Farmakoekonomika a možnosti jejího uplatnění ve zdravotnictví

Farmakoekonomika a možnosti jejího uplatnění ve zdravotnictví

Farmakoekonomika ve své praktické aplikaci nachází stále větší uplatnění ve zdravotnictví. Proto považuji za vhodné, aby i lékařská veřejnost měla možnost seznámit se se základy této disciplíny - a to z mnoha důvodů. Jedním z nejdůležitějších je porozumět ekonomickým aspektům farmakoterapie. Přesto, že odborné znalosti lékaře jsou založeny zejména na klinických disciplínách, ekonomická stránka farmakoterapie z pohledu konkrétního pacienta, ale i společnosti bude nabývat na významu. Faktory jako stárnutí populace (kdy se jednoznačně prokázala souvislost mezi věkem pacienta a výší finančních nákladů na zdravotní péči) a nástup nových biotechnologií při vývoji léčiv znamenají zvýšení finančních nákladů v každé společnosti. Proto každý zdravotnický pracovník by měl mít povědomí o farmakoterapii nejen z hlediska klinického, ale i farmakoekonomického.


Spotřeba léků a růst jejich cen nejsou samozřejmě jen specifickými problémy České republiky, ale týkají se všech průmyslově vyspělých zemí světa. Vládní exekutiva, vedení nemocnic, zdravotní pojišťovny i kliničtí lékaři ve spolupráci s pacienty hledají cesty, jak spotřebu léků racionalizovat. V řadě zemí vznikala od počátku sedmdesátých let minulého století různá specializovaná pracoviště zaměřená na ekono- mickou problematiku vývoje, výroby a spotřeby léků. Jedno z nejvýznamnějších pracovišť tohoto druhu ve světě jsem měla možnost v minulých dnech navštívit. Jde o pracoviště vedené jedním ze zakladatelů a nejvýznamnějších představitelů světové farmakoekonomiky prof. Bootmanem, University of Arizona College of Pharmacy and Center for Health Outcomes and Pharmacoeconomic Research. Na pracovní stáži mne vedle materiálních zdrojů a technického zázemí, které má výzkumný tým prof. Bootmana k disposici, zaujal týmový způsob práce, komplexní přístup k řešení výzkumných problémů a provázanost s praktickými otázkami zdravotní politiky v USA. V úzké součinnosti pracují společně na řadě problémů kliničtí lékaři, farmaceuti, ekonomové, epidemiologové, statistici, sociologové, psychologové a řada dalších odborníků.
Co je předmětem farmakoekonomického výzkumu? Farmakoekonomika vznikla na počátku sedmdesátých let jako specializovaný obor ekonomiky zdravotnictví. Jde o hybridní obor využívající metodologie ekonomických věd, farmacie i poznatků jednotlivých klinických oborů.

Mezi hlavní témata, na něž se soustřeďuje výzkumné úsilí uvedeného pracoviště, patří několik otázek:
- Jaká je účinnost jednotlivých léků a lékových forem a jak tuto účinnost měřit?
- Které faktory ovlivňují poptávku po lécích určitého druhu či po určité skupině léků?
- Jak se bude vyvíjet spotřeba určitých druhů léků v časovém horizontu?
- Jaká je bezpečnost používaných léků?
- Jak vysoké ztráty vznikají zdravotnickým zařízením i společnosti jako důsledek nežádoucích účinků léků?
- Jaké jsou náklady související s vývojem nových léků?
- Jakými metodami stanovit optimální farmakoterapii pro určitého pacienta?
- Jaké jsou problémy související s tvorbou cen léků?

Výzkumná témata vycházejí z konkrétních potřeb, zjišťovaných pomocí epidemiologických a sociologických metod, a z prognostických studií rozvoje medicínských technologií.
Farmakoekonomické studie mají vesměs praktické zaměření, sledující tyto hlavní cíle:
- maximalizace užitku z léků pro konkrétní skupiny pacientů při rozumných nákladech vynaložených na lékovou terapii;
- kontrola nákladů na léky vynakládaných z veřejných zdrojů, identifikace neočekávaných variant chování poskytovatelů péče či pacientů ve vztahu ke spotřebě léků;
- prognóza vlivu nových medicínských technologií na zdravotní stav populace a spotřebu léků.

Farmakoekonomický výzkum v USA má četné uživatele a sponzory. Farmaceutický průmysl využívá výsledků farmakoekonomických studií zejména v oblasti strategie marketingu a při podnikovém plánování. Významnou úlohu sehrávají výsledky získávané v rámci tohoto výzkumu při tak zvané řízené péči (řízené konkurenci). Z nich se vychází při vytváření pozitivních listů, formulaci smluv s poskytovateli péče apod. Lékaři jsou instruováni, jak používat v rámci preskripce tzv. metodu "cost- -effectivity analysis", která umožňuje z množiny léčebných možností vybrat optimální léčebný plán, jenž bere v úvahu medicínskou i ekonomickou stránku péče. Uveďme alespoň dva příklady použití této metody v lékařské praxi.

Příklad č. 1

Při porodech prováděných císařským řezem existuje riziko vzniku nosokomiálních nákaz a následných komplikací, jež prodlužují dobu ošetřování rodiček. To je spojeno s nemalými náklady. Porodníci mají při císařských řezech k dispozici v podstatě tyto strategie:
- provádět výkon bez clony antibiotiky;
- použít k prevenci nákaz antibiotika, přičemž mohou vybrat antibiotika s různou účinností a v různé ceně.
Cílem řešení je vybrat postup (antibiotikum), který je dostatečně účinný, to znamená, který přináší nejmenší riziko vzniku nákazy, při rozumných nákladech. Základem řešení je výpočet poměru marginální účinnosti a marginálních nákladů:

marginální náklady - účinnost = diference mezi nákladností
alternativ/diference v účinnosti alternativ

diference mezi nákladností = náklady srovnávané intervence
- náklady alternativ

diference v účinnosti = účinnost srovnávané intervence
- účinnost alternativ

Účinnost může být měřena podílem nosokomiálních nákaz, průměrnou délkou ošetřovací doby apod.

Příklad č. 2

Při léčení hypercholesterolémií je možno použít několika druhů statinů, které se vzájemně liší cenou, účinností a výskytem nežádoucích účinků. Cílem řešení je vybrat pro pacienta takový lék, který by byl dostatečně účinný, který by současně minimalizoval výskyt nežádoucích účinků a byl spojen s přijatelnými náklady.
(Příklady přejaty z Center for Health Outcomes and PharmacoEconomic Research, Tucson, Arizona, USA)

Metodou analýzy nákladové efektivity (cost-effectivity analysis) v kombinaci s jinými postupy lze řešit mnoho klinických problémů, při nichž je nutno brát v úvahu vedle medicínské účinnosti také finanční náročnost léčby. Výsledky zmíněných výzkumů mají značný význam rovněž pro edukaci pacientů, cenovou tvorbu a kategorizaci léčiv.
Lze si jen přát, aby i u nás metody farmakoekonomiky našly širší uplatnění, než je tomu dosud. Jistě by to přispělo k racionalizaci spotřeby léků, ale také ke kvalitnější zdravotní péči.

EDUKAFARM

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Odborník ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, je osobou oprávněnou předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky či zdravotnické prostředky nebo osobou oprávněnou poskytovat zdravotní péči.

Pokud osoba, která odborníkem není, vstoupí na tyto webové stránky určené odborníkům, riskuje tím nesprávné porozumění obsahu těchto stránek a z toho plynoucí rizika (např. neindikované použití léku apod.).

Pro pokračování do odborné sekce je potřeba souhlasit s podmínkami.