Fyziologická regulační medicína (FRM) představuje inovativní terapeutický přístup založený na stávajícím stavu poznání molekulární fyziologie a patofyziologie neuroendokrinoimunitního systému. Cílem tohoto přístupu je restituce pozměněných hladin řady látek přirozeně se vyskytujících v našem organismu na fyziologickou úroveň – odsud pochází i samotné označení tohoto přístupu. Jedná se přitom o látky, které se přirozeně vyskytují ve velmi nízkých koncentracích a velmi často slouží jako parakrinní modulátory v nejrůznějších oblastech – cytokiny, neuropeptidy, interleukiny, růstové faktory apod.

V rámci FRM jsou tedy parenterálně (nejčastěji subkutánně, intradermálně nebo intramuskulárně) podávány tyto látky ve velmi nízkých koncentracích, které odpovídají zmíněným koncentracím fyziologickým, tj. v nano- až pikogramech/ml.Terapeutické využití těchto molekul přitom není nikterak nové. Běžně se setkáváme např. s podáváním interferonů, růstových faktorů či interleukinů. V běžně užívaných farmakologických koncentracích je však taková aplikace provázena významným rizikem nežádoucích účinků, jako jsou např. flu-like syndrom, Clarksonův syndrom, autoimunitní reakce aj., což jejich širší užívání významně limituje.(1)

Koncept FRM podporují recentní studie. Například v myším modelu alergického astmatu nízké dávky cytokinů (IL-12 plus interferon gama) podané perorálně vedly k úpravě nerovnováhy mezi lymfocyty Th1 a Th2. To bylo provázeno i snížením bronchiální hyperresponzivity, čemuž odpovídal i histologický nález a analýza buněk bronchoalveolární laváže.(2)

Význačným zastáncem myšlenky FRM je kromě jiných i laureát Nobelovy ceny profesor Montagnier, který ve svých pracích publikovaných v loňském roce mj. poukazuje na existenci a působení nanostruktur DNA v koncentracích 10–8 až 10–12 g/ml (což odpovídá fyziologickým koncentracím látek v lidském organismu).(3,4)

Přípravky dostupné na našem trhu založené na principech FRM mají status zdravotnického prostředku. Ty, které jsou určeny k léčbě bolesti, obsahují kolagen, beta-endorfin, anti-interleukin-1-alfa/beta a specifickou fytosložku. Kolagen je znám jako extracelulární, ve vodě nerozpustný protein, který je základní stavební jednotkou pojivových tkání (v těle savců představuje cca 1/3 veškerých obsažených proteinů). Jak známo, kolagen je odbouráván nejrůznějšími kolagenázami (např. metaloproteinázami), zvýšeně pak např. u osteoartrózy. Pouze připomeňme, že např. u chondroitinsulfátu, řazeného mezi chondroprotektiva (SYSADOA – symptomatic slow-acting drug in osteoarthritis), byl ve studiích in vitro prokázán inhibiční vliv na některé metaloproteinázy zvýšeně exprimované působením interleukinu 1.(5)

Vedle dodávky malého množství kolagenu, který do určité míry působí stimulačně na fibroblasty, hraje klíčovou úlohu již zmíněný anti-interleukin IL-1. Pouze připomeňme, že prozánětlivě působící IL-1 je produkován buňkami monocyto-makrofágového systému, ale též např. fibroblasty. V klinické praxi je dnes především revmatology a imunology využíván kompetitivní inhibitor IL-1-alfa a IL-1-beta, anakinra, jenž zabraňuje vazbě na receptor typu I pro interleukin 1 (IL-1RI). Tohoto účinku je tak využíváno např. v léčbě revmatoidní artritidy. Aplikace anti-IL-1 (alfa/beta) v rámci FRM tedy přirozeně působí protizánětlivě, a to mj. v důsledku potlačení katalytické aktivity cyklooxygenázy a NO-syntázy. Tvorba prostaglandinů a oxidu dusnatého, které působí jako postsynaptické modulátory v přenosu bolesti je tak výrazně snížena – mechanismus účinku je tedy v mnohém podobný jako působení dnes bohatě využívané skupiny nesteroidních antiflogistik. Vedle potlačení zánětlivé reakce však lze současně očekávat již avízované potlačení degradace chrupavky či potlačení tvorby synoviálního panu.

Při užívání zdravotnických prostředků založených na principu FRM, se kterými jsou prozatím nejbohatší zkušenosti v Itálii a Velké Británii, nebyl dosud zaznamenán výskyt závažných nežádoucích účinků a výrobce deklaruje jejich bezpečnost, vzhledem k velmi malým užitým dávkám, dokonce i u těhotných. Jejich aplikace přitom nevylučuje současné užívání již nastavené medikace, přičemž lze očekávat vzájemně se potencující účinek, a tedy možnost snížení dávek analgetik, s čímž souvisí i nižší pravděpodobnost nežádoucích účinků plynoucí z jejich podávání.

Literatura

1. Vial T, Descotes J. Immune-mediated side-effects of cytokines in humans. Toxicology 1995;105:31–57.

2. Gariboldi S, Palazzo M, Zanobbio L, et al. Low dose oral administration of cytokines for treatment of allergic asthma. Pulm Pharmacol Ther 2009;22:497–510.

3. Montagnier L, Aissa J, Lavallee C, Mbamy M, Varon J, Chenal H. Electromagnetic detection of HIV DNA in the blood of AIDS patients treated by antiretroviral therapy. Interdiscip Sci 2009;1:245–253.

4. Montagnier L, Aissa J, Ferris S, Montagnier JL, Lavallee C. Electromagnetic signals are produced by aqueous nanostructures derived from bacterial DNA sequences. Interdiscip Sci 2009;1:81–90.

5. Imada K, Oka H, Kawasaki D, Miura N, Sato T, Ito A. Anti-arthritic action mechanisms of natural chondroitin sulfate in human articular chondrocytes and synovial fibroblasts. Biol Pharm Bull 2010;33:410–414.

---

Další informace o terapii bolesti metodou FRM:
http://www.inpharm.cz/p/61/lecba-bolesti