28.12.2003
Chřipka každoročně postihne až 10 % světové populace, během pandemie dokonce 40 - 50 %. Na rozdíl od virových infekcí horních cest dýchacích, se kterými většina lidí chřipku zaměňuje a jež probíhají vesměs mírně, je chřipka onemocnění, které je každoročně příčinou tisíců úmrtí na celém světě. Za chřipkové pandemie v roce 1918 - 1919 zemřelo více než 20 milionů převážně mladých lidí. Chřipka je provázena charakteristickými příznaky suchého, dráždivého kašle, vysokou teplotou (více než 38 °C), celkovou schváceností, bolestmi svalstva a kloubů. V první etapě chřipkového onemocnění se nevyskytuje rýma - pokud se objeví, jde o sekundární následky nebo o jiné onemocnění horních cest dýchacích.
Chřipka představuje největší nebezpečí pro jedince vyššího věku, rizikovou skupinou jsou také osoby s chronickým onemocněním ledvin, srdce, plic, astmatici a diabetici. U nich dochází mnohem častěji k závažným komplikacím, které mnohdy končí smrtí. Zejména pro takto bezprostředně ohrožené osoby existuje jediný zaručený způsob prevence, a tím je očkování.
"V ČR jsme v sezoně 2002/2003 zaznamenali epidemii střední intenzity, během sedmi epidemických týdnů onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest 1 886 000 osob. Je známo, že chřipka může vést i k úmrtím - u nás je těchto případů zaznamenáno každoročně několik desítek. Většinou se jedná o pacienty vyšších věkových skupin. Ale je důležité si uvědomit, že i u mladých lidí může chřipka vyvolat fatálně probíhající komplikace," uvedla na besedě s novináři 17. 9. 2003 v Praze MUDr. Martina Havlíčková, vedoucí národní referenční laboratoře pro chřipku ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
"Světová zdravotnická organizace stále doporučuje očkování všem lidem. Zdaleka se nejedná jen o osoby nad 65 let a se zdravotním rizikem, u nichž může chřipka způsobit nejrůznější závažné komplikace, ale jde o všechny, kteří aktivně pečují o své zdraví. V souvislosti s letošní epidemií SARS Světová zdravotnická organizace doporučuje očkování zvláště naléhavě, aby se včas rozpoznala tato nová infekce," vysvětlila RNDr. Běla Tůmová z Hygienické stanice hl. m. Prahy, členka Evropské vědecké společnosti pro chřipku (ESWI).
V České republice jsou k dispozici vakcíny od čtyř velkých výrobců, s komerčními názvy Begrivac, Fluarix a Vaxigrip (typ split), subjednotková vakcína Influvac a nová subjednotková vakcína se zesíleným účinkem Fluad.
U nás není očkování proti chřipce až na výjimky povinné. Přesto se některým skupinám lidí v České republice hradí, jak vysvětlil MUDr. Vladimír Polanecký, ředitel Hygienické stanice hl. m. Prahy: "Stát každoročně nakupuje několik set tisíc dávek očkovací látky. Používají se pro mimořádné očkování čtyř dispenzarizovaných diagnostických skupin: kardiaků a osob s nemocemi oběhového systému, diabetiků, dále při nespecifických plicních onemocněních a chronických onemocněních ledvin. Dále se očkují všichni obyvatelé v uzavřených ústavech neakutního typu, tj. v domovech důchodců, v léčebnách dlouhodobě nemocných a v hospicech. V těchto zařízeních se také nově zavedlo očkování zdravotnického personálu, protože právě personál, který se nakazí mimo zařízení, je nejčastějším přenašečem onemocnění."
Většina lidí si očkování proti chřipce platí sama. Vede je k tomu snaha vyhnout se zdravotním komplikacím nebo absenci v práci a následným ekonomickým ztrátám. Někteří zaměstnavatelé nabízejí očkování svým zaměstnancům a také je za ně hradí.
Třebaže proočkovanost v České republice v posledních letech mírně stoupá, zůstává stále velmi nízká a pohybuje se kolem necelých 5 %. "Kromě rizikových skupin obyvatel, které očkujeme zdarma v rámci mimořádného očkování, vyhlášeného hlavním hygienikem České republiky, si každý může vyžádat vakcínu u svého lékaře. Jedna očkovací dávka stojí podle typu vakcíny od 150 do 230 Kč," připomněl MUDr. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Očkování proti chřipce je nutné každý rok opakovat. Virus této nemoci má totiž schopnost určité proměny. Malé změně povrchových antigenů se říká drift, a virus je pak zdrojem epidemií. Nebezpečnější je radikální změna viru, označovaná jako shift, která mívá na svědomí pandemie. Proti tomuto typu viru nemá většina obyvatel žádné protilátky a virus pak může způsobit vysoké počty úmrtí. Pandemie jsou známy z minulosti, například jako ruská nebo španělská chřipka. Poslední pandemie byla zaznamenána v roce 1977. Pandemie chřipky přicházejí obvykle z Dálného východu, kde žijí lidé v těsné blízkosti vodní drůbeže a prasat. Pro radikální změnu viru chřipky je totiž důležité, že vystřídá právě tyto tři hostitele.
V dnešní době panují obavy z rychlého šíření chřipky v podobě pandemie. Proto je připraven tzv. Národní pandemický plán ČR, schválený vládou a Radou obrany státu již v červnu roku 2001, o kterém informoval MUDr. Vladimír Polanecký. Plán obsahuje závazná opatření při pandemii viru chřipky, ". . .kdy podle odhadů by mohla onemocnět až polovina obyvatelstva". Vláda uložila na tento zvláštní účet 80 milionů korun. Pandemický plán stanovuje řídící skupinu, celý proces je rozdělen na etapy, všechny kompetence a úlohy jsou přesně přiděleny.
