Vitamin C je pro lidský organismus nepostradatelná látka a všechny role, které v organismu hraje, mají pro člověka zásadní důležitost, ať už jde o zajištění imunity, syntézy důležitých látek jako je kolagen či hormony, nebo ochranu tkání před oxidačním stresem. 

Projevy snížené hladiny vitaminu C 

Nedostatečná saturace organismu vitaminem C je jednou z příčin zvýšeného výskytu všech chorob, jejichž patogenetickým faktorem je chronický zánět. Vzhledem k tomu, že tento vitamin je významným faktorem fungování imunitního systému, může jeho snížená hladina vést k chronizaci zánětlivého procesu u těchto onemocnění. Jak vyplývá z komplexního působení vitaminu C v dětském věku i dospělosti, snížená saturace organismu tímto vitaminem má za důsledek patologické změny, které se nemusejí projevovat klasickými příznaky skorbutu,; ty se rozvíjejí až při hlubším dlouhodobém deficitu. I pokles hladiny na suboptimální úroveň, pokud je dlouhodobý, může mít závažné zdravotní dopady. Nedostatek vitaminu C má za následek nedostatečnou neutralizaci reaktivních sloučenin kyslíku, rozvíjí se oxidativní stres, jenž poškozuje tkáně. Postižené tkáně ve vyšší míře akumulují vitamin C, což vede ke zhoršení systémového deficitu. Deficit askorbátu se může projevovat poruchami v oblasti všech systémů, včetně kardiovaskulárního, respiračního a nervového, může docházet ke vzniku metabolických chorob. V oblasti imunity může docházet k poruchám antibakteriální, protivirové, ale i protinádorové imunity, zvyšuje se riziko vzniku revmatických a alergických onemocnění. 

K počátečním příznakům nedostatečného zásobení vitaminem C patří například únavnost, změny nálady (podráždění, deprese). Osoby s poklesem hladiny vitaminu mají zvýšené riziko přechodu do pásma deficitu a vzniku skorbutu. Jako skorbut (kurděje) se označuje patologický stav, způsobený dlouhodobějším deficitem vitaminu C. V popředí příznaků skorbutu jsou důsledky poruchy syntézy kolagenu, např. ztráta cévní elasticity s následným krvácením do sliznic a kůže, u dětí neprospívání, porucha osifikace a rozvoj tzv. hemoragické rachitidy. Výrazná je porucha imunity se zvýšenou náchylností k infekcím. Hluboký deficit vede vedle těchto charakteristických příznaků i k silnému oxidačnímu stresu a zvýšenému riziku onemocnění založených na chronickém zánětlivém stavu.

Prevalence snížených hladin vitaminu C ve světě

Výzkum ukázal, že nedostatek vitaminu C v populaci je rozšířenější, než se dříve předpokládalo. Tradovaný předpoklad, že nízká hladina vitaminu C je v civilizovaném světě výjimečná, je mylný. Výskyt snížené saturace organismu vitaminem C zdaleka není omezen na rozvojové oblasti, např. Jižní Ameriku, Asie a Afriku, kde je ovšem deficit velmi rozšířený a je obvykle spojen se zvýšeným výskytem různých onemocnění.  Řada studií ukázala, že deficit vitaminu C je po­měrně častý i v rozvinutých zemích, i přes obecnou informovanost o zásadách zdravé výživy, dostatku kvalitních potravin i dostupnosti vitaminových suplementů. Přesto průzkum ukázal, že přibližně 20 % populace v Evropě nepřijímá dostatečné množství tohoto vitaminu. Průzkum hladin vitaminu C v britské populaci (National Diet and Nutrition Survey) ukázal,  že deficit se vyskytuje u 14 % zkoumané populace. Ve studii MONICA se ukázalo, že v dospělé populaci ve Skotsku je prevalence deficitu vitaminu C u žen 14% a u mužů 26%. V kanadské studii plazmatických hladin vitaminu C byly u třetiny populace zjištěny suboptimální hodnoty a u 14 % populace deficit, což znamená, že sníženou hladinu vitaminu C má téměř polovina populace. Zároveň byla v této studii prokázána na základě vyšších hladin C-reaktivního proteinu přítomnost oxidativního stresu, který koreluje se sníženou hladinou vitaminu C. 

