25.6.2003 Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je uzlovité zbytnění prostatické tkáně, které je typicky lokalizováno v oblasti periuretrální. Histologické projevy BHP nacházíme u mužů mezi 20. a 30. rokem věku. Ojedinělé, klinicky významné příznaky, jsou však typické pro věk po 40. roce. Typická BHP se vyskytuje po 50. roce a kulminuje mezi 60. a 70. rokem věku.

Co je příčinou vzniku BHP, dosud nevíme. Pravděpodobné příčiny se kombinují - vliv androgenů, androgenně-estrogenní nerovnováha, neinhibovaná reakce fibroblastů, aktivace kmenových buněk a inhibice apoptózy při poruše funkce telomerázy. BHP se nevyskytuje pouze u chlapců kastrovaných před pubertou (eunuši) a u mužů s familiárním deficitem 5-alfa-reduktázy. 5-alfa-reduktáza 2. typu je odpovědná za konverzi testosteronu na účinnější dihydrotestosteron (jeho vaznost ve tkáni prostaty na androgenní receptor je přibližně10krát pevnější než u testosteronu). Příznaky, kterými muži s BHP trpí, lze didakticky rozdělit na:
- vyprazdňovací (dříve obstrukční) - retardace startu mikce, změna paprsku moči, nutnost domočení po mikci, přerušovaná mikce, vznik a nárůst postmikčního rezidua,
- jímací (dříve iritační) - polakisurie, nykturie, urgentní močení.
Příznaky mohou být vystupňované do svých extrémních klinických forem - retence moči s obrazem paradoxní ischurie a obrazu urgentní inkontinence. Podle International Continence Society oba dva stavy - zcela rozdílné etiologie - patří mezi inkontinence.
Vzhledem k tomu, že mikce je vysoce subjektivní pocit, stejně jako bolest, je objektivní hodnocení stesků nemocného obtížné. Stejně tak velikost prostaty nekoreluje s obtížemi. Proto se v urologii ujaly dotazníky AUA (American Urology Association), tzv. IPSS (International Prostatic Symptoms Score), které se dnes běžně používají v celé Evropě i u nás. Jde o škálu nejvýznamnějších symptomů vyprazdňovacích a jímacích. Zvláštní kapitolou je hodnocení kvality života. Pomocí těchto dotazníků lze především kontrolovat úspěch terapie. Součet bodů ukazuje na obtíže nemocného a důležitost, kterou jim přikládá. Diagnóza BHP je postavena na vyšetření IPSS, vyšetření prostaty per rectum a stanovení postmikčního rezidua. Ostatní vyšetření jsou výběrová a patří do rukou urologa.
Terapie benigní hyperplazie prostaty je konzervativní (lidové receptury, farmakoterapie), miniinvazivní (transuretrální resekce prostaty, transuretrální incize prostaty, laserové výkony, výkony užívající tepelné energie - hypertermie a termoterapie, užití fokusovaného ultrazvuku a další) a otevřené (operační prostatektomie - suprapubická nebo perineální). Terapie je uvedena v pořadí, ve kterém by nemocnému měla být nabídnuta.
Nejčastějším lidovým doporučením je vyšší, nebo naopak nižší sexuální aktivita muže. Dosud se však neprokázal vliv na velikost prostaty a akceleraci BHP. Z rostlin je v našich podmínkách nejčastěji doporučena vrbovka malokvětá. Z hromadně vyráběných léčiv jsou nejčastější extrakt Pygeum africanum, Serenoa repens, popř. Urtica diodica. Princip účinku fytopreparátů není přesně znám, jsou však známy jednotlivé složky, které, jsou-li podávány izolovaně, vedou ke zlepšení mikce (beta-sitosterol). Inhibitory aromatáz (konverze testosteronu na beta-17-estradiol) nenašly pro vysoké nežádoucí účinky a nízkou účinnost uplatnění na trhu. Stejně tak není doposud zcela jasná role inhibitorů 5-alfa-reduktázy 2. typu (finasterid), ani obou izoenzymů (extr. Serenoa repens). Farmakologicky je zajímavý apoptotický potenciál těchto inhibitorů, avšak v klinické praxi nezaznamenaly větší úspěch (v kombinaci s alfa-lytikem jsou stejně účinné, jako podání alfa-lytika v monoterapii). Indikace při velké prostatě (kde žlázová část tvoří maximálně 20 %) a léčbě trvající 6 a více měsíců, kdy nelze předem definovat respondéry a non-respondéry, je sporná.
Nejúčinnější skupinou léčiv užívaných k terapii BHP jsou inhibitory alfa-adrenaceptorů (alfa-AR). Již v 70. letech Caine prokázal účinek prazosinu na symptomy dolních močových cest (LUTS - lower urinary tract symptoms). Jeho deriváty - doxazosin, terazosin - mají vysokou účinnost na hladkou svalovinu cév a jsou významnými hypotenzivy (alfa-lytika jsou však dle doporučení odborných společností v terapii hypertenze léky 3. volby). Další pokrok představuje syntéza alfuzosinu (zatím poslední derivát prazosinu), který má minimální vliv na krevní oběh, a tamsulosinu, u něhož většina kardiovaskulárních nežádoucích účinků je shodná s placebem. Tamsulosin je zvláštní nejen svou molekulou, ale také častým výskytem retrográdní ejakulace. Tento účinek ukazuje, že relaxace hladké svaloviny hrdla, močového měchýře, kapsuly prostaty i uretry je významná i době kontrakce m. bulbocavernosus v době ejakulace.
Dnes víme, že změny, ke kterým vede BHP, nejsou pouze důsledkem onemocnění prostaty, ale celé jednotky - měchýř - prostata - uretra, proto je doporučeno užívat pojmu LUTS/BHP. Djavan (Essen, SRN) prokázal, že skupina adrenergních receptorů alfa není homogenní, ale je složena z dalších podtypů, které lze dělit podle citlivosti k prazosinu na citlivé (H - high) a necitlivé (L - low). Do skupiny H patří subtyp alfa1A (dominantně hladká svalovina prostaty), alfa1B (dominantně hladká svalovina cév) a alfa1D (dominantně hladká svalovina močového měchýře). Do skupiny L patří subtyp alfa1L. Identické receptory nacházíme i v nervovém systému, avšak tamsulosin do likvoru téměř neproniká a s receptory nereaguje. Jeho působení se odvozuje od účinku alfa1A (relaxace hrdla a kapsuly) + alfa1D (stabilizace močového měchýře) vs. alfa1B + alfa1L. Dosud prokázaný účinek je 8 : 10 až 10 : 1. Ostatní alfa-lytika nebyla zkoumána pro prokázaný vliv na systémový krevní tlak.
Tamsulosin je na našem trhu dostupný v přípravku Omnic 0,4 cps. (Yamanouchi Pharma).

