Konflikt mezi výraznými změnami ve složení a způsobu úpravy stravy i životního stylu v průběhu posledního století na jedné straně a genetickou výbavou, která vznikala v průběhu nesrovnatelně delší doby v procesu adaptace na zcela odlišné životní podmínky, na straně druhé má nepochybný dopad i na oblast trávicího ústrojí člověka. Narůstá výskyt zánětlivých, degenerativních i nádorových onemocnění. Podle některých odhadů je množství bakterií, které přicházejí do trávicího ústrojí, několikatisíckrát nižší než v prehistorickém období. Novodobé upravování pokrmů zcela vyřadilo mléčné kvašení, tedy přirozený fermentační proces, který byl spojen s kolonizací stravy (a následkem toho i trávicího ústrojí) laktobacily.

Další příčinou poklesu množství přirozené střevní flóry již v časném období vývoje jedince jsou zvýšená hygienická opatření při přípravě stravy pro novorozence a kojence či podávání širokospektrých antibiotik. Za normálních okolností je střevo osídlováno fyziologickou flórou již od prvních dní po narození. Stav, při kterém je trávicí ústrojí nedostatečně zásobeno fyziologickou flórou, umožňuje snadnější osídlení patogenními mikroorganismy. Vzhledem k tomu, že nepatogenní bakterie, fyziologicky ve střevě přítomné se podílejí na trávení substrátů, může následkem jejich nedostatku dojít k poruchám trávicí funkce a vzniku řady patologických stavů, z nichž nejčastější jsou průjmová a zánětlivá onemocnění.
V takovém případě je indikováno zevní podání tzv. probiotik. Mezi probiotika řadíme živé bakteriální kultury nepatogenních mikroorganismů a produkty mléčného kvašení, které růst fyziologické flóry ve střevě usnadňují. Probiotika zlepšují mikrobiální rovnováhu ve střevě různými mechanismy, včetně produkce látek s antimikrobiálním působením a ovlivňování procesů probíhajících na střevní sliznici. V České republice jsou dostupná různá probiotika obsahující mikrobiální kultury (např. Bacillus subtilis, Escherichia coli, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus). Jedním z probiotik této skupiny je i přípravek s obsahem laktobacilů - Lacidofil (Rougier).

Charakteristika

Lacidofil obsahuje kultury mikroorganismů Lactobacillus acidophilus a Lactobacillus rhamnosus (2 miliardy v jedné kapsli). Laktobacily tvoří složku fyziologické střevní mikroflóry, jejíž přítomnost ve střevě je důležitá pro správný průběh trávení. Zabraňují vzniku a prohlubování projevů střevní dysmikrobie, včetně růstu hnilobných a patogenních mikroorganismů. Předpokládá se několik mechanismů působení. Jedním z nich je produkce antimikrobiálních metabolitů, které působí snížení počtu patogenních bakterií a jejich toxicky působících produktů. Laktobacily mají schopnost konvertovat laktózu a jiné sacharidy na kyselinu mléčnou, jež brání růstu patogenních a hnilobných mikrobů a podporuje ionizaci vápníku a železa z potravy. Produkují specifická antibiotika, například acidophilin, laktocidin, laktobacilin, bakteriální pektidy, nisin.
Laktobacily snižují adherenci a množení patogenních mikroorganismů ve střevě. Účinnost podání laktobacilů je dána jejich vlastní schopností přilnout na sliznici trávicího ústrojí. Kolonizují střevní mukózu a chrání ji proti invazi a aktivitě patogenních bakterií. Důležitá je kompetice laktobacilů o adhezivní receptory enterocytů. Kmeny laktobacilů adherují k epiteliím střeva, a blokují tak adhezi patogenních bakterií. Ty jsou pak odstraňovány z trávicí trubice stolicí. Inhibice pomnožení patogenních bakterií je zapříčiněna účinkem organických kyselin, které laktobacily produkují v inhibičních koncentracích. K těmto metabolickým produktům patří kyselina mléčná a peroxid vodíku.
Dalším mechanismem působení laktobacilů ve střevě je kompetice s patogenními bakteriemi o živiny. Snížení koncentrace látky, která je pro patogenní bakterii esenciální živinou, vede k potlačení jejího růstu. Významné je působení laktobacilů jako stimulátorů imunitního systému. Rekolonizace střevního traktu laktobacily vede ke zvýšení produkce imunoglobulinů a interferonu, ke zvýšení aktivity makrofágů, počtu T-lymfocytů a NK-buněk (natural killers).
Laktobacily také produkují některé vitaminy (B1, B2, B6, B12, kyselinu listovou, niacin) a digestivní enzymy (kasein fosfatázu a lyzozym). Navíc hydrolyzují laktózu pomocí beta-galaktosidázy, eliminují intoleranci laktózy a podporují střevní peristaltiku.
Některé laktobacily produkují biologicky příznivou L(+) kyselinu mléčnou. Ta hraje důležitou roli v respiračních procesech a je metabolizovatelná v syntéze glukózy nebo glykogenu. To má význam u dětí, jejichž organismus nemá schopnost metabolizovat plně jiné formy laktátu a je ohrožen metabolickou acidózou. U starších lidí naproti tomu Lactobacillus rhamnosus pomáhá osídlit střevo, které je v tomto věku nedostatečně kolonizované fyziologickou flórou, a proto je ohroženo infekcemi a nádory.
Laktobacily prostřednictvím tvorby kyseliny orotové a hydroxymethylglutamové mohou snižovat koncentraci cholesterolu.
Nejúčinnější z laktobacilů je Lactobacillus rhamnosus. Je až 10krát produktivnější než Lactobacillus acidophilus, má větší spektrum fermentace. Produkuje L(+) kyselinu mléčnou, která je biologicky hodnotnější než L(-) forma, produkovaná jinými laktobacily. Odolává lépe solím žlučových kyselin, má dobrou rezistenci na antibiotika užívaná proti gramnegativním bakteriím a je stabilnější.
Podávání přípravku Lacidofil vede k úpravě střevní dysmikrobie, potlačuje zánětlivé projevy v trávicím ústrojí způsobené patogenními bakteriemi, normalizuje střevní permeabilitu a působí proti průjmu.

