V léčbě osteoartritidy (OA) ruky se užívají i léky v systémovém podávání (paracetamol, NSA, chondroprotektiva), ale lokální aplikace NSA má svou významnou pozici. (K dalším doporučovaným postupům u pokročilých forem patří i např. intraartikulární aplikace kortikosteroidů.)
V uvedené randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii byli zařazeni pacienti s primární osteoartrózou ruky (ve věkové skupině od 40 let výše). Tito pacienti si sami lokálně aplikovali na obě postižené ruce 1% diklofenak sodný ve formě gelu nebo placebový gel čtyřikrát denně po dobu osmi týdnů. K sledovaným parametrům patřila bolestivost postižené ruky (hodnocená na vizuální analogové škále), tzv. AUSCAN skóre (míra příznaků OA hodnocených samotnými pacienty - bolestivost, ztuhlost a omezení funkce) a celkové hodnocení aktivity nemoci ve 4. a 6.týdnu léčby. Dále byl sledován počátek účinku, jeho trvání a další parametry.
Výsledky ukázaly, že lokální podávání gelu s obsahem diklofenaku snížilo intenzitu bolesti postižené ruky o 42%-45%, AUSCAN skóre o 35%-40% a celkové hodnocení aktivity nemoci o 36%-40%. Signifikantní rozdíl oproti placebu se při léčbě diklofenakem projevil ve 4.týdnu terapie, pokud jde o intenzitu bolesti a skóre AUSCAN. V 6.týdnu diklofenak přinesl signifikantní zlepšení všech primárně hodnocených parametrů ve srovnán s placebem. Pokud jde o vedlejší účinky, nejčastěji se objevily parestezie mírného stupně v místě aplikace. Celkové nežádoucí příznaky (například gastrointestinální či kardiovaskulární, spojované v některých případech se systémovou aplikací NSA), se při lokální aplikaci diklofenaku neprojevily. Autoři na závěr konstatují, že v této studii se diklofenak ve formě gelu osvědčil u pacientů s osteoartritidou ruky jako účinná a dobře tolerovaná léčba.
-----
Altman RD, Dreiser RL, Fisher CL, et al. Diclofenac sodium gel in patients with primary hand osteoarthritis: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. J Rheumatol 2009;36:1991-9.Altman R, Barkin RL. Topical therapy for osteoarthritis: clinical and pharmacologic perspectives. Postgrad Med 2009;121:139-47.