Vitamin C je pro lidský organismus nepostradatelná látka. Všechny role, které vitamin C v organismu hraje, mají pro fyziologické funkce organismu zásadní důležitost. K těmto rolím patří například zajištění biosyntézy důležitých látek jako je kolagen či hormony, je základním antioxidantem, který zajišťuje ochranu tkání před vznikem oxidačního stresu, a tím i jeho role v prevenci závažných, například kardiovaskulárních a onkologických onemocnění. 

Vitamin C a zdravotní stav, projevy snížené saturace 

Nedostatečná saturace organismu vitaminem C je jednou z příčin zvýšeného výskytu závažných chorob, jejichž etiopatogenetickým faktorem je chronický zánět. Vzhledem k tomu, že tento vitamin je významným faktorem fungování imunitního systému, může jeho snížená hladina vést k chronizaci zánětlivého procesu u těchto onemocnění. Jak vyplývá z komplexního působení vitaminu C v dětském věku i dospělosti, snížená saturace organismu tímto vitaminem má za důsledek patologické změny, které se nemusejí projevovat klasickými příznaky skorbutu, který vzniká až při hlubším dlouhodobém deficitu. I pokles hladiny na suboptimální úroveň, pokud je dlouhodobý, může mít závažné zdravotní dopady. Nedostatek vitaminu C má za následek nedostatečnou neutralizaci reaktivních sloučenin kyslíku, rozvíjí se oxidativní stres, jenž poškozuje tkáně a podporuje vznik chronického zánětu. Postižené tkáně ve vyšší míře akumulují vitamin C, což vede ke zhoršení systémového deficitu. Deficit askorbátu se může projevovat poruchami v oblasti všech systémů, včetně kardiovaskulárního, respiračního a nervového, může docházet ke vzniku metabolických chorob. V oblasti imunity může docházet k poruchám antibakteriální, protivirové, ale i protinádorové imunity, zvyšuje se riziko vzniku revmatických a alergických onemocnění. 

K počátečním příznakům tohoto poklesu patří například únavnost, změny nálady (podráždění, deprese). Osoby s poklesem hladiny vitaminu C mají zvýšené riziko přechodu do pásma deficitu a vzniku skorbutu. Jako skorbut (kurděje) se označuje patologický stav, způsobený dlouhodobějším deficitem vitaminu C. V popředí příznaků jsou důsledky poruchy syntézy kolagenu, např. ztráta cévní elasticity s následným krvácením do sliznic a kůže, u dětí neprospívání, porucha osifikace a rozvoj tzv. hemoragické rachitidy. Výrazná je porucha imunity se zvýšenou náchylností k infekcím. Hluboký deficit vede vedle těchto charakteristických příznaků i k silnému oxidačnímu stresu a zvýšenému riziku onemocnění založených na chronickém zánětlivém stavu.

Prevalence snížených hladin vitaminu C ve světě

Výzkum ukázal, že nedostatek vitaminu C v populaci je rozšířenější, než se dříve předpokládalo. Tradovaný předpoklad, že nízká hladina vitaminu C je v civilizovaném světě výjimečná, je mylný. Výskyt snížené saturace organismu vitaminem C zdaleka není omezen na rozvojové oblasti, např. Jižní Ameriku, Asie a Afriku, kde je ovšem deficit velmi rozšířený a je obvykle spojen se zvýšeným výskytem různých onemocnění.  Řada studií ukázala, že deficit vitaminu C je po­měrně častý i v rozvinutých zemích, kde jsou obecně známy zásady zdravé výživy, na trhu je dostatek potravin s obsahem tohoto vitaminu a k dispozici jsou i vitaminové doplňky stravy. Přesto průzkum ukázal, že přibližně 20 % populace v Evropě nepřijímá dostatečné množství tohoto vitaminu. Průzkum hladin vitaminu C v britské populaci (National Diet and Nutrition Survey) ukázal,  že deficit se vyskytuje u 14 % zkoumané populace. Ve studii MONICA se ukázalo, že v dospělé populaci ve Skotsku je prevalence deficitu vitaminu C u žen 14% a u mužů 26%. V kanadské studii plazmatických hladin vitaminu C byly u třetiny populace zjištěny suboptimální hodnoty a u 14 % populace deficit, což znamená, že sníženou hladinu vitaminu C má téměř polovina populace. Zároveň byla v této studii prokázána na základě vyšších hladin C-reaktivního proteinu přítomnost oxidativního stresu, který koreluje se sníženou hladinou vitaminu C. 

