Vyvrátit mýty o revmatických onemocněních a zvýšit jejich včasné odhalení je cílem 2.ročníku akce REVMADEN. V rámci této akce pomáhají v Praze, v Brně a Hradci Králové odborní lékaři a sestry zájemcům pomáhají odhalit případná kloubní onemocnění. Včasná diagnóza a léčba těchto onemocnění může zabránit trvalému poškození kloubů.

Letošní Revmaden (11.října 2014) se koná u příležitosti Světového dne artritidy. Bolest kloubů, ač je nejčastěji spojována s lidmi pokročilého věku či přetrénovanými sportovci, dokáže postihnout i malé děti. Záleží na typu revmatického onemocnění. Mezi revmatické choroby patří celá škála nemocí pohybového aparátu. Vedle běžných degenerativních onemocnění kloubů zapříčiněných opotřebením (ať už věkem či sportem) mohou být příčinou kloubních otoků zánětlivá autoimunitní onemocnění – revmatoidní artritida, psoriatická artritida či Bechtěrevova choroba. V tomto případě jsou nemoci způsobené onemocněním imunitního systému člověka – jeho imunita napadá zdravou tkáň a způsobuje chronický zánět, který ohrožuje převážně klouby a tkáně.

Chronické autoimunitní bolesti kloubů – revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida zasahuje pacienty od batolat po seniory. V ČR nemocí trpí přibližně 100 000 pacientů. Revmatoidní artritidou dokáže onemocnět člověk v každém věku, nejčastěji se však objevuje u žen (až třikrát více než u mužů) mezi 25 a 55 lety. Bolesti a otoky zasáhnou nejdříve malé klouby rukou, a to symetricky, tedy na pravé i levé části těla najednou. S postupujícím onemocněním se nemoc rozšiřuje i na další klouby - kyčelní, kolenní, ale může zasáhnout i krční páteř. Nemoc může postupně pacienta omezit v každodenních činnostech, kdy se otočení klíčem v zámku či zapnutí knoflíku u kalhot může stát nezdolatelným úkolem. Podle průzkumu RAJF z roku 2013, do kterého se spolu s dalšími 41 zeměmi zapojil i tým prof. Pavelky z Revmatologického ústavu ČR, 41 % pacientů uvedlo, že jejich onemocnění má negativní dopad na jejich zaměstnání či kariéru. Největší celosvětový průzkum pořádaný iniciativou Join The Fight byl proveden mezi pacienty s revmatoidní artritidou. Zúčastnilo se ho 10 171 pacientů ze 42 zemí světa. Respondenti v průměru žili s diagnostikovanou revmatoidní artritidou devět let a častěji se jednalo o ženy než muže (74 % proti 26 %) s průměrným věkem 49,8 let.

Život s nemocí a možnosti léčby

S revmatoidní artritidou jsou mnohdy spojené i mimokloubní projevy, kdy zánět působí i v dalších částech těla. Nejčastěji jde o revmatické uzly pod kůží (v okolí kloubů, ale třeba i v plicích), oční obtíže, osteoporózu, svalovou slabost, chudokrevnost či aterosklerózu. Až 40 % pacientů zároveň trpí úzkostmi, obavami z budoucnosti či depresemi. Důležité je proto zapojit do léčby celou rodinu pacienta a upravit jeho životní styl včetně odpočinku, stravy a pohybové aktivity.

Léky používané při léčbě revmatoidní artritidy lze rozdělit do několika skupin. Základní skupinou jsou tzv. chorobu modifikující léky RA (DMARDs – Disease Modifying Antirheumatic Drugs). Základním lékem této skupiny je metotrexát, který se aplikuje téměř u všech pacientů. Principem je zahájení léčby co nejdříve a podávání tohoto léku dlouhodobě. Druhou skupinu tvoří glukokortikoidy, které se používají především při zahájení léčby, ale jejichž podávání by mělo být časově omezené. Podávání DMARDs v kombinaci s glukokortikoidy tvoří tzv. první krok v léčbě RA. Při nedostatečné účinnosti fáze jedna se přistupuje do fáze dvě, jejímž základem je podávání tzv. biologických léků RA. Při jejich aplikaci lze docílit úspěchu u 70-80 % pacientů. Při selhávání fáze dvě se přistupuje k fázi tři, kterou je změna biologického léku za jiný biologický lék. Cílem léčby RA musí být rychlé navození stavu nízké aktivity či remise a zpomalení strukturální progrese revmatoidní artritidy.

Další skupinou léků, která se používá u RA, jsou nesteroidní antirevmatika a analgetika. Tyto léky nemají efekt na potlačení aktivity onemocnění a ovlivňují pouze symptomy onemocnění.

Dále se používá řada pomocných léků, například k léčbě osteoporózy, deprese, poruch spánku a substituce některými vitamíny.

Pro zvládnutí nemoci je dobré si o ní zjistit co nejvíce informací, aby se na své léčbě mohl pacient aktivně podílet. K předávání informací o aktuálních možnostech léčby a bezplatnému poradenství existuje v České republice několik pacientských organizací, např. Revmaliga, které se celkově sdružují do asociace CARD - Česká asociace pro revmatické choroby. Obě organizace jsou také partnery letošního REVMADNE.

REVMADEN probíhá 11. 10. 2014 od 10.00 do 18.00 hod. na těchto místech: Praha – Václavské náměstí, OC Galerie Harfa, Brno – náměstí Svobody, Hradec Králové – OC Futurum.

Užitečné odkazy: www.revmaden.cz , www.bolestkloubu.cz .