15.2.2026
Několik známých dopingových kauz ukazuje, že nejen doplňky stravy, ale i kosmetické přípravky mohou vést při testu na dopingové látky k pozitivnímu nálezu. Například krémy a spreje užívané pro ochranu kůže mohou obsahovat složky, které Světová antidopingová agentura ve vrcholovém sportu nepovoluje.
Příklad dopingové kauzy spojené s kosmetikou: clostebol
Norská běžkyně na lyžích Therese Johaug byla v roce 2016 pozitivně testována na anabolický steroid clostebol poté, co použila na rty spálené slunečním zářením krém Trofodermin. Přestože disciplinární komise uznala, že Johaug nechtěla podvádět, byla tato sportovkyně (vzhledem k zásadě, že odpovědný za užívání zakázaných látek je samotný sportovec), vyloučena na třináct měsíců ze soutěží. Johaug uvedla, že užívala tento krém, protože jí to doporučil její týmový lékař. Lékař ji ujistil, že krém neobsahuje žádnou zakázanou látku. Také o užití přípravku informovala svého trenéra. Poté, co se dozvěděla o pozitivním nálezu při dopingovém testu, byla suspendována, dokud nebude definitivně rozhodnuto. V únoru 2017 jí byl sdělen 13měsíční zákaz činnosti. Její trest (o jeden měsíc kratší, než navrhovali státní zástupci v norském antidopingovém výboru) jí dal možnost soutěžit na zimních olympijských hrách 2018. Mezinárodní lyžařská federace (FIS) se však úspěšně odvolala proti 13měsíčnímu zákazu dopingu, protože jej považovala za příliš krátký. Proto se Johaug nakonec nemohla zúčastnit olympijských her v roce 2018.
Podobný případ se odehrál v italském fotbale: kapitán týmu Benevento Fabio Lucioni měl pozitivní test na clostebol v roce 2017. Ukázalo se, že týmový lékař mu na poranění kůže aplikoval sprej s obsahem clostebolu (Trofodermin) a Lucioni byl poté na rok suspendován, zatímco lékař dostal zákaz činnosti na čtyři roky. Také v tenise došlo k incidentu s kontaminací z kosmetiky.
Italský tenista Jannik Sinner v roce 2024 dvakrát neprošel dopingovým testem kvůli stopovému množství clostebolu. Vyšetřování odhalilo, že clostebol se mu do těla dostal při masáži od fyzioterapeuta, který si předtím ošetřil poraněný prst sprejem Trofodermin a při masáži Sinnera neměl rukavice. Sinner nebyl nakonec potrestán, protože bylo uznáno, že látka se do těla dostala neúmyslně vnější kontaminací. Případ však ukázal, jak snadno se může zakázaná látka dostat do těla skrze kůži následkem pouhého kontaktu. Právník Giovanni Fontana, který se dopingovými kauzami dlouhodobě zabývá, uvedl, že u sportovců s nálezem clostebolu se vždy ptá na použití Trofoderminu a dokonce i na to, zda jej nepoužil rodinný příslušník či partner, protože složky přípravku „se přenáší velmi snadno“.
Vzhledem k anabolickým vlastnostem clostebolu Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a Světová antidopingová agentura zařadily tuto látku a další anabolické steroidy na každoročně aktualizovaný seznam zakázaných látek ve sportu. Detekce příjmu clostebolu je tradičně založena na detekci jeho hlavního metabolitu v moči. Přítomnost tohoto metabolitu ve vzorku moči sportovce může být způsobena jak nelegálním perorálním užíváním clostebolu jako anabolika, ale uvedené případy ukazují, že pozitivní nález může být způsoben i kontaktem s kosmetickými přípravky.
