Spánková medicína má v českých zemích více než padesátiletou historii. Přesto u nás odborná společnost - Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu - (ČSPVSSM) - vznikla postupně díky aktivitě několika skupin lékařů z různých oborů (neurologie, pneumologie, otorinoralyngologie, psychiatrie) před několika lety a teprve v říjnu roku 2001 byla registrována (vzhledem k nezvyklé povaze problematiky poruch spánku, nutnosti zastoupení více lékařských oborů a jisté nezařaditelnosti do tradičního členění odborných společností byla nakonec registrována Ministerstvem vnitra jako občanské sdružení).

Letošní sjezd, konaný v technicky výborně vybaveném prostředí Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové, proběhl ve dnech 22. až 24. května 2003. Zúčastnilo se jej přes 150 hostů z Česka i ze Slovenska. Výrobky z oblasti diagnostiky a terapie poruch spánku zde představilo deset firem. Organizátoři z jednotlivých hradeckých klinik pod vedením docenta psychiatrie MUDr. Petra Smolíka, CSc., (MUDr. Miroslav Lánský, MUDr. Vladimír Koblížek, MUDr. Vratislav Sedlák a laborantka Stanislava Herdová) výborně zajistili sjezd po odborné stránce a skvěle připravili i jeho doprovodný program.
Sjezd zahájila ve čtvrtek 22. 5. 2003 odpoledne profesorka neurologie MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., vedoucí osobnost současné spánkové medicíny, a jeho účastníky pozdravili hejtman Královehradeckého kraje, děkan Lékařské fakulty UK a děkan Pedagogické fakulty UK, ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové, přednostové zúčastněných klinik. Odborný program uvedla přednáška docentky RNDr. Heleny Illnerové, DrSc., předsedkyně Akademie věd ČR. Sdělení zabývající se chronobiologií, zvířecími i lidskými biorytmy, jejich vztahem k cirkadiánní rytmicitě jako celku, a dále genetickými a hormonálními faktory zajišťujícími celou tuto oblast života organismů, byla výborným úvodem k jednání sjezdu. Na řadu přednesených údajů navazovaly informace v dalších sděleních autorů jednotlivých odborností. Nepřímo tak tato celková komplexnost potvrdila správnost koncepce multioborové spánkové medicíny pod záštitou samostatné odborné společnosti tak, jak je tomu v ostatních částech Evropy a světa.
Odborný program byl sestaven do bloků zaměřených na jednotlivé oblasti spánkové problematiky. V rámci každého bloku byly úvodem prezentovány postgraduální přednášky, na které navazovala volná sdělení tematicky doplňující danou problematiku.
První blok přednášek byl věnován problematice paroxysmálních stavů ve spánku.
As. MUDr. Evžen Nešpor z neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze rozebral podrobně diferenciální diagnostiku spánkových paroxysmálních stavů, které rozdělil na vlastní poruchy spánku (parasomnie NonREM a REM) a poruchy jiného původu se spánkovým výskytem (panická porucha, epilepsie, neepileptické psychogenní záchvaty). Zdůraznil význam správného rozlišení stavů pomocí důkladné anamnézy a dlouhodobého polysomnografického monitorování z léčebných, ale i posudkových důvodů. Přednášku doplnil doc. MUDr. Karel Šonka, CSc., (z téhož pracoviště) rozborem rizik pacientů se somnambulismem a kasuistikou čtyř nemocných, u kterých došlo v atace somnambulismu k exfenestraci.
Prof. Soňa Nevšímalová charakterizovala výskyt rytmických pohybů ve spánku u dětí (zde jsou považovány za částečně fyziologické ve smyslu autostimulace vestibulárního aparátu) a u dospělých (kdy přetrvávají jako blíže neobjasněný naučený pohybový vzorec včleněný do spánku).
MUDr. Iva Štěpánová, rovněž z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze, popsala dosud ne přesně zařazenou parasomnii charakterizovanou jako mručení v exspiriu a uvedla kasuistiku pacientky, u které se tato porucha mísila se syndromem nočního ujídání.
Další přednáškový blok v pátek dopoledne navázal postgraduálními přednáškami MUDr. Miroslava Moráně z Neurologické kliniky FN Brno na téma změn spánku a jeho poruch ve vyšším věku. Byly uvedeny charakteristiky fyziologických změn spánku při stárnutí, změn projