Respirační onemocnění jsou velmi běžná ve všech sociálních i věkových skupinách obyvatel – mají na svědomí 19 % všech úmrtí a ročně na ně umírá přes 10 milionů lidí. Mezi nejzávažnější chronická onemocnění patří CHOPN, karcinom plic a bronchiální astma. Tato onemocnění jsou velmi často spojená s kouřením. Kouření tabáku zabíjí ročně víc než 5 milionů lidí. Statisíce z nich umírají na zprostředkované postižení kouřením (secondhand efekt). V České republice umírají na tyto nemoci desetitisíce lidí ročně. Hlavními zdravotnickými problémy jsou chronická obstrukční plicní nemoc, karcinom plic a asthma bronchiale, dále cystická fibróza dětí i dospělých, plicní fibrózy a další. Onemocnění plic byla vždy významnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti, jejich výskyt nebezpečně stoupá, zřejmě v důsledku rychlého nárůstu rizikových faktorů, jako jsou urbanizace, industrializace, užívání tabáku a znečištění atmosférického vzduchu.
Cílem farmakoekonomické studie BURDEN bylo porovnání přímých a nepřímých finančních nákladů a kvality života u skupiny pacientů s exacerbací CHOPN se skupinou pacientů bez exacerbace CHOPN. Obě srovnávané skupiny pacientů měly stejné poměrné zastoupení pacientů s různými stadii CHOPN (stadium II – velmi těžké, stadium III – těžké a stadium IV – velmi těžké). Studie byla realizována v roce 2008 ve 4 pracovištích v ČR (LERYMED spol. s r.o, Oddělení respiračních nemocí Praha, Pneumologické klinika FTN Praha, Pneumologická klinika Olomouc a Pneumologická klinika Hradec Králové).
Do studie BURDEN bylo zařazeno a vyhodnoceno 90 pacientů s exacerbací CHOPN a 90 pacientů s CHOPN bez exacerbace. U skupiny s exacerbací byla sledována data 3 měsíce před exacerbací, v době exacerbace a do 3 měsíců od vzniku exacerbace. U skupiny pacientů bez exacerbace byla sledována data retrospektivně po dobu 3 měsíců a extrapolována na dobu 180 dnů. Vedle sběru přímých i nepřímých finančních nákladů byla pomocí dotazníku EuroQol zhodnocena kvalita života pacientů vztažená k zátěži CHOPN.
Celkové 6měsíční náklady (tj. náklady na léčbu) a nepřímé náklady vyplývající např. z hospitalizace, pracovní neschopnosti apod.) na jednoho pacienta s exacerbací byly 98 701 Kč, bez exacerbace 40 036 Kč. Procentuální podíl nákladů na léčbu exacerbace odpovídal 64 % z celkových nákladů. Medián celkových nákladů na 6měsíční léčbu CHOPN ve stadiu II činil 22 007 Kč u pacientů s exacerbací, a 14 730 Kč u pacientů bez exacerbace, ve stadiu III 56 146 Kč s exacerbací resp. 54 148 Kč bez exacerbace, ve stadiu IV 100 260 Kč s exacerbací resp. 54 183 bez exacerbace.
Exacerbace u pacientů s CHOPN v jakémkoliv stadiu výrazným způsobem zhoršuje kvalitu života. Ve studii byla použita jednotka utility (hodnota 1,0 = plné zdraví, hodnota 0 = smrt). Pacienti s exacerbací CHOPN mají hodnotu utility 0,377, po exacerbaci 0,566, pacienti s CHOPN bez exacerbaci mají hodnotu utility 0,582 (pacienti se slepotou mají hodnotu utility kolem 0,4).
Závěry studie BURDEN: finanční náklady na pacienty s exacerbací jsou statisticky významně vyšší v porovnání s náklady pacienty bez exacerbace, náklady rostou se závažností (stadiem choroby), hospitalizace jsou nejzávažnější složkou nákladů exacerbace. Kvalita života se exacerbací výrazně snižuje. Závěry studie pro klinickou praxi: léčba zabraňující exacerbacím je přínosná pro pacienty i pro zdravotně-sociální systém. Farmakoterapie zpomalující progresi CHOPN je přínosná. Stěžejní je včasná diagnóza a včasná léčba. Nedostatečná, "levnější" léčba vede ke vzniku exacerbací, které ve výsledku náklady na pacienta výrazně zvyšují.
V dlouhodobé léčbě CHOPN hraje hlavní roli zanechání kouření, dále bronchodilatancia (anticholinergika, beta-agonisté, metylxantiny), při exacerbacích zvýšení dávek bronchodilatancií, antibiotika, mukolytika, případně systémové kortikosteroidy.
Výsledky studie BURDEN byly prezentovány na konferenci, uspořádané k zahájení mezinárodní akce "2010 - rok plic", kterou organizuje Forum of International Respiratory Societies (FIRS). Cílem této akce je zlepšit povědomí veřejnosti o onemocněních plic, podnítit akce v komunitním prostředí na celém světě a zasadit se o zdroje pro boj proti onemocněním plic včetně zdrojů na výzkum a výzkumné školicí programy po celém světě. Klíčovým cílem je začít vytvářet společenské hnutí za lepší informovanost veřejnosti a kroky v oblasti respiračního zdraví. V ČR organizuje tyto aktivity Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), která sdružuje různé organizace s témto zaměřením v České republice. ČARO je rovnoprávným členem Globální aliance proti chronickým respiračním onemocněním (GARD) při Světové zdravotnické organizaci (WHO).
--------
Kašák V. Česká studie BURDEN: farmakoekonomické úspory při včasné diagnostice a léčbě CHOPN. 2010 - rok plic v České republice (abstrakta konference). Praha: ČARO, 2010.