Příčina polypózy není známa, ale souvisí s alergickým postižením – přibližně 30 % pacientů s nosní polypózou má bronchiální astma, a naopak u přibližně u 10 % astmatických pacientů se vyskytuje nosní polypóza. Větší výskyt je u starších osob. V až 90% případů je ve tkáni polypů přítomen eozinofilní zánět. Hlavními klinickými příznaky jsou obstrukce nosu, rinitida a porucha čichu. Podkladem polypózy je chronický zánět nosní sliznice, v 90% eozinofilní, tedy alergický typ zánětu. Mezi příznaky patří např. zhoršená průchodnost nosních průduchů, zvýšená sekrece z nosu, porucha čichu, v některých případech bolesti hlavy. Polypy ucpávají nosní průduchy, nemocní tedy obvykle mohou jen s obtížemi dýchat nosem. Tím je vyřazena důležitá funkce nosu – čištění, ohřátí a zvlhčení přijímaného vzduchu. Z toho plyne vysoké riziko vzniku zánětů dolních cest dýchacích. V léčbě se využívají kortikosteroidy, obvykle v nosním spreji. Pokud konzervativní terapie není dostatečně úspěšná, přistupuje se k chirurgickému odstranění polypů.
Přestože jsou nazální kortikosteroidy doporučovány (např. v poslední verzi European Position Paper on Nasal Polyposis) jako léčba první linie, považuje se každá nová studie s takto léčenými pacienty s nazální polypózou za přínosnou. K takovým studiím patří i práce francouzských autorů, publikovaná v časopise Allergy. V této studii byly hodnoceny tři etapy léčby: 1 měsíc akutní terapie, 1 měsíc přechodu na udržovací léčbu a následujících 6 měsíců jejího pokračování. Do studie bylo zařazeno 246 pacientů, kteří byli randomizováni na tři skupiny: v první byl pacientům podáván fluticason propionát v nosním spreji (FPNS) 200 mikrogramů dvakrát denně po celých 8 týdnů, ve druhé skupině byl podáván FPANS 200 mikrogramů 2krát denně během 1.měsíce a 1krát denně od 2.měsíce, a ve třetí skupině placebo během prvních 2 měsíců a FPANS 200 mikrogramů 2krát denně během dalších 6 měsíců. K hlavním sledovaným parametrům patřila hodnota vrcholové nazální průtokové rychlosti - peak nasal inspiratory flow (PNIF), měřená při vyšetření na klinice a denně večer doma, intenzita symptomů a stupeň polypózy.
Nejvýraznější zlepšení všech sledovaných parametrů bylo dosaženo při stálém podávání FPNS v dávce 200 mikrogramů 2krát denně. Pokud jde o srovnání dvojího různého dávkování FPANS v 2.měsíci podávání, bylo dosaženo lepších výsledků při podávání 200 mikrogramů 2krát denně než 1krát denně (u těchto parametrů: PNIF, nosní obstrukce, procento nocí nerušených dýchacími obtížemi). Udržovací dávka FNPS (200 mikrogramů jedenkrát denně) od 2.měsíce léčby však postačovala k potlačení příznaků a zmenšení velikosti polypů. Během sledování od 3.měsíce oba typy dávkování flutikason propionátu přinesly srovnatelné výsledky.
Léčba fluticason propionátem se jevila jako bezpečná. Autoři studii uzavírají konstatováním, že fluticason propionát v nazálním spreji představuje účinnou a bezpečnou léčbu nosních polypů, a to jak pro akutní, tak pro udržovací terapii.
----------------
Jankowski R, Klossek J-M, Attali V, et al. Fluticasone spray useful as acute and long-term therapy for nasal polyposis. Allergy 2009;64:944-950.