Pro vysokou prevalenci deficitu vitaminu C i v rozvinutých oblastech světa svědčí i průzkum provedený v USA, který ukázal, že přibližně pětina americké populace má suboptimální hodnoty a u 10 % je přítomen závažný deficit vitaminu C. Přibližně třetina populace tedy trpí nedostatkem vitaminu C, což koreluje se zvýšenými markery zánětu a dalšími rizikovými faktory jako je nadváha, obezita, resp. metabolický syndrom. Jak výzkum ukázal, ke snížené hladině vitaminu C nevede jen jeho nižší příjem, ale výskyt onemocnění spojených s oxidativním stresem, při kterých je snížena systémová hladina vitaminu C v organismu. I v mimoevropských rozvinutých zemích se ukazuje, že ne vždy je ekonomická prosperita země v souladu se zdravou výživou a dostatečnou saturací vitaminem C. Například v Singapuru byl v populačním průzkumu nalezen u 17 % mužů deficit vitaminu C. 

Pokud jde o obecně platné faktory, které determinují stav saturace organismu vitaminem C, patří k nim především příjem vitaminu v potravě a užívání doplňků stravy s obsahem tohoto vitaminu. Obsah vitaminu v dietě je dán jejím složením a zpracováním. K environmentálním faktorům patří např. místo pobytu, klima, roční doba, míra znečištění prostředí (zvyšuje oxidativní stres a tím i požadavky na suplementaci vitaminu C). K demografickým faktorům patří věk, pohlaví, k socioekonomickým např. sociální postavení, vzdělání, míra deprivace. Jak bylo uvedeno, významný vliv mají i prodělávaná onemocnění, především chronická, při kterých organismus spotřebovává více vitaminu C.23,24 Průzkumy ukázaly, že osoby užívající nutriční suplementy s obsahem vitaminu C mají podstatně nižší riziko vzniku deficitu.

Hodnocení saturace organismu vitaminem C

Ve starší odborné literatuře se obvykle rozlišují tři pásma plazmatické hladiny vitaminu C: fyziologická koncentrace vitaminu C odpovídá hodnotám vyšším než 28 mikromolů na litr (µmol/l), pásmo suboptimálních hodnot se nachází mezi 11 a 28 µmol/l a jako deficit se označují hodnoty pod 11 µmol/l. Vysoký a stále rostoucí výskyt onemocnění, v jejichž etiologii hraje roli chronický zánět, vedl k závěru, že oxidační stres spojený s nedostatkem vitaminu C je mnohem rozšířenější, než by vyplývalo z dosavadních představ o optimální saturaci organismu vitaminem C, a že je třeba lépe definovat optimální hladinu vitaminu C tak, aby odpovídal skutečným potřebám organismu. Vzhledem k tomu, že nedostatek vitaminu C nemusí být doprovázen klasickým klinickým obrazem skorbutu, může být po nějakou dobu asymptomatický a přitom může postupně vést k nebezpečnému prozánětlivému oxidačnímu stresu, je vhodné jemněji rozlišit pásma hladin vitaminu C mezi skutečným deficitem, suboptimálními hodnotami a hladinou, kdy je organismus tímto vitaminem plně saturován. Nový pohled na tuto problematiku je přítomen v odborné literatuře v posledních letech. Toto hledisko bylo uplatněno v nedávno publikovaném průzkumu, uveřejněného v časopise Nutrients.. Za účelem detailnější pohledu na problematiku saturace organismu vitaminem C autoři studie rozdělili plazmatickou koncentraci vitaminu C na 5 pásem: deficit (pod 11 µmol/l) suboptimální pásmo rozdělili na pásmo hypovitaminózy (horní hranice 22,9 µmol/l), pásmo neadekvátní hladiny (horní hranice 49 µmol/l), pásmo adekvátní hladiny (horní hranice 69 µmol/l) a saturovanou hladinu (od 70 µmol/l). Autoři předpokládají, že toto jemnější dělení bude přínosem pro cílenější dávkování vitaminu C v rámci prevence a léčby, pro zdůvodnění suplementace při zvýšené potřebě a pro ovlivňování zdravotní politiky ve směru vytváření dietních doporučení prospěšných pro zdravotní stav populace. Oproti dříve užívaným hranicím plazmatické hladiny vitaminu C je především posunuta výše hranice takzvané adekvátní hladiny a byla definována hladina odpovídající plné saturaci organismu. Toto nové vymezení hranic bylo navrženo podle pravidel americké iniciativy zaměřené na zdravou výživu (Nutrition and Healthy Eating, Healthy People 2030).8

