19.1.2004 Zvýšená hladina aminokyseliny homocysteinu v krvi (hyperhomocysteinémie) je dnes obecně považována za rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních chorob. Vysoká koncentrace homocysteinu však může doprovázet i některá další onemocnění.

V časopise Scandinavian Journal of Rheumatology (2003;32:205-10) byla publikována studie, která zkoumala u pacientů s revmatoidní artritidou vztah mezi hladinou homocysteinu v krvi, aktivitou choroby a možnosti ovlivnění hladiny homocysteinu podáváním některých vitaminů skupiny B. Do studie byli zařazeni pacienti s hladinou homocysteinu vyšší než 12 mikromolů/litr. Skupina byla rozdělena na podskupinu, v které byla podávána kombinace vitaminů  B6, B12 a kyseliny listové (folátu) a poskupinu, v které bylo podáváno placebo. Studie trvala 12 měsíců.

Výsledky ukázaly, že u pacientů léčených vitaminy B6, B12 a kyselinou listovou  významně klesla hladina homocysteinu (v porovnání s pacienty, kteří dostávali placebo). Hladina homocysteinu statisticky významně korelovala s aktivitou zánětlivých markerů jakým je například C-reaktivní protein a s potřebou dávek metotrexátu (používaného u revmatoidní artritidy jako imunosupresivum), dávkovaného úměrně aktivitě onemocnění. Studie ukázala, že hladina homocysteinu souvisí u revmatoidní artritidy s aktivitou onemocnění a že snižování hladiny homocysteinu je doprovázeno poklesem zánětlivé aktivity. Zdá se tedy, že hyperhomocysteinémie není rizikovým faktorem pouze u kardiovaskulárních chorob. Vyšetření hladiny homocysteinu a v případě zjištěné hyperhomocysteinémie snaha o snížení jeho koncentrace pomocí kyseliny listové a vitaminů skupiny B má tedy preventivní význam nejen v kardiovaskulární oblasti.