Pro vysokou prevalenci deficitu vitaminu C i v rozvinutých oblastech světa svědčí i průzkum provedený v USA, který ukázal, že přibližně pětina americké populace má suboptimální hodnoty a u 10 % je přítomen závažný deficit vitaminu C. Přibližně třetina populace tedy trpí nedostatkem vitaminu C, což koreluje se zvýšenými markery zánětu a dalšími rizikovými faktory jako je metabolický syndrom. Jak výzkum ukázal, ke snížené hladině vitaminu C nevede jen jeho nižší příjem, ale výskyt onemocnění spojených s oxidativním stresem, při kterých je snížena systémová hladina vitaminu C v organismu. I v mimoevropských rozvinutých zemích se ukazuje, že ne vždy je ekonomická prosperita země v souladu se zdravou výživou a dostatečnou saturací vitaminem C. Například v Singapuru byl v populačním průzkumu nalezen u 17 % mužů deficit. Pokud jde o obecně platné faktory, které determinují stav saturace organismu vitaminem C, patří k nim především příjem v potravě a užívání doplňků stravy s obsahem tohoto vitaminu. Obsah v dietě je dán jejím složením a zpracováním. K environmentálním faktorům patří i míra znečištění prostředí (které zvyšuje oxidativní stres a tím i požadavky na zvýšený příjem vitaminu C). Jak bylo uvedeno, významný vliv mají i prodělávaná onemocnění, především chronická, při kterých organismus spotřebovává více vitaminu. Průzkumy ukázaly, že osoby užívající nutriční suplementy s obsahem vitaminu C mají podstatně nižší riziko vzniku deficitu.

Hodnocení saturace organismu vitaminem C

Ve starší odborné literatuře se obvykle rozlišují tři pásma plazmatické hladiny vitaminu C: fyziologická koncentrace odpovídá hodnotám vyšším než 28 mikromolů na litr (µmol/l), pásmo suboptimálních hodnot se nachází mezi 11 a 28 µmol/l a jako deficit se označují hodnoty pod 11 µmol/l. Vysoký a stále rostoucí výskyt onemocnění, v jejichž etiologii hraje roli chronický zánět, vedl k závěru, že oxidační stres spojený s nedostatkem vitaminu C je mnohem rozšířenější, než by vyplývalo z dosavadních představ o optimální saturaci organismu, a že je třeba lépe definovat optimální hladinu vitaminu C tak, aby odpovídal skutečným potřebám organismu. Vzhledem k tomu, že nedostatek vitaminu C může být po nějakou dobu asymptomatický a přitom může postupně vést k nebezpečnému prozánětlivému oxidačnímu stresu, je vhodné jemněji rozlišit pásma hladin vitaminu C mezi skutečným deficitem, suboptimálními hodnotami a hladinou, kdy je organismus tímto vitaminem plně saturován. Toto hledisko bylo uplatněno například autoři studie uveřejněné v časopise Nutrients (Crook et al., 2021).
Za účelem detailnějšího pohledu na problematiku saturace organismu vitaminem C autoři studie rozdělili plazmatickou koncentraci vitaminu C na 5 pásem: deficit (pod 11 µmol/l), pásmo hypovitaminózy (horní hranice 22,9 µmol/l), pásmo neadekvátní hladiny (horní hranice 49 µmol/l), pásmo adekvátní hladiny (horní hranice 69 µmol/l) a plně saturovanou hladinu (od 70 µmol/l výše). Autoři předpokládají, že toto jemnější dělení bude přínosem pro cílenější dávkování vitaminu C v rámci prevence a léčby, pro zdůvodnění suplementace při zvýšené potřebě a pro ovlivňování zdravotní politiky ve směru vytváření dietních doporučení pro zlepšení zdravotního stavu populace. Oproti dříve užívaným hranicím plazmatické hladiny vitaminu C je především posunuta výše hranice takzvané adekvátní hladiny a byla definována hladina odpovídající plné saturaci organismu. Toto nové vymezení hranic bylo navrženo podle pravidel americké iniciativy zaměřené na zdravou výživu (Nutrition and Healthy Eating, Healthy People 2030).

Prevalence hladin podle nových kritérií: výskyt plné saturace

Uvedená studie ukázala, že pouze u čtvrtiny zkoumané populace byla hladina vitaminu C na úrovni plné saturace. Třetina osob měla sérovou koncentraci vitaminu C v pásmu „adekvátní“ hladiny a téměř polovina (41,8 %) probandů měla nedostatečnou sérovou koncentraci vitaminu C (z toho 26,2 % v pásmu neadekvátní hladiny, 9,5 % v pásmu hypovitaminózy a 6,1 % v pásmu deficitu). Ve studii se projevily určité souvislosti mezi některými charakteristikami zkoumaného populačního vzorku a hladinami vitaminu C, u mužů byla signifikantně vyšší pravděpodobnost výskytu snížené sérové koncentrace vitaminu C než u žen. 

Výzkum ukázal i souvislost mezi kvantitou přijatého vitaminu (včetně suplementace formou doplňků stravy) a jeho plazmatickou koncentrací. Potvrdilo se, že nedostatečné zásobení organismu vitaminem C se vyskytuje v populaci častěji, než se předpokládalo a že je třeba i v rozvinutých zemích zvýšit příjem tohoto vitaminu, aby bylo zabráněno narušení důležitých procesů v organismu, rozvoji oxidačního stresu a onemocněním vznikajícím na podkladě chronického zánětu. Některé průzkumy totiž ukázaly, že přibližně čtvrtina populace nepřijímá ani množství odpovídající doporučeným denním dávkám (které, jak se ukazuje, jsou relativně nízké a často neodpovídají skutečným individuálním potřebám na saturaci organismu). Právě individuálním potřebám by optimálně měl být příjem vitaminu C přizpůsobený. 

Vyšetření saturace orientačním stanovením hladin v moči

Zjištění, že velká část populace trpí nedostatečnou saturací organismu vitaminem C, dokazuje, že je třeba se cíleně zaměřit na dostatečný příjem vitaminu C nejen v potravě, ale i na cílenou suplementací v podobě vhodných doplňků stravy. K rozhodnutí o dávce a formě suplementace tohoto vitaminu je nezbytné vědět, zda pacient objektivně trpí deficitem kyseliny askorbové. Laboratorní stanovení plazmatické hladiny vitaminu C však nepatří k běžně dostupným vyšetřením. Důvodem je náročnost existujících laboratorních metod, např. kapalinové chromatografie.  Většina těchto metod je sice poměrně přesná, ale nákladná a vyžaduje příslušně přístrojově i personálně vybavená pracoviště. Pro orientační zjištění saturace organismu vitaminem C (a o individuální potřebě míry suplementace) je však k dispozici dostupná metoda, která pomocí indikátorových proužků umožňuje stanovení hladiny kyseliny askorbové v moči. Tyto proužky pod označením Uro C Kontrol jsou součástí balení přípravků řady Lipo C Askor s obsahem lipizomálního vitaminu C (InPharm, ČR). Metoda použitá u proužků Uro C Kontrol je založena na působení komplexního chelatačního činidla a barevného indikátoru, reagujícího úměrně koncentraci kyseliny askorbové v moči změnou barevného odstínu. Výsledná barva se porovná s pětistupňovou barevnou stupnicí s označenými hodnotami koncentrací vitaminu C v moči. Na stupnici je vyznačena žlutou barvou normální hodnota (100 g/dl a vyšší). Snížené hodnoty (50 g/dl, 20 g/dl, 10 g/dl, 1 g/dl) jsou označeny různými odstíny zelené až po modrozelenou barvu. Zjištěná koncentrace vitaminu C v moči podává orientační informaci o případném deficitu kyseliny askorbové v organismu a míře jeho závažnosti. 

