít přibývat choroby.
Proto neléčené příznaky klimakteria mohou prohloubit již tak nastávající životní krizi středních let, kdy si žena může hlouběji uvědomovat i urychlené stárnutí a snížení osobní atraktivnosti.
První volbou v této situaci je hormonální substituční terapie - HST (HRT, hormone replacement therapy), která je kauzální a poměrně rychle odstraňuje estrogenní deficit a s ním i vegetativní obtíže. Příznivě ovlivňuje také další dlouhodobé následky estrogen-deficitního syndromu. V naší populaci je však stále poměrně mnoho žen, které z nejrůznějších důvodů klasickou hormonální substituci odmítají. Jiné ženy ji pro závažné zdravotní kontraindikace užívat nemohou.
Již od roku 1997 je proto kromě HRT věnována pozornost i fytohormonům. Je známo, že asijské ženy mají významně menší výskyt klimakterických vegetativních obtíží, ale i karcinomu prsu. V této populaci je též menší incidence kardiovaskulárních chorob a osteoporózy. Je to vysvětlováno významným podílem sóji, bohaté na fytoestrogeny, ve stravě. Rostlinné látky podobné estrogenům se vyskytují nejen v sóji, ale i v červeném jeteli a ve chmelu. Obsah fytoestrogenů byl dosud detekován v 300 různých rostlinách.
Fytoestrogeny se od fytohormonů liší tím, že kromě estrogenního účinku mají i účinek antiestrogenní. To lze využít právě tam, kde je klasická HRT kontraindikována s ohledem na estrogenní aktivitu v prsní a endometriální tkáni. Bioaktivita fytoestrogenů co do rizika vzniku karcinomu endometria je v porovnání se 17-beta estradiolem velmi nízká. Fytoestrogeny lze proto zařadit mezi látky podobné selektivním modulátorům estrogenových receptorů (SERM). Odstraňují vegetativní příznaky a zlepšují lipidový profil, chovají se jako ?slabé? estrogeny. Mohou mít i příznivý účinek na snížení rizika kolorektálního karcinomu.
Také proto se do popředí odborného zájmu dnes dostala rostlina červený jetel (Trifolium praetense L.), dříve opomíjená luční bylina s využitím jen v zemědělství. Obsahuje totiž čtyři druhy aktivních isoflavonů (biochanin A, formononetin, genistein a daidzein), jejichž biologická role je velmi důležitá. Genomový účinek isoflavonů je zprostředkován vazbou na estrogenové receptory s následným estrogenním a antiestrogenním účinkem. Výhodou isoflavonů je skutečnost, že jako slabé estrogeny chrání kost, mohou mít kardioprotektivní účinky a snižují projevy vegetativního klimakterického syndromu, přičemž neindukují hormonálně podmíněné nádory. Od května 2002 je na trhu menoflavon, extrakt z červeného jetele, standardizovaný na obsah 40 mg isoflavonů v jedné tobolce. Obsahuje všechny čtyři aktivní isoflavony ve vysoké biologické dostupnosti. Je vyroben z červeného jetele, pěstovaného speciálně pro tyto účely v čistém alpském prostředí. Jeho velmi dobrá účinnost v léčbě klimakterických symptomů byla prokázána ve dvojitě slepé klinické studii. Všechny isoflavony menoflavonu jsou v aktivní, biologicky dobře dostupné formě, a jsou tudíž resorbovány rychleji než isoflavony ze sóji. Rovněž koncentrace estrogenní aktivity je značně vyšší než u srovnatelných přípravků a potravinových doplňků. Významná je signifikantně vyšší aktivita k estrogenním beta-receptorům než k alfa-receptorům, což znamená ochranu prsu a endometria. Proto se účinek menoflavonu blíží moderním přípravkům SERM (ze skupiny selektivních modulátorů estrogenového receptoru). Dále jsou studovány a zatím pozitivně hodnoceny kanceroprotektivní a antioxidační vlastnosti isoflavonů.
Tak zvaný západní životní styl s sebou nese zvýšené riziko obezity, kardiovaskulárních chorob, osteoporózy a četnější incidenci karcinomů. Délka života se přitom stále prodlužuje. Nástup klimakteria a s ním i výskyt civilizačních chorob však kulminuje stále kolem 50. roku věku. Zvláště estrogen-deficitní syndrom, jemuž jsou vystaveny ženy po menopauze, je příčinou zvýšené morbidity a mortality. Současná společnost začíná hledat své kořeny v návratu k přírodě. Proto zažíváme i určitou renesanci přírodních léčiv. Přípravky rostlinného původu s protektivními vlastnostmi estrogenů patří už rovněž do moderní medicíny dnešních dnů. Nabízejí možnost účinně léčit nepříjemné klimakterické obtíže, a zvýšit tak kvalitu života. Zdá se, že jejich účinky jsou mnohem širší a dlouhodobější.
Nový přípravek menoflavon nemá zdravotní kontraindikace, a proto je volně prodejný v lékárnách. Takové rozšíření rejstříku alternativních přírodních přípravků mohou tedy přivítat nejen gynekologové, ale i lékaři všech odborností.
Literatura:
Donát J. Hormony zelené medicíny. Klimakt Medicína 2001;6(3):35-38.
Donát J. Hormony zelené medicíny. Klimakt Medicína 2001;6(4):33-36.
Šormová I. Hormony zelené medicíny. Klimakt Medicína 2002;7(2):21-23.
Stonek F, Lass H, Sator M, Gruber D, Metka M, Huber IC. Comparative double-blind, cross-over study of efficacy of red clover extract (RCE 40) versus placebo in the treatment of menopausal symptoms. Univ of Wienna, Dept of Gyn Endocrin.