Charakteristika

Tamsulosin patří mezi antagonisty adrenergních receptorů alfa1. Je určen k symptomatické léčbě LUTS/BHP. Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické receptory alfa1, převážně na jejich podtypy označované alfa1A a alfa1D. Dochází tak k relaxaci hladkého svalstva prostaty a uretry, což vede ke snížení tonu a ke zlepšení průtoku moči. Tamsulosin zvyšuje maximální průtok moči. V důsledku relaxace hladkého svalstva v prostatě a v uretře dochází ke snížení obstrukce, což zmírňuje vyprazdňovací symptomy. Tamsulosin rovněž zmírňuje symptomy jímací, na jejichž vzniku se významnou měrou podílí nestabilita močového měchýře. Účinky na symptomy plnění a vyprazdňování močového měchýře zůstávají zachovány i během dlouhodobé léčby. Nutnost chirurgické léčby nebo katetrizace se těmito účinky významně oddaluje. Vzhledem k podtypové selektivitě nedochází ke klinicky významnému snížení krevního tlaku.

Farmakokinetika

Tamsulosin se absorbuje ze střevního traktu. Maximálních sérových koncentrací je dosaženo přibližně za 6 hodin po perorálním podání. Rovnoměrnost absorpce lze podpořit tím, že je léčivo podáváno vždy po tomtéž denním jídle. Kinetika tamsulosinu je lineární. V ustáleném stavu, jehož je dosaženo do pátého dne opakovaného podávání léčiva, je maximální koncentrace přibližně o dvě třetiny vyšší než po aplikaci jednotlivé dávky. Jeho biologická dostupnost je téměř 100 %. Přibližně z 99 % se tamsulosin váže na plazmatické proteiny. Je metabolizován v játrech, jeho metabolizace je pomalá, efekt prvního průchodu játry je malý. Tamsulosin je vylučován převážně močí, kolem 14 % jako nezměněné léčivo, zbytek ve formě metabolitů. Eliminační poločas se pohybuje mezi 10 a 13 hodinami.

Indikace

Symptomy dolních močových cest (LUTS) na podkladě benigní hyperplazie prostaty.

Kontraindikace, nežádoucí účinky

Kontraindikacemi jsou přecitlivělost na účinnou látku nebo jinou látku obsaženou v přípravku, ortostatická hypotenze v anamnéze či těžká jaterní insuficience. Z nežádoucích účinků se mohou vyskytnout závratě (1,3 %), méně často bolesti hlavy, palpitace, posturální hypotenze, rhinitis, zácpa, průjem, nauzea, zvracení, vyrážka, poruchy ejakulace.

Dávkování a způsob podání

Podává se jedna tobolka denně po snídani nebo po prvním denním jídle.


Poznámka:
Statut přípravku: léčivý přípravek, je vázán na lékařský předpis.
Úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění: viz Číselník VZP.
Další přípravky se stejnou účinnou látkou: toho času není žádný přípravek registrován SÚKL.