Prevalence hladin podle nových kritérií: výskyt plné saturace

Uvedená studie ukázala, že pouze u čtvrtiny byla hladina vitaminu C na úrovni plné saturace. Třetina osob měla sérovou koncentraci vitaminu C v pásmu „adekvátní“ hladiny a téměř polovina (41,8 %) probandů měla nedostatečnou sérovou koncentraci vitaminu C, z toho 26,2 % v pásmu neadekvátní hladiny, 9,5 % v pásmu hypovitaminózy a 6,1 % v pásmu deficitu. Ve studii se projevily určité souvislosti mezi některými charakteristikami zkoumaného populačního vzorku a hladinami vitaminu C. U mužů byla signifikantně vyšší pravděpodobnost výskytu snížené sérové koncentrace vitaminu C než u žen. 

Výzkum ukázal i souvislost mezi kvantitou přijatého vitaminu (včetně suplementace formou doplňků stravy) a jeho plazmatickou koncentrací. Potvrdilo se, že nedostatečné zásobení organismu vitaminem C se vyskytuje v populaci častěji, než se předpokládalo a že třeba i v rozvinutých zemích zvýšit příjem tohoto vitaminu, aby bylo zabráněno narušení důležitých procesů v organismu, rozvoji oxidačního stresu a onemocněním vznikajícím na podkladě chronického zánětu. Některé průzkumy ukázaly, že přibližně čtvrtina populace nepřijímá ani množství odpovídající doporučeným denním dávkám (které, jak se ukazuje, jsou relativně nízké, navíc často neodpovídají skutečným individuálním potřebám).16 Optimálně by měl být příjem vitaminu přizpůsobený individuálním potřebám. 

Vyšetření saturace vitaminem C orientačním stanovením hladin v moči

Zjištění, že velká část populace trpí nedostatečnou saturací organismu vitaminem C, dokazuje, že je třeba se cíleně zaměřit na dostatečný příjem vitaminu C nejen v potravě, ale i na cílenou suplementací v podobě vhodných doplňků stravy. K rozhodnutí o dávce a formě suplementace tohoto vitaminu je nezbytné vědět, zda pacient objektivně trpí deficitem kyseliny askorbové. Laboratorní stanovení plazmatické hladiny vitaminu C však nepatří k běžně dostupným vyšetřením. Důvodem je náročnost existujících laboratorních metod, např. kapalinové chromatografie.  Většina těchto metod je sice poměrně přesná, ale nákladná a vyžaduje příslušně přístrojově i personálně vybavená pracoviště. Pro orientační zjištění saturace organismu vitaminem C (a o individuální potřebě míry suplementace) je však k dispozici dostupná metoda, která pomocí indikátorových proužků umožňuje stanovení hladiny kyseliny askorbové v moči. Tyto proužky pod označením Uro C Kontrol jsou součástí balení přípravků řady Lipo C Askor s obsahem lipizomálního vitaminu C (InPHARM, ČR). Metoda použitá u proužků Uro C Kontrol je založena na působení komplexního chelatačního činidla a barevného indikátoru, reagujícího úměrně koncentraci kyseliny askorbové v moči změnou barevného odstínu. Výsledná barva se porovná s pětistupňovou barevnou stupnicí s označenými hodnotami koncentrací vitaminu C v moči. Na stupnici je vyznačena žlutou barvou normální hodnota (100 g/dl a vyšší). Snížené hodnoty (50 g/dl, 20 g/dl, 10 g/dl, 1 g/dl) jsou označeny různými odstíny zelené až po modrozelenou barvu. Zjištěná koncentrace vitaminu C v moči podává orientační informaci o případném deficitu kyseliny askorbové v organismu a míře jeho závažnosti. 