Klinické studie

Účinnost podávání kmenů Lactobacillus acidophilus a Lactobacillus rhamnosus byla hodnocena v řadě studií. V jedné z nich vedlo podávání laktobacilů ke snížení výskytu potenciálních patogenů ve střevě, k úpravě průjmu, ke zkrácení doby úzdravy u pacientů s akutní gastroenteritidou a významně přispělo k rychlejší úpravě průjmů u dětí léčených antibiotiky pro jiné onemocnění. V další studii mělo podávání laktobacilů za následek zmírnění bolestí břicha u nemocných nesnášejících laktózu a pacientů s biliární dyspepsií, u kterých zároveň ustoupilo nadýmání, u pacientů s dysmikrobií po užívání širokospektrých antibiotik ustupovala bolest břicha, tlak v epigastriu a flatulence, upravila se i stolice, stejně tak jako u pacientů s postradiační kolitidou. V další studii byly laktobacily podávány nemocným s dyspepsiemi různého původu. Nejvýraznější účinek byl zaznamenán u osob s dysmikrobií po antibioticích, u maldigescí a u postradiačních enterokolitid. V jiné klinické studii vedlo podávání laktobacilů u pacientů s laktózovou intolerancí ke zlepšení tolerance glukózy.

Indikace

Podávání přípravku Lacidofil je indikováno jako léčba a prevence průjmových onemocnění, při akutní gastritidě, enteritidě a enterokolitidě, při průjmech z dysmikrobie při aplikaci antibiotik, při enteriitidách v souvislosti s cytostatiky nebo po ozáření či léčbě cytostatiky, dále při průjmech vzniklých v souvislosti s poruchou pankreatické sekrece nebo u osob s malabsorpcí, při syndromu slepé kličky.

Nežádoucí účinky a kontraindikace

Nežádoucí účinky ani kontraindikace nebyly dosud popsány. Přípravek mohou užívat i těhotné ženy nebo kojící matky.

Dávkování

Preventivně se užívá 1 tobolka denně, léčebně dospělí a děti od 2 let 3krát denně 1 - 2 tobolky, kojenci 1 tobolka denně. Tobolky se užívají během jídla nebo do 30 minut po jídle a zapijí se přiměřeným množstvím vody. Mohou se užívat celé, nebo se jejich obsah vysype do jídla či oslazeného čaje.


Poznámka:
Statut přípravku: léčivý přípravek, není vázán na lékařský předpis.
Úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění: viz Číselník VZP.
Další přípravky s obdobným složením: viz databáze AISLP (léčivé přípravky) nebo aktuální verze Remedia Compendium.