V květnu 2012 bylo poradním sborem americké lékové agentury FDA na základě klinických studií schváleno nové antiobezitikum – lorcaserin, látka ze skupiny agonistů serotoninových receptorů. Jde o první nově schválené léčivo této skupiny za posledních deset let. Přinášíme podrobnosti.

Léčiva používaná pro terapii lze obecně rozdělit na anorektika (látky tlumící chuť k jídlu) a látky ovlivňující vstřebávání živin z trávicího traktu. U anorektik se využívá různých mechanismů účinku, např. katecholaminergního a serotoninergního. V devadesátých letech byl používán dexfenfluramin, který byl stažen z trhu především proto, že u pacientů s depresivním laděním mohl přispívat k prohloubení deprese. Další anorektikum, d-norfenfluramin, působil tím, že uvolňoval serotonin z nervových zakončení a blokoval jeho zpětné vychytávání. V roce 1997 byl stažen z trhu pro zvyšování kardiovaskulárního rizika (mj. šlo o změny na srdečních chlopních - valvulopatie a plicní hypertenzi). Sibutramin, později uvedený na trh, jehož mechanismus účinku spočívá v inhibici zpětného vychytávání noradrenalinu a serotoninu na nervových zakončeních v CNS, byl pro kardiovaskulární nežádoucí účinky také v r. 2010 stažen z trhu.

Lorcaserin (Lorqess, Arena Pharmaceuticals) patří k nové generaci selektivních agonistů receptorů serotoninu a byl specificky vyvinut pro ovlivnění pocitu sytosti, aniž by podle výrobce byl tento efekt byl doprovázen nežádoucími účinky (dalším serotononergním antiobezitikem, které zatím je ve fázi výzkumu, je tesofensin). Lorcaserin působí na serotoninové receptory 2C (5-HT_2C), které se nacházejí téměř výhradně v mozku. Aktivace těchto receptorů v hypotalamu prostřednictvím spuštění produkce proopiomelanokortinu vytvářejí pocit sytosti a tím přispívá k hmotnostní redukci.

FDA povolila užívání lorcaserinu na základě několika klinických studií. V jedné z nich, dvouleté multicentrické, placebem kontrolované studii (N Engl J Med 2010; 363:245-256 ) byl 3182 dospělým pacientům s obezitou či nadváhou (průměrná hodnota BMI: 36.2) po dobu 1 roku podáván lorcaserin či placebo, zároveň pacienti dodržovali dietní a režimová doporučení. Poté pokračovaly osoby v placebové skupině další rok v užívání placeba a skupina lorcaserinu byla na počátku druhého roku studie randomizována na podskupiu placeba a lorcaserinu. Primárně sledovanými parametry studie byl hmotnostní úbytek po 1. roce léčby a jeho udržení na konci 2. roku. Pro sledování případných nežádoucích účinků byla k běžnému sledování prováděna navíc echokardiografie k detekci případného vzniku valvulopatie.

Výsledky ukázaly, že na konci 1.roku studie 47.5 % pacientů ve skupině lorcaserinu a 20.3 % ve skupině placeba poklesla hmotnost o 5 % a více, což odpovídalo průměrnému poklesu o 5.8+/-0.2 kg u lorcaserinu a 2.2+/-0.1 kg u placeba. Rozdíl mezi skupinami byl významný. Autoři tuto studii uzavírají konstatováním, že užívání lorcaserinu (spolu s režimovými opatřeními) oproti samotným režimovým opatřením (plus placebo) bylo u osob s obezitou či nadváhou spojeno během 1.roku s významným poklesem hmotnosti a udržením snížené hmotnosti i během dalšího roku.

Další randomizovaná, kontrolovaná studie s lorcaserinem byla publikována v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism (2011;96:3067-77). Do studie bylo zařazeno 4008 dospělých obézních pacientů (věkově od 18 do 65 let) s komorbiditou spojenou s obezitou. Pacienti byli v poměru 2:1:2 rozdělení na skupinu lorcaserinu v dávce 10 mg 2krát denně, skupinu lorcaserinu v dávce 10 mg 1krát denně a skupinu placeba. Všichni pacienti zároveň dodržovali adekvátní režimová opatření (dietní a pohybová). Hlavním sledovaným parametrem byl pokles hmotnosti, přičemž byl hodnocen počet pacientů, u kterých poklesla hmostnost minimálně o 5 % a minimálně o 10% na konci jednoročního sledování. Zároveň byla u všech pacientů vyšetřována echokardiograficky funkce srdečních chlopní k vyloučení valvulopatie. Výsledky ukázaly, že u pacientů užívajících lorcaserin snížilo svoji hmotnost výrazně více pacientů než ve skupině placeba (47.2 % při dávce 20mg/den a 40.2 % při dávce 10mg/den, placebo: 25.0 %), rozdíl mezi skupinou s 20mg dávkou lorcaserinu a skupinou placeba byl významný (P

Výsledky dosavadních studií s lorcaserinem byly shrnuty v přehledném článku, věnovaném serotinergním antgiobezitikům v časopise Drugs (2011;71:2247-2255). Provedené klinické studie přispěly k rozhodnutí FDA povolit lorcaserin jako nové účinné antiobezitikum, jehož užívání, jak ukázaly dosavadní studie, není spojeno se zvýšeným rizikem valvulopatie, které bylo charakteristické pro některá dříve používaná serotinergní anorektika.

---

Smith SR, Weissman NJ, Anderson CM, et al. Multicenter, Placebo-Controlled Trial of Lorcaserin for Weight Management; N Engl J Med 2010;363:245-256.

Fidler MC, Sanchez M, Raether B, et al. A one-year randomized trial of lorcaserin for weight loss in obese and overweight adults: the BLOSSOM trial. J Clin Endocrinol Metab 2011 Oct;96(10):3067-77.

Halford JC, Boyland EJ, Lawton CL, et al. Serotonergic Anti-Obesity Agents: Past Experience and Future Prospects. Drugs 2011;71:2247-2255.

Rubin R. New Diet Drug Lorcaserin Wins Vote From FDA Panel. http://www.webmd.com/diet/news/20120510/new-diet-drug-lorcaserin-wins-vote-from-fda-panel.