Vyšetření výskytu deficitu u hospitalizovaných dětí 

Pro ilustraci praktického využití tohoto po­stupu uvádíme výsledky výzkumu, který pro­běhl na dvou pediatrických pracovištích: na dětském oddělení Nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích  a na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc. V průzkumu na ostravské dětské klinice bylo identifikováno 23 % dětí s nejhlubším deficitem hladiny vitaminu C v moči (1 mg/dl), 41 % dětí s deficitem na úrovni 10 mg/dl, 11 % dětí na úrovni 20 mg/dl, 14 % s deficitem na úrovni 50 mg/dl a plné saturace (100 mg/dl) dosáhlo pouze 11 % dětí. 89 % dětí mělo tedy deficit vitaminu C a pouze 11 % dětí vykazovalo dostatečnou saturaci. 59 % dětí při přijetí a hospitalizaci mělo nasazenou farmakoterapii; v této pod­skupině trpělo 18 % pacientů hlubokým deficitem vitaminu C na úrovni 1 mg/dl, 43 % dětí mělo deficit na úrovni 10 mg/dl, 9 % dětí 20 mg/dl, 16 % dětí deficit 50 mg/dl a 14 % bylo vitaminem C dobře saturováno. 

U dětí z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc bylo stejným vyšetřením zjištěno, že 98 % hospitalizovaných dětí má sníženou hladinu vitaminu C. Celkem bylo vyšetřeno 280 dětí, z toho 236 dětí v alergologické ordinaci a 44 v nefro­logické ordinaci. Výsledky ukázaly, že mezi alergickými dětmi bylo identifikováno 10 % s nejhlubším deficitem hladiny vitaminu C v moči (1 mg/dl), 30 % s deficitem na úrov­ni 10 mg/dl, 35 % dětí s deficitem na úrovni 20 mg/dl, 23 % s deficitem na úrovni 50 mg/dl a plné saturace (100 mg/dl) dosáhly pouze 2 %. 98 % dětí tedy mělo deficit vitaminu C. Ve skupině pacientů s nefrologic­kým onemocněním bylo 36 % s nejhlubším deficitem hladiny vitaminu C v moči (1 mg/ dl), 41 % s deficitem na úrovni 10 mg/dl, 18 % na úrovni 20 mg/dl a 5 % s deficitem na úrovni 50 mg/dl. Plné saturace (100 mg/dl) nedosáhlo v této podskupině žádné z dětí. 

Možnosti řešení deficitu vitaminu C suplementací vhodného přípravku ukazuje výzkum, jehož výsledky byly publikovány v roce 2023. Ve skupině dětí hospitalizovaných pro různá akutní a chronická onemocnění sledovány detekčními proužky URO C KONTROL hladiny vitaminu C v moči. Cílem bylo zhodnotit nejen stav saturace hospitalizovaných dětí tímto vitaminem, ale také vliv suplementace na odstranění deficitu to­hoto vitaminu. Po orientačním vyšetření výchozí hladiny vitaminu C v moči byl suplementován po dobu 5 dní vitamin C s lipozomálním vstře­báváním (sirup Lipo C Askor Junior). Po 5 dnech suplementace byla znovu vyšetřena koncentrace vitaminu C v moči. Při výchozím vyšetření mělo pouze 15 % dětí saturaci zcela v normě (koncentrace v moči 100 mg/dl). Většina dětí měla hodnoty na úrovni 50 mg/dl (42 %), asi třetina (34 %) výraznější defi­cit 20 mg/dl, 9 % dětí ještě výraznější (10 mg/dl). To znamená, že 85 % dětí mělo deficit vitaminu C. Po 5 dnech suplementace se u většiny dětí saturace vitaminem C zcela normalizovala, u ostatních dětí (21 %) byl y hodnoty v pásmu druhé nejvyšší hladiny (50 mg/dl). Lze tedy říci, že po 5denní suplementaci přípravku Lipo C Askor Junior vykazovaly všechny děti dobrou nebo relativně uspokojivou saturaci vi­taminem C. Sledování ukázalo, že 5denní suple­mentací vhodným přípravkem lze u nemocných dětí dosáhnout výrazného zlepšení, respektive normalizace saturace organismu vitaminem C. Důležité je však dlouhodobé stabilní udržení této saturace, která je podmínkou normální funkce imunity a tím i zajištění dobrého zdravotního stavu. 

Vyšetření výskytu deficitu v ordinacích lékařů

V roce 2026 bylo provedeno uvedenou metodou vyšetření hladiny vitaminu C v moči u pacientů v ordinacích tří českých lékařů: praktického lékaře pro dospělé, lázeňského lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost. Celkem byla koncentrace vitaminu C v moči vyšetřena u 92 pacientů. Účelem tohoto průzkumu bylo získání orientačních informací ohledně saturace vitaminem C v populaci, sledované v těchto ordinacích. Tyto informace by měly sloužit jako základ zjištění výskytu deficitu tohoto vitaminu a pro doporučení v oblasti zajištění jeho dostatečného příjmu a pro prevenci onemocnění, k jejichž vzniku tento deficit přispívá.

Pacienti v ordinaci praktického lékaře

 Jako první uvádíme výsledky pacientů v ordinaci praktického lékaře. Vyšetřovanou skupinu tvořilo 28 pacientů, kteří ordinaci navštívili především v rámci preventivní péče, dále v rámci léčby některých chronických chorob (osteoporóza, diabetes mellitus, hypertenze, hypofunkce štítné žlázy, Crohnova choroba, syndrom dráždivého střeva, vertobrogenní algický syndrom), nebo pro akutní onemocnění (např. respirační infekce, sinusitida).  Ve skupině bylo 20 žen a 8 mužů. Věkově se skupina pohybovala mezi 25 a 80 lety.

Pokud jde o orientační vyšetření hladiny vitaminu C v moči pomocí detekčních proužků Uro C Kontrol, výsledky ukázaly, že pouze 25 % pacientů mělo naměřenou hladinu na úrovni plné saturace (100 mg/dl). U 18 % pacientů ukázalo vyšetření, že mají organismus saturovaný na poloviční úrovni (50 mg/dl), 21 % pacientů na ještě nižší hladině (20 mg/dl), 21 % mělo naměřenou hodnotu 10 mg/dl a u 15 % pacientů byla naměřena nejnižší saturace (1 mg/dl). Pouze 25 % sledovaných pacientů mělo tedy dobrou saturaci vitaminem C, u 75 % pacientů nebyl organismus dostatečně saturovaný. Ve skupině s plnou saturací byli stejným podílem zastoupeni muži. Většina pacientů s plnou saturací užívala pravidelně doplňky stravy s obsahem vitaminu C. Skupinu tedy lze charakterizovat tak, že pouze čtvrtina sledovaných pacientů měla dobrou saturaci vitaminem C. Tři čtvrtiny pacientů nemělo organismus tímto vitaminem dostatečně saturovaný. Vzhledem k zásadní roli askorbátu pro funkci jednotlivých systémů lze předpokládat, že tento deficit může hrát roli i v jejich zdravotních problémech. 

Pacienti v ordinaci lázeňského lékaře

Skupinu pacientů vyšetřených v ordinaci lázeňského lékaře tvořilo 32 osob ve věkovém rozmezí od 33 do 80 let, sledovaných v rámci lázeňské péče především pro onemocnění pohybového aparátu. Věkově se skupina pohybovala mezi 25 a 80 lety. K nejčastěji zastoupeným diagnózám patřil vertobrogenní algický syndrom, gonartróza a koxartróza s řadou komorbidit (např. hypertenze, hypotyreóza, obezita, diabetes mellitus, deprese.  Celkem bylo vyšetřeno 32 pacientů, z toho 23 byly ženy, zbytek muži. 
Výsledky orientačního vyšetření hladiny vitaminu C v moči pomocí detekčních proužků ukázaly, že pouze 12 % pacientů mělo naměřenou hladinu na úrovni plné saturace (100 mg/dl), 19 % na úrovni 50 mg/dl, 38 % na úrovni hodnoty 20 mg/dl, 25 % mělo naměřenou hodnotu 10 mg/dl a 6 % nejnižší saturaci 1 mg/dl. Pouze 12 % sledovaných pacientů měla tedy dobrou saturaci vitaminem C, 88 % pacientů nemělo organismus dostatečně saturovaný. Tato skupina s plnou saturací byla rozdělena rovnoměrně mezi ženy a muže. Mezi pacienty s plnou saturací byla většina, kteří užívali pravidelně suplementaci doplňky stravy s obsahem vitaminu C (např. Lipo C Askor). Skupinu lze charakterizovat tak, že pouze osmina sledovaných pacientů měla dobrou saturaci vitaminem C, většina pacientů nemělo organismus dostatečně tímto vitaminem saturovaný. Uvážíme-li, jakou roli hraje vitamin C v syntéze kolagenu, není překvapením, že jde v této skupině s deficitem askorbátu vesměs o pacienty s onemocněním pohybového aparátu.

Pacienti v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost

Skupinu pacientů v ordinaci praktickéího lékaře pro děti a dorost (PLDD) tvořilo 32 dětí a dospívajících ve věkovém rozmezí od 3 do 18 let (z toho 17 dívek a 15 chlapců). Většina byla sledována v rámci preventivní péče, část i pro některá akutní onemocnění, například respirační infekce, bolesti hlavy, nevolnost.
Pokud jde o orientační vyšetření hladiny vitaminu C v moči pomocí detekčních proužků Uro C Kontrol, výsledky ukázaly, že pouze 2 pacienti (6 % celé skupiny) měli naměřenou hladinu na úrovni plné saturace (100 mg/dl), 13 % na úrovni 50 mg/dl, 34 % na úrovni hodnoty 20 mg/dl, 44 % mělo naměřenou hodnotu 10 mg/dl a 3 % nejnižší saturaci 1 mg/dl. Pouze 2 pacienti měli dobrou saturaci vitaminem C, 94 % dětí a dospívajících nemělo organismus dostatečně saturovaný. Pacienti s plnou saturací užívali suplementaci doplňky stravy s obsahem vitaminu C. Skupinu tedy lze charakterizovat tak, že naprostá většina sledovaných pacientů měla neuspokojivou saturaci vitaminem C. Dobrou saturaci měli pouze pacienti, kteří dbali o pravidelnou suplementaci. 

Závěr

Lékařský výzkum opakovaně ukázal, že nedostatečné zásobení organismu vitaminem C se vyskytuje v populaci častěji, než se předpokládalo. Tato zjištění potvrdily i výsledky průzkumu saturace vitaminem C v ordinacích českých lékařů (všeobecného praktického lékaře, lázeňského lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost) pomocí orientačního stanovení koncentrace v moči. Tento průzkum ukázal velmi vysoký výskyt nedostatečné saturace organismu tímto vitaminem u českých pacientů, nezávisle na věku. Z toho plyne potřeba zvýšit příjem tohoto vitaminu, optimálně za pokračujícího sledování zásobení organismu vitaminem C s použitím této orientační metody, aby bylo zabráněno rozvoji onemocnění spojených s deficitem vitaminu C. Příjem tohoto vitaminu je i v české populaci nedostatečný a bylo by vhodné se zaměřit na dostatečný příjem askorbátu nejen adekvátním složením stravy, ale i cílenou suplementací v podobě vhodných nutričních suplementů.

Literatura (výběr)

Carr AC, Rowe S. Factors affecting vitamin C status and prevalence of deficiency: A global health perspective. Nutrients 2020;12:1963.
Carr AC, Maggini S. Vitamin C and Immune Function. Nutrients 2017;9:1211.
Cahill L, Corey PN, El -Sohemy A. Vitamin C deficiency in a population of young Canadian adults. Am J Epidemiol 2009;170:464–471.
Crook J, Horgas A, Yoon S-J, et al. Insufficient Vitamin C levels among adults in the United States: Results from the NHANES Surveys, 2003–2006. Nutrients 2021; 13: 3910.
Rowe S, Carr AC. Global Vitamin C status and prevalence of deficiency: A cause for concern? Nutrients 2020;12:2008.
Canoy D, Wareham N, Welch A, et al. Plasma ascorbic acid concentrations and fat distribution in 19 068 British men and women in the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition Norfolk cohort study. Am J Clin Nutr 2005;82:1203–1209.
Carr AC, Frei B. Toward a new recommended dietary allowance for vitamin C based on antioxidant and health effects in humans. Am J Clin Nutr 1999;69:1086–1107.
Kostiuk P, Kotlářová L, Procházka Z. Prevence a terapie chřipkových stavů. Pediatrie Praxi  2023;23(4):274-278.
Boženský J,Kopřiva F, Kotlářová L, et al. Vitamin C, antiinfekční imunita a problematika snížených hladin u dětí. Pediatr Praxi 202122(2):98-104.

Autor

Odborná redakce

Edukafarm, Praha