Terapeutické možnosti bisfosfonátů

Terapeutické možnosti bisfosfonátů Bisfosfonáty (BF) jsou syntetická nehormonální léčiva s vysokou afinitou ke kostní tkáni, která inhibují kostní resorpci a ovlivňují funkce a počty osteoklastů. V mnoha terapeutických oblastech včetně endokrinologie, revmatologie, onkologie a hematologie se staly nedílnou součástí léčby širokého spektra benigních a maligních onemocnění kostí charakterizovaných zvýšeným osteoklastickým odbouráváním kostí. BF vykazují dvě základní vlastnosti: afinitu ke kostnímu minerálu a inhibiční účinek na osteoklasty, které se podílejí na odbourávání kostní hmoty. Základem jejich specifického účinku je vysoká afinita k hydroxyapatitu v kostní tkáni, kde setrvávají velmi dlouhou dobu, řádově i několik let.

Bisfosfonáty jsou sloučeniny analogické anorganickému pyrofosfátu. Základem jejich chemické struktury je vazba P−C−P, která vznikla nahrazením atomu kyslíku ve vazbě P−O−P kyseliny pyrofosforečné atomem uhlíku; na ten se pak připojují různé radikály, a podle toho se také rozlišují různé typy bisfosfonátů. Podle základní chemické struktury a detailů mechanismu účinku inhibice osteoklastů mohou být BF v současnosti rozděleny do tří generací. Příslušnost do některé z generací však nevypovídá o síle jejich účinku.

1. generace

Do 1. generace patří BF neobsahující dusík (klodronát, etidronát, tiludronát). BF bez dusíku se metabolizují v osteoklastech a včleňují se do molekul ATP. Vzniklý nefunkční analog ATP vstupuje do normálních metabolických cest ATP. V důsledku nahromadění nehydrolyzovatelných analog ATP dochází k energetickému vyčerpání a k zániku osteoklastu.

2. a 3. generace

Molekula bisfosfonátů 2. a 3. generace obsahuje aminický dusík, a tyto látky bývají proto označovány i jako aminobisfosfonáty. Do této skupiny patří alendronát, ibandronát, pamidronát, risendronát a zoledronát. Mechanismem jejich účinku je zablokování mevalonátové cesty syntézy cholesterolu, kde inhibují farnesyldifosfátsyntázu. Tento účinek se zřejmě dominantně podílí na urychlení apoptózy osteoklastů.

Klinické zkušenosti

Bisfosfonáty jsou v klinické praxi používány už téměř 25 let. Za tu dobu bylo získáno dostatečné množství informací o léčbě (inhibici) osteolýzy a hyperkalcemie a o snížení výskytu kostních metastáz. Vzájemné porovnání klinické účinnosti jednotlivých BF však chybí. Použití u konkrétního patologického stavu vychází z dostatečného množství klinických zkušenosti. V léčbě hyperkalcemie a osteolytických kostních nádorů či metastáz se nejčastěji používá klodronát, ibandronát, pamidronát a zoledronát. U pacientů s Pagetovou chorobou jsou nejčastěji podávány klodronát, pamidronát, alendronát, risedronát a ibandronát. Výhradně u osteoporózy nemaligního původu (postmenopauzální, steroidní nebo senilní) se používají alendronát a risendronát.

Nové zkušenosti

Navzdory rozdílům v mechanismu účinku nejsou mezi jednotlivými generacemi BF pozorovány významnější klinické rozdíly v působení. Velmi zajímavá je však možnost kombinace látek ze dvou různých generací. Zatím pouze experimentální údaje naznačují, že kombinace klodronátu s BF 2. nebo 3. generace vede k nižšímu riziku nežádoucích účinků. Klinické studie by měly být uspořádány v nejbližší době.

EDUKAFARM

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Odborník ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, je osobou oprávněnou předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky či zdravotnické prostředky nebo osobou oprávněnou poskytovat zdravotní péči.

Pokud osoba, která odborníkem není, vstoupí na tyto webové stránky určené odborníkům, riskuje tím nesprávné porozumění obsahu těchto stránek a z toho plynoucí rizika (např. neindikované použití léku apod.).

Pro pokračování do odborné sekce je potřeba souhlasit s podmínkami.