9.7.2004
Přinášíme recenzi nové monografie "Demence - neurobiologie, klinický obraz, terapie", jejímiž autory jsou Roman Jirák a František Koukolík.
Téma demence bylo oběma autory zpracováno již v uplynulých letech ("Alzheimerova nemoc a další demence", "Diagnostika a léčení syndromu demence"). K novému vydání dané problematiky byli autoři vedeni novými teoretickými i klinickými poznatky.
Publikace je členěna do 13 rozsáhlých kapitol. "Syndrom demence, definice pojmu, dějiny a epidemiologie postižení" jsou vstupní informace nutné pro pochopení závažnosti syndromu demence, který roste exponenciálně po 60. roce věku. "Patofyziologie syndromu demence" vysvětluje vznik poruch dle poškození jednotlivých mozkových systémů (paměť a amnézie, jazyk, řeč a afázie, alexie a agrafie apod.).
Demence je skupina chorob, které vznikají až po vytvoření kognitivních funkcí. Jejich klinický obraz, podrobná diagnostika, včetně významu zobrazovacích metod v diferenciální diagnostice, škálovací metody, testy a terapie syndromu demence jsou podrobně zpracovány, včetně nežádoucích vedlejších účinků i perspektivnosti látek, dosud běžně terapeuticky neužívaných.
Pozornost je pak věnována rozdílným typům demence, z nichž první místo zaujímá Alzheimerova choroba. Její historie začíná roku 1892, dějiny vývoje pojmu se počítají od roku 1906 a 1907. Dle soudobého molekulárněgenetického výzkumu se však pojem Alzheimerovy nemoci vyvíjí dodnes. Anatomické změny, nová neuropatologická kritéria, včetně pojmů a souvislostí informují mj.o topografických poruchách mozkové tkáně. Klinický obraz, diagnóza a diferenciální diagnóza vystihují obraz neobyčejně náročného onemocnění, které se pochopitelně svým „strmým růstem prevalence“ stává jedním z nejčastějších onemocnění současnosti. Mimo obsáhlé farmakoterapie jsou popsány rovněž nefarmakologické přístupy k nemocným s hlavní orientací na edukační aktivity (posilování soběstačnosti, trénink paměti, rehabilitace kognitivních funkcí apod.).
Odlišení vaskulární demence od dalších příčin syndromu demence bylo záležitostí až 20. století. Vývoj poznání však neustále pokračuje. Problematika vaskulární demence a důsledků hypertonické angiopatie mozkových tepének je zpracována v samostatné kapitole, která je doplněna názornými histologickými pohledy, včetně mikrosnímků výpočetní tomografie.
Dále jsou popsány další typy onemocnění: demence s Lewyho tělísky (považuje se buď za samostatnou chorobu nebo variantu Alzheimerovy nemoci) i demence při Parkinsonově chorobě, která se může pokládat za přídatný jev původního onemocnění charakterizovaného klidovým třesem, bradykinezou, končetinovou ztuhlostí a později instabilitou chůze.
Non-alzheimerovské demence charakterizované progresivním postižením čelních a předních spánkových laloků tvoři samostatnou skupinu, jejichž klinickopatologické jednotky zahrnují frontotemporální demenci, progresivní neplynulou afázii a sémantickou demenci.
V současnosti je věnována velká pozornost mírným poruchám kognitivních funkcí – incipientním demencím a stavům, které demence předcházejí. Včasné rozpoznání těchto počínajících poruch je významné, protože právě v tomto údobí je terapie nejúčinnější.Zjišťují se především prediktivní faktory pro předpokládaný přestup mírné formy poruchy do Alzheimerovy nemoci.
Prionová onemocnění je skupina neurodegenerativních chorob postihujících zvířata i lidi. Jejich poznání má dlouhou a složitou historii. V kapitole jsou popsány všechny známé druhy onemocnění. Definitivní diagnóza lidských prionových chorob je založena na neurohistologickém vyšetření a imunohistochemických metodách, které ověřují přítomnost prionů ve tkáni. (klasickým histologickým obrazem je spongiformní dystrofie, numerická atrofie neuronů a glióza). Mechanismus, jímž se dostávají priony do centrální nervové soustavy je nejasný. Předpokládá se alimentární přenos. Prionová onemocnění však jsou rovněž velkým epidemiologickým problémem všech operačních oborů i transplantační medicíny, neboť nástroje sterilizované obvyklým způsobem nechávají priony nedotčené.
(Pozn.:Národní referenční laboratoř transmisivních spongiformních encefalopatií a Creuzfeldtovy-Jakobovy nemoci byla vybudována z rozhodnutí MZ ČR při oddělení patologie Fakultní Thomayerovy nemocnici v Praze Krči, a zahájila činnost 1. července 2001. Vedoucím je primář MUDr. František Koukolík, DrSc. Pro klinickou diagnostiku jsou vyčleněna lůžka na neurologickém oddělení FTN.)
Symptomatické demence (důsledek AIDS, progresivní paralýza, některá další infekční onemocnění, dále metabolická, toxická a farmakologická postižení mozku) jsou uvedeny v samostatné závěrečné kapitole, včetně některých vzácných demencí např. demence při epilepsii nebo kolagenózách (lupus erythematodes).
Poznámky k jednotlivým kapitolám doplňují text (např. poznámky pro 12. kapitolu o činnosti Národní referenční laboratoře – uvádějí kolik bylo vyšetřeno zemřelých podezřelých z prionové nemoci apod.) Rozsáhlá odborná literatura dává čtenářům možnost dalšího studia. Bohatý slovní rejstřík a nezbytný seznam zkratek, včetně četných histologických a topografických obrázků doplňují komplexní informaci dvou vynikajících odborníků - klinického psychiatra s celoživotní specializací v gerontopsychiatrii a diagnostice i terapii syndromu demence a patologa se zaměřením na výzkum centrální nervové soustavy.
Publikace je určena gerontologům, psychiatrům, neurologům a praktickým lékařům. Vzhledem k závažnosti problematiky je žádoucí včasná diagnóza. Změny v chování a drobné odchylky od vžitých zvyklostí u svého blízkého může však vypozorovat i člen rodiny. Autoři proto nezavírají možnost poznání ani střednímu zdravotnickému personálu, ani zájmu široké veřejnosti.
Knihu vydalo v roce nakladatelství Galén (2004, vydání první, 335 str.).