Vyšetření výskytu deficitu u hospitalizovaných dětí 

Pro ilustraci praktického využití tohoto po­stupu (stanovení hladiny kyseliny askorbové v moči detekčními proužky Uro C Kontrol) uvádíme výsledky výzkumu, který pro­běhl na dvou pediatrických klinických pracovištích: dětském oddělení Nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích  a na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc (Boženský et al. 2021). Na ostravské dětské klinice bylo vyšetřeno 150 dětí. U 23 % dětí byl zjištěn nejhlubší deficit (na úrovni 1 mg/dl vitaminu C v moči), 41 % dětí s deficitem na úrovni 10 mg/dl, 11 % dětí na úrovni 20 mg/dl, 14 % s deficitem na úrovni 50 mg/dl a plné saturace (100 mg/dl) dosáhlo pouze 11 % dětí. 89 % dětí mělo tedy deficit vitaminu C.

U dětí z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc bylo stejným vyšetřením vyšetřeno 280 dětí, z toho 236 dětí v alergologické ordinaci a 44 v nefro­logické ordinaci. Výsledky ukázaly, že mezi alergickými dětmi bylo identifikováno 10 % s nejhlubším deficitem hladiny vitaminu C v moči (1 mg/dl), 30 % s deficitem na úrov­ni 10 mg/dl, 35 % dětí s deficitem na úrovni 20 mg/dl, 23 % s deficitem na úrovni 50 mg/dl a plné saturace (100 mg/dl) dosáhly pouze 2 %. 98 % alergických dětí tedy mělo deficit vitaminu C. Ve skupině pacientů s nefrologic­kým onemocněním bylo 36 % s nejhlubším deficitem hladiny vitaminu C v moči (1 mg/ dl), 41 % s deficitem na úrovni 10 mg/dl, 18 % na úrovni 20 mg/dl a 5 % s deficitem na úrovni 50 mg/dl. Plné saturace (100 mg/dl) nedosáhlo v této podskupině žádné z dětí. 

Možnosti řešení deficitu vitaminu C suplementací vhodného přípravku ukazuje výzkum, jehož výsledky byly publikovány (Boženský et al., 2022). Ve skupině dětí hospitalizovaných pro různá akutní a chronická onemocnění na uvedeném ostravském dětském oddělení byly sledovány detekčními proužky Uro C Kontrol hladiny vitaminu C v moči. Cílem bylo zhodnotit nejen stav saturace hospitalizovaných dětí tímto vitaminem, ale také vliv suplementace na odstranění deficitu to­hoto vitaminu. Po orientačním vyšetření výchozí hladiny vitaminu C v moči byl suplementován po dobu 5 dní vitamin C s lipozomálním vstře­báváním (sirup Lipo C Askor Junior). Po 5 dnech suplementace byla znovu vyšetřena koncentrace vitaminu C v moči. Při výchozím vyšetření mělo pouze 15 % dětí saturaci zcela v normě (koncentrace v moči 100 mg/dl). Většina dětí měla hodnoty na úrovni 50 mg/dl (42 %), asi třetina (34 %) výraznější defi­cit 20 mg/dl, 9 % dětí ještě výraznější (10 mg/dl). To znamená, že 85 % dětí mělo deficit vitaminu C. Po 5 dnech suplementace se u většiny dětí saturace vitaminem C zcela normalizovala, u ostatních dětí (21 %) byl y hodnoty v pásmu druhé nejvyšší hladiny (50 mg/dl). Sledování ukázalo, že 5denní suple­mentací vhodným přípravkem lze u nemocných dětí dosáhnout výrazného zlepšení saturace organismu vitaminem C. Důležité je však dlouhodobé stabilní udržení této saturace, která je podmínkou normální funkce imunity a tím i zajištění dobrého zdravotního stavu. Proto je třeba dbát o dostatečnou suplementaci v dlouhodobém časovém horizontu.

Vyšetření výskytu deficitu v ordinacích lékařů

V roce 2026 bylo provedeno uvedenou metodou vyšetření hladiny vitaminu C v moči u pacientů v ordinacích tří českých lékařů: praktického lékaře pro dospělé, lázeňského lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost. Celkem byla koncentrace vitaminu C v moči vyšetřena u 92 pacientů. Účelem tohoto průzkumu bylo získání orientačních informací ohledně saturace vitaminem C v populaci, sledované v těchto ordinacích. Tyto informace by měly sloužit jako základ zjištění výskytu deficitu tohoto vitaminu a pro doporučení v oblasti zajištění jeho dostatečného příjmu a pro prevenci onemocnění, k jejichž vzniku tento deficit přispívá.

