23.11.2010
Výsledky některých studií naznačily, že statiny mohou působit proti vzniku koronární ischémie nezávisle na svém hypolipidemizujícím účinku. Ve studii DUALL byl zkoumán vliv atorvastatinu (ve srovnání s amlodipinem, jehož antiischemické působení je známo) na výskyt epizod ischémie u pacientů s ischemickou chorobu srdeční.
Do randomizované, dvojitě zaslepené studie DUALL (DoUble-blind Atorvastatin AmLodipine), která byla publikována v časopise European Heart Journal, bylo zařazeno 312 pacientů (průměrný věk: 62 let), se stabilní anginou pectoris (s minimálně 2 anginózními ataky týdně , minimálně 3 epizodami transientní ischemie myokardu (TMI) a/nebo minimálně 15minutovou ischemií dokumentovanou elektrokardiograficky při 48hodinovém ambulantním monitorování). Třetina pacientů dostávalo amlodipin, druhá třetina atorvastatin a třetí skupina kombinaci obou léčiv.
Blokátor kalciových kanálů amlodipin byl pro srovnání s atorvastatinem zvolen pro svůj prokázaný antiischemický účinek (zprostředkovaný relaxací hladké svaloviny koronárního řečiště). K indikacím amlodipinu patří vedle hypertenze léčba stabilní anginy pectoris.
Po 26 týdnech léčby byla ve všech třech skupinách vyhodnocena frekvence tranzientních ischemických epizod (prokázaných ambulantním 48hodinovým monitorováním EKG), známky ischemie při zátěžovém EKG, počet anginózních atak a plasmatická hladina C-reaktivního proteinu jako marker zánětu.
Výsledky ukázaly, že počet epizod transientní ischemie myokardu poklesl ve skupině atorvastatinu a amlodipinu vysoce významně (přibližně o 66%). Pokles byl srovnatelný u obou typů léčby a kombinace atorvastatin/amlodipin se neukázala účinnější než oba typy monoterapie. Více než polovina pacientů při poslední kontrole byla zcela bez epizod TMI a střední délka trvání epizod klesla ve všech třech skupinách o více než 75%. Ve všech skupinách poklesly v obdobné míře anginózní ataky a významně poklesla i spotřeba nitroglycerinu, výskyt anginózních bolestí se sníýil přibližně o 50% a podíl pacientů s výskytem deprese úseku ST na EKG během tohoto testování se též snížil až o polovinu.
Hladiny C-reaktivního proteinu (CRP), celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu a triglyceridů signifikantně klesly pouze ve skupině atorvastinu a skupině, ve které byla podávána kombince atorvastatin/amlodipin, ale při monoterapii amlodipinem se hladiny těchto látek významněji v průběhu léčby nezměnily. Výskyt nežádoucích účinků byl ve všech třech skupinách srovnatelný. Současný pokles frekvence epizod transientní ischemie myokardu a pokles hladiny C-reaktivního proteinu se vyskytoval jen u pacientů, kteří dostávali atorvastatin.
Autoři studii uzavírají konstatováním, že atorvastatin je ve svém antiischemickém, resp. antianginózním působení srovnatelný s amlodipinem, tedy lékem, u nějž byly tyto účinky již dříve ověřeny a využívají se v klinické praxi. V působení na zánětlivý marker (C-reaktivní protein) se však atorvastatin a amlodipin liší - pokles CRP je prokazatelný jen u atorvastatinu, což naznačuje odlišný mechanismus antianginózního působení obou léčiv. Antiischemický efekt atorvastatinu není závislý na jeho hypolipidemizujícím účinku, a může souviset s jeho protizánětlivým působením. K dalšímu ověřování této antiischemické role atorvastatinu (která je součástí jeho širšího, pleiotropního působení) jistě přispěje další výzkum. Stále přibývající klinické studie ukazují, že prospěšné působení statinů v řadě směrů přesahuje jejich hypolipidemizující účinek.
----