Zakázané dopingové látky v kosmetických přípravcích
Každoročně aktualizovaný seznam zakázaných látek (Prohibited List) agentury WADA zahrnuje řadu látek napříč kategoriemi, které se mohou objevit i v kosmetických produktech. Příkladem jsou anabolické steroidy (sekce S1 seznamu WADA), kam spadá i zmíněný clostebol. Kromě anabolických steroidů se v kosmetice či lécích pro lokální použití mohou objevit i glukokortikoidy (sekce S9 seznamu WADA) a další zakázané látky. Například některé volně prodejné krémy na kožní alergie či ekzémy mohou obsahovat silné glukokortikoidy jako betamethason nebo clobetasol, aniž byly na obalu uvedeny. Při dlouhodobém užívání mohou být tyto látky vstřebávány v takovém množství, že mohou vést u sportovce k pozitivnímu nálezu při testu na doping. Americká léková agentura FDA varovala před sprejem Skin-Cap, volně prodávaným jako dermatologický kosmetický přípravek. Tento přípravek obsahoval glukokortikoid clobetasol, aniž by tato látka byla uvedena obalu. Sportovec používající takový prostředek by mohl nevědomky porušit antidopingová pravidla, neboť vyšší dávky delší dobu aplikovaných lokálních kortikoidů mohou mít za následek pozitivní nález při testu na doping.
Za zmínku stojí i další z antidopingového aspektu potenciálně rizikové složky: například některé regenerační krémy mohou obsahovat stimulanty. Byly také zaznamenány případy kosmetických přípravků s obsahem hormonů (nebo jejich prekursorů) – například anti-aging krémy s dehydroepiandrosteronem (DHEA), které mohou u sportovců způsobit pozitivní nález při testu na doping. DHEA je anabolický steroid ze seznamu zakázaných látek WADA. Celkově platí, že v kosmetických přípravcích se může vyskytnout jakákoliv z látek, které WADA ve vrcholovém sportu zakazuje, a to buď záměrně (kvůli efektu dotyčné zakázané látky na pleť, svaly apod.) nebo nezáměrně kontaminací při výrobě přípravku.
Jak se dostanou zakázané látky do těla
Zakázané látky se mohou do těla dostat různými cestami – nemusí jít jen o polknutí pilulky či injekci. Jednou z možností je transdermální absorpce (vstřebání kůží). Příkladem mohou být gely, krémy či masti s testosteronem; takové případy byly součástí některých odhalených dopingových kauz. Krémy obsahující zakázané látky (např. anabolické steroidy) mohou být zneužity k dopingu – umožňují lokální aplikaci s cíleným vstřebáním účinné látky. Může však jít i o neúmyslný doping: pokud sportovci neznají přesné složení krému, mohou si jej aplikovat a nevědomky tak vstřebat zakázanou látku, což pak může vést při testu na doping k pozitivnímu nálezu. Konkrétní případ transdermálního vstřebání byl již zmíněn u clostebolu (viz výše).
Dalším příkladem je chlorfenesin, konzervant užívaný jako součást kosmetických přípravků (šamponech, krémech, opalovacích mlécích). Sám o sobě není zakázaný, ale v těle se metabolizuje na kyselinu 4-chlorfenoxyoctovou (4-CPA). Na stejný metabolit se však metabolizuje také zakázaný stimulant meklofenoxát. V roce 2021 vyšlo najevo, že kosmetické přípravky s chlorfenesinem mohou zvýšit hladinu tohoto metabolitu v moči natolik, že test na doping je pozitivní, jakoby sportovec užíval zakázaný stimulant meklofenoxát. Při turnaji UFC (americká společnost, pořádající světovou soutěž ve smíšených bojových uměních) v roce 2021 bylo u všech testovaných zápasníků zjištěno při testech na doping určité množství uvedeného metabolitu (4-CPA), a to právě v důsledku běžného používání vlasové a tělové kosmetiky. Experiment s jednorázovou aplikací opalovacího krému s chlorfenesinem zvedl významně hladiny metabolitu 4-CPA. Tyto údaje jasně dokládají, že vstřebání přes kůži a sliznice (také natřením rtů!) může reálně přispět k pozitivnímu dopingovému testu, i když sportovec neužil perorálně nic zakázaného.
K dalším cestám neúmyslného vstupu patří perorální či inhalační expozice při aplikaci kosmetiky. Například balzámy na rty a krémy aplikované v okolí úst: pokud obsahují nějakou zakázanou látku, může docházet k postupnému olízání a polykání malých dávek. Viz popsaný případ běžkyně na lyžích Therese Johaug, která používala balzám s clostebolem opakovaně na rty, odkud se clostebol vstřebával sliznicí do těla, svoji roli mohlo hrát i olizování rtů. Například zubní pasty a ústní vody běžně zakázané látky neobsahují, ale teoreticky mohou obsahovat např. výtažky z konopí. Sportovec by měl zvažovat i složky jako je například konopný olej v ústní vodě, který by mohl obsahovat zakázaný kanabinoid (např. tetrahydrokanabinol, THC). Kanabinoidy jsou zakázané všechny, s výjimkou CBD (kanabidiol).
