24.8.2009
Inhibitor reninu aliskiren je antihypertenzivum z nové lékové skupiny přímých inhibitorů reninu. Do klinické praxe byl zaveden relativně nedávno, a proto jsou všechny studie jeho účinnosti a bezpečnosti sledovány s velkým zájmem. Nejnověji bylo publikována studie porovnávající aliskiren s tradičně používaným diuretikem hydrochlorothiazidem v léčbě hypertenze u obézních pacientů.
Aliskiren je přímý inhibitor reninu. Inhibicí reninu blokuje konverzi angiotenzinogenu na angiotenzin I, tím snižuje hladiny angiotenzinu I a angiotenzinu II. Zatímco ostatní antihypertenziva, která inhibují systém renin-angiotenzin (inhibitory ACE a sartany - blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II), působí kompenzační zvýšení plazmatické reninové aktivity (PRA), léčba aliskirenem PRA snižuje. Autoři studie, publikované v časopise Journal of Hypertension (2009; 27:1493-501), porovnávali účinnost a bezpečnost terapie hypertenze aliskirenem a hydrochlorothiazidem u 396 obézních hypertoniků (BMI - body mass index 30 kg/m2 a vyšší; šlo o hodnocení podskupiny v 52týdenní studii, do které bylo zařazeno celkem 1124 hypertoniků). Pacienti byli randomizováni na tři skupiny : v první skupině byl podáván aliskiren v dávce 150mg denně, ve druhé skupině byl podáván hydrochlorothiazid (12,5mg denně), pacienti ve třetí skupině dostávali placebo. Po 3 týdnech byly dávky ve skupinách s aktivní léčbou zdvojnásobeny. Po 6 týdnech byli pacienti ve skupině placeba randomizováni na podskupinu, převedenou na aliskiren (300mg) a podskupinu převedenou na hydrochlorothiazid (25 mg). Od 12. týdne studie bylo povoleno u pacientů, kteří nedosáhli potřebného snížení krevního tlaku (pod 140/90mmHg), přidat blokátor kalciových kanálů amlodipin.
Výsledky studie ukázaly, že ve skupině obézních hypertoniků při monoterapii aliskirenem bylo po 12 týdnech dosaženo významně většího snížení krevního tlaku, než při léčbě hydrochlorothiazidem (-16,7/-12,3 vs. –12,2/-9,1 mmHg, P<= 0,001). Obdobně vyšší účinnost aliskirenu se projevovala na konci sledování, po 52 týdnech (-19,9/-15,5 vs. –17,5/-13,3mmHg; P=0,138 pro systolický tlak a P=0,007 pro diastolický tlak).
Dále autoři porovnávali odezvu na podávanou léčbu u této skupiny obézních hypertoniků s odezvou u zbytku původního souboru zařazeného do studie, tedy se skupinou hypertoniků s normálními hodnotami BMI. Porovnání ukázalo, že snížení tlaku bylo obdobné, přítomnost obezity tedy v účinnosti aliskirenu nehrála roli. Naproti tomu hydrochlorothioazid byl u obézních pacientů významně méně účinný než u pacientů bez obezity (rozdíl mezi soubory: P=0,05). Terapie založená na aliskirenu byl ve skupině obézních dobře tolerována a byla spojena s významně menším výskytem hypokalémie než terapie založená na hydrochlorothiazidu. (výskyt hypokalémie 1,0% vs. 14,0%, P<0,0001). Autoři studii uzavírají zjištěním, že aliskiren byl ve skupině obézních hypertoniků účinnější i a lépe tolerovanou terapií hypertenze, než hydrochlorothiazid.
-------------
Schmieder RE, Philipp T, Guerediaga J, et al. Aliskiren-based therapy lowers blood pressure more effectively than hydrochlorothiazide-based therapy in obese patients with hypertension: sub-analysis of a 52-week, randomized, double-blind trial. J Hypertens 2009; 27:1493-501.