Pacienti v ordinaci praktického lékaře

 Jako první uvádíme výsledky pacientů v ordinaci praktického lékaře. Vyšetřovanou skupinu tvořilo 28 pacientů, kteří ordinaci navštívili především v rámci preventivní péče, dále v rámci léčby některých chronických chorob (osteoporóza, diabetes mellitus, hypertenze, hypofunkce štítné žlázy, Crohnova choroba, syndrom dráždivého střeva, vertobrogenní algický syndrom), nebo pro akutní onemocnění (např. respirační infekce, sinusitida).  Ve skupině bylo 20 žen a 8 mužů. Věkově se skupina pohybovala mezi 25 a 80 lety.

Pokud jde o orientační vyšetření hladiny vitaminu C v moči pomocí detekčních proužků Uro C Kontrol, výsledky ukázaly, že pouze 25 % pacientů mělo naměřenou hladinu na úrovni plné saturace (100 mg/dl). U 18 % pacientů ukázalo vyšetření, že mají organismus saturovaný na poloviční úrovni (50 mg/dl), 21 % pacientů na ještě nižší hladině (20 mg/dl), 21 % mělo naměřenou hodnotu 10 mg/dl a u 15 % pacientů byla naměřena nejnižší saturace (1 mg/dl). Pouze 25 % sledovaných pacientů mělo tedy dobrou saturaci vitaminem C, u 75 % pacientů nebyl organismus dostatečně saturovaný. Ve skupině s plnou saturací byli stejným podílem zastoupeni muži. Většina pacientů s plnou saturací užívala pravidelně doplňky stravy s obsahem vitaminu C. Skupinu tedy lze charakterizovat tak, že pouze čtvrtina sledovaných pacientů měla dobrou saturaci vitaminem C. Tři čtvrtiny pacientů nemělo organismus tímto vitaminem dostatečně saturovaný. Vzhledem k zásadní roli askorbátu pro funkci jednotlivých systémů lze předpokládat, že tento deficit může hrát roli i v jejich zdravotních problémech. 

Pacienti v ordinaci lázeňského lékaře

Skupinu pacientů vyšetřených v ordinaci lázeňského lékaře tvořilo 32 osob ve věkovém rozmezí od 33 do 80 let, sledovaných v rámci lázeňské péče především pro onemocnění pohybového aparátu. Věkově se skupina pohybovala mezi 25 a 80 lety. K nejčastěji zastoupeným diagnózám patřil vertobrogenní algický syndrom, gonartróza a koxartróza s řadou komorbidit (např. hypertenze, hypotyreóza, obezita, diabetes mellitus, deprese.  Ve skupině byly více zastoupeny ženy (23 pacientek), zbytek muži. tento poměr odpovídá i vyššímu podílu postižení žen především osteortrózou (s indikací lázeňské léčby).

Výsledky orientačního vyšetření hladiny vitaminu C v moči pomocí detekčních proužků ukázaly, že pouze 12 % pacientů mělo naměřenou hladinu na úrovni plné saturace (100 mg/dl), 19 % na úrovni 50 mg/dl, 38 % na úrovni hodnoty 20 mg/dl, 25 % mělo naměřenou hodnotu 10 mg/dl a 6 % nejnižší saturaci 1 mg/dl. Pouze 12 % sledovaných pacientů měla tedy dobrou saturaci vitaminem C, 88 % pacientů nemělo organismus dostatečně saturovaný. Tato skupina s plnou saturací byla rozdělena rovnoměrně mezi ženy a muže. Mezi pacienty s plnou saturací byla většina, kteří užívali pravidelně suplementaci doplňky stravy s obsahem vitaminu C (např. Lipo C Askor). Skupinu lze charakterizovat tak, že pouze osmina sledovaných pacientů měla dobrou saturaci vitaminem C, většina pacientů (88 %) nemělo organismus dostatečně vitaminem C saturovaný. Uvážíme-li, jakou roli hraje vitamin C v syntéze kolagenu, není překvapením, že jde v této skupině s deficitem askorbátu vesměs o pacienty s onemocněním pohybového aparátu.

Pacienti v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost

Skupinu pacientů v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) tvořilo 32 dětí a dospívajících ve věkovém rozmezí od 3 do 18 let (z toho 17 dívek a 15 chlapců). Většina byla sledována v rámci preventivní péče, část i pro některá akutní onemocnění, například respirační infekce, bolesti hlavy, nevolnost.
Pokud jde o orientační vyšetření hladiny vitaminu C v moči pomocí detekčních proužků Uro C Kontrol, výsledky ukázaly, že pouze 2 pacienti (6 % celé skupiny) měli naměřenou hladinu na úrovni plné saturace (100 mg/dl), 13 % na úrovni 50 mg/dl, 34 % na úrovni hodnoty 20 mg/dl, 44 % mělo naměřenou hodnotu 10 mg/dl a 3 % nejnižší saturaci 1 mg/dl. Pouze 2 pacienti měli dobrou saturaci vitaminem C, 94 % dětí a dospívajících nemělo organismus dostatečně saturovaný. Pacienti s plnou saturací užívali suplementaci doplňky stravy s obsahem vitaminu C. Skupinu tedy lze charakterizovat tak, že naprostá většina (94 %) pacientů měla neuspokojivou saturaci vitaminem C. Dobrou saturaci měli pouze pacienti, kteří dbali o pravidelnou suplementaci. 

Závěr

Lékařský výzkum opakovaně ukázal, že nedostatečné zásobení organismu vitaminem C se vyskytuje v populaci častěji, než se předpokládalo. Tato zjištění potvrdily i výsledky průzkumu saturace vitaminem C v ordinacích českých lékařů (všeobecného praktického lékaře, lázeňského lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost) pomocí orientačního stanovení koncentrace v moči. Tento průzkum ukázal velmi vysoký výskyt nedostatečné saturace organismu tímto vitaminem u českých pacientů, nezávisle na věku. Z toho plyne potřeba zvýšit příjem tohoto vitaminu, optimálně za pokračujícího sledování zásobení organismu vitaminem C s použitím této orientační metody, aby bylo zabráněno rozvoji onemocnění spojených s deficitem vitaminu C. Příjem tohoto vitaminu je i v české populaci nedostatečný a bylo by vhodné se zaměřit na dostatečný příjem askorbátu nejen adekvátním složením stravy, ale i cílenou suplementací v podobě vhodných nutričních suplementů.

Literatura (výběr)

Carr AC, Rowe S. Factors affecting vitamin C status and prevalence of deficiency: A global health perspective. Nutrients 2020;12:1963.
Carr AC, Maggini S. Vitamin C and immune function. Nutrients 2017;9:1211.
Cahill L, Corey PN, El -Sohemy A. Vitamin C deficiency in a population of young Canadian adults. Am J Epidemiol 2009;170:464–471.
Crook J, Horgas A, Yoon S-J, et al. Insufficient Vitamin C levels among adults in the United States: Results from the NHANES Surveys, 2003–2006. Nutrients 2021;13: 3910.
Rowe S, Carr AC. Global Vitamin C status and prevalence of deficiency: A cause for concern? Nutrients 2020;12:2008.
Canoy D, Wareham N, Welch A, et al. Plasma ascorbic acid concentrations and fat distribution in 19 068 British men and women in the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition Norfolk cohort study. Am J Clin Nutr 2005;82:1203–1209.
Carr AC, Frei B. Toward a new recommended dietary allowance for vitamin C based on antioxidant and health effects in humans. Am J Clin Nutr 1999;69:1086–1107.
Boženský J, Kopřiva F, Kotlářová L, Kostiuk P, et al. Vitamin C, antiinfekční imunita a problematika snížených hladin u dětí. Pediatr Praxi 2021;2(2):98-104.
Boženský J, Kotlářová L, Kostiuk P. Zkušenosti se suplementací vitaminu C s lipozomálním vstřebáváním u dětí. Biotherapeutics 2022;12(3):34-35.

Autor

MUDr. Pavel Kostiuk, CSc., PharmDr. Lucie Kotlářová

Edukafarm, Praha