Etiketa neodpovídá vždy reálnému složení
Závažný problém představuje nesoulad mezi etiketou a reálným složením výrobků. Výzkumy opakovaně ukazují, že významná část volně dostupných produktů (doplňků stravy i kosmetických přípravků) může obsahovat dopingové látky, které nejsou na etiketě uvedeny. Podle jedné studie se tento „nesoulad“ týkal přibližně třetiny komerčních produktů, nabízených k použití u sportovců. Často takové produkty obsahují např. nepřiznané stimulanty nebo glukokortikoidy. Zvyšuje se tak riziko neúmyslného dopingu kvůli obsahu „skrytých“ látek. I když tyto studie byly zaměřeny hlavně na doplňky stravy, podobný princip platí pro kosmetické přípravky: výrobky nakoupené z neregulovaných zdrojů (internet, tržnice) nebo označené jako „přírodní“ či „doplňkové“ mohou obsahovat farmakologicky účinné látky, aniž by byly uvedeny na etiketě.
Příklady z praxe zahrnují například již zmíněný sprej Skin-Cap, který byl globálně prodáván jako šampon proti ekzémům, lupénce a dalším kožním problémům. Opakovaně se zjistilo, že obsahuje glukokortikoid clobetasol, ačkoliv na obalu tato látka nebyla uvedena. Pro sportovce je tedy důležité si uvědomit, že etiketa nemusí říct vše. Zvláště rizikové jsou produkty slibující výrazné účinky: např. krémy na budování svalů, spalování tuků, zvyšování výkonnosti či léčbu bolesti, jejichž výrobci na obalu neuvádějí všechny reálně obsažené (a přitom ve sportu nepovolené) složky. Tyto látky buď nejsou uvedeny záměrně (aby produkt mohl být volně prodáván), nebo se do produktu dostanou kontaminací při výrobě. Pro sportovce však výsledek může být stejný – pozitivní dopingový test a obtížné prokazování, že zakázaná látka nebyla na štítku.
Antidopingové organizace a laboratoře proto v současnosti proto věnují zvýšenou pozornost i analýze produktů, které sportovci udávají jako příčinu pozitivního nálezu při dopingovém testu. Často se ukáže, že např. “vitaminový” krém (či nutriční doplněk) obsahoval zakázanou a výrobcem nepřiznanou složku. Například Antidopingová agentura USA (USADA) zveřejňuje seznam problematických suplementů (tzv. High Risk List), na němž se opakovaně objevují například výrobky s nedeklarovanými anaboliky nebo glukokortikoidy. Sportovci by se měli takovým podezřele „zázračným“ přípravkům vyhýbat, a pokud je použijí, uchovat vzorek pro případné testování v akreditované laboratoři.
Princip odpovědnosti sportovce
Klíčové je, že při pozitivním dopingovém nálezu antidopingový systém sice zvažuje možnost, že sportovec vědomě nepodváděl, ale výchozím předpokladem je podezření, že byla porušena pravidla. Antidopingová pravidla fungují na principu odpovědnosti sportovce. To znamená, že pokud je zakázaná látka nalezena v těle sportovce, nese sportovec odpovědnost bez ohledu na úmysl či míru zavinění. Jinými slovy: každý sportovec ručí za to, co se dostane do jeho organismu – ať už látku požil vědomě, nevědomě, nebo se mu do těla dostala náhodou. Tento princip byl potvrzen v řadě kauz: například v uvedeném případě běžkyně Johaug bylo explicitně řečeno, že neměla v úmyslu podvádět, ale přesto došlo k porušení pravidel a trestu, protože látka byla v těle. Pro sportovce to má zásadní důsledek: nemůže se zprostit odpovědnosti argumentem nevědomosti nebo prohlášením, že důvěřoval informaci výrobce o neškodnosti produktu. Tvrzení typu “nevěděl jsem, že krém obsahuje steroid” nebo “látka nebyla na obalu uvedena” samo o sobě sportovce nezprostí provinění. Princip přímé odpovědnosti samotného sportovce je důvodem, proč antidopingové organizace stále apelují na prevenci a edukaci. Je mnohem lepší pozitivnímu nálezu předejít, než ho zpětně vysvětlovat.
Doporučená preventivní opatření
Opatrnost u mastí, krémů a sprejů: Při kožních problémech nebo zraněních je vhodné, aby sportovec raději konzultoval lékaře týmu či sportovního lékaře se znalostí antidopingových pravidel. Existují povolené alternativy – např. místo silné kortikoidní masti lze zvolit nehormonální krém.
Vedení záznamů: Je velmi užitečné, aby si sportovec vedl si jednoduchý deník užívaných přípravků (kosmetika, nutriční suplementy, léky) – včetně šarže nebo fotky obalu. V případě nálezu to může pomoci rychle identifikovat podezřelý produkt.
Uchovávání vzorků: Nevyužívat celý obsah balení najednou, ale ponechat si malé množství produktu až do obdržení výsledků dopingových testů. Pokud by test byl pozitivní, lze zbylý produkt nechat analyzovat na akreditovaném pracovišti a ověřit, zda obsahoval zakázané látky či složky způsobující falešný nález. Tato opatření mohou sportovci pomoci prokázat pravdu, pokud by byl obviněn z dopingu.
Nikdy nepoužívat přípravky jiné osoby. Nesdílet balzámy na rty, krémy, lahvičky s ústní vodou ani inhalátory s jinými osobami – nikdy nelze zcela vyloučit, že cizí produkt obsahuje něco nevhodného. Navíc i kontaktem s cizí osobou, používající kosmetiku, se může zakázaná látka přenést (viz sprej s obsahem anabolického steroidu clostebolu aplikovaný na prst fyzioterapeuta v kauze Sinner).
Závěr
Kosmetické přípravky, obdobně jako nutriční suplementy, mohou představovat překvapivá antidopingová rizika. Historie poskytuje varování v podobě reálných kauz a vědecky jsou prokazovány mechanismy, jakými se zakázané látky dostávají do těla. Každé tvrzení o “neškodném krému” je třeba brát s nejvyšší vážností. Sportovci musí přistupovat ke své péči o tělo stejně obezřetně jako k doplňkům stravy: s informovaností, podezřívavostí a odpovědností. Jedině tak naplní heslo “Play True” v praxi a ochrání sebe i integritu sportu před nechtěným dopingovým nálezem.
Literatura (výběr)
1. Campbell JR, Perez AG, Woolery-Lloyd H. Topical steroids sold as fade creams in beauty supply stores: A danger for cosmetic consumers. J Drugs Dermatol 2024;23(9):709-712.
2. Little C. Johaug tests positive for anabolic steroid after using sunburn cream recommended by team doctor. Faster Skier. https://fasterskier.com/2016/10/johaug-tests-positive-for-anabolic-steroid-after-using-sunburn-cream-recommended-by-team-doctor/.
3. Dampf A. US Open: The spray that caused Jannik Sinner’s failed drug tests has ‘DOPING’ warning. AP News. https://apnews.com/article/us-open-jannik-sinner-doping-trofodermin-clostebol-a0ad903ead6af09dde6ed0a890ffbd68.
4. Figueiredo VC, Silva PR. Cosmetic doping – when anabolic-androgenic steroids are not enough. Subst Use Misuse 2014;49(9):1163-7.
5. Akhand S, Yadav A, Jain DK. Potential contamination in cosmetics: a review. Sys Rev Pharm 2023; 14(10): 641-649.
6.Pratiwi R, Auliya As NN, Yusar RF, et al. Analysis of prohibited and restricted ingredients in cosmetics. Cosmetics 2022;9:87.
7. Moraleda Merlo AB, Lobigs L, Piper T, et al. Unravelling the threat of contamination in elite sports: Exploring diverse sources impacting adverse analytical findings and the risk of inadvertent exposure to prohibited substances. Forensic Sci Int 2024; 365:112240.
8. Pittelkow MR, Benson LM, Naylor S, et al. Detection of corticosteroid in an over-the-counter product. JAMA 1998; 280(4):327-328.
9. Swanson DL, Pittelkow MR, Benson LM, et al. Deja vu all over again: skin cap still contains a high-potency glucocorticosteroid. Arch Dermatol 2005;141(6): 801-803.
Autor
