OA se řadí mezi degenerativní kloubní onemocnění, ale na jejím vzniku se podílí řada dalších faktorů, včetně zánětlivého procesu. Proto je velmi obtížné hovořit zcela jednoznačně o kauzální léčbě. Cílem současné léčby OA je snížit bolestivost postiženého kloubu, zvýšit jeho pohyblivost a stabilitu, redukovat fyzické omezení pacienta, zlepšit jeho kvalitu života a omezit progresi poškození kloubu.
Přestože je v odborné literatuře popsáno více než 50 konzervativních (nefarmakologických a farmakologických) a chirurgických modalit pro léčbu OA kyčle a kolene, neexistovaly dosud universálně, celosvětově použitelná guidelines. Od roku 2005 multidisciplinární mezinárodní tým OARSI pracoval na kritickém přehledu a porovnávání různých národních doporučení pro léčbu OA a zároveň zkoumal nové výsledky výzkumu a studie k tomuto tématu. Tým nakonec dospěl ke konsensu ohledně různých léčebných postupů.
Tato doporučení se týkají i nefarmakologických postupů (například edukace ohledně životosprávy, úprava tělesné hmotnosti, fyzikální terapie, akupunktura apod.). Důležitou kapitolu guidelines tvoří farmakologická doporučení, v kterých figuruje paracetamol, perorální nesteroidní antirevmatika (NSAID) ze skupiny selektivních i neselektivních léčiv, dále lokální aplikace NSAID a kapsaicinu, perorálně podaná léčiva s obsahem glukosaminu, chondroitinu a diacereinu, intraartikulárně aplikované kortikosteroidy a hyaluronáty; v některých případech kloubních bolestí jsou indikovány slabé opioidy. Optimální terapie OA sestává obvykle z vhodně vybraných nefarmakologických a farmakologických postupů. Další skupinu tvoří doporučení v oblasti chirurgických postupů (včetně náhrady kloubu apod.), které přicházejí v úvahu u pacientů, u kterých konzervativní postupy - nefarmakologické a farmakologické - nevedou k uspokojivému výsledku.
Přehled hlavních farmakoterapeutických postupů, doporučených OARSI:
- Léčivem první volby je paracetamol (acetaminofen). Před zahájením jakékoli další farmakologické léčby by měly být vyzkoušeny dávky paracetamolu až do dávky 4 gramy denně.
- Perorální aplikace nesteroidních antirevmatik (NSAID) by měla být užívána v nejnižší účinné dávce a nikdy ne dlouhodobě. U pacientů se zvýšeným rizikem gastrointestinálního krvácení by měly být předepsány COX-2 selektivní látky (tzv. koxiby, např. celecoxib) nebo neselektivní NSAID (např. ibuprofen) v kombinaci s inhibitorem protonové pumpy (PPI, např. omeprazolem). Jako alternativu k PPI uvádějí doporučení OARSI misoprostol, analog prostaglandinu E1 (v ČR není registrován lék s obsahem této látky).
- Lokální aplikace NSAID a kapsaicinu může být účinná jako monoterapie či přídatná terapie OA kolene.
- Pacienti s kloubními bolestmi střední až těžké intenzity při OA kolene, pokud nereagují na perorální terapii, mohou být léčeni intraartikulárníi injekční aplikací kortikosteroidů či hyaluronové kyseliny/hyaluronátu. Intraartikulární aplikace hyaluronátu bývá spojena s pozdějším nástupem analgezie než intraartikulární aplikace kortikosteroidů, nicméně účinek je u hyaluronátu dlouhodobější.
- Podávání preparátů s obsahem glukosaminu, chondroitinu či diacereinu může pomoci k úlevě od příznaků OA, ale pokud po šestiměsíční aplikace se efekt neprojeví, podávání by mělo být přerušeno. Chondroitinsulfát, glukosaminsulfát a diacerein může mít nejen symptomatický, ale i strukturu modifikující účinek.
Nová mezinárodní doporučení OARSI, která byla vytvořena po na podkladě medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) - dosud nejdůkladnější rešerše klinických studií a jejich metaanalýz - představují základ, na jakém budou zpracovány či modifikovány guidelines léčby OA v jednotlivých zemích světa.
-------
Zhang W, Moskowitz RW, Nuki G, et al. OARSI recommendations for the management of hip and knee osteoarthritis, Part II: OARSI evidence-based, expert consensus guidelines.
Osteoarthr Cartil 2008;16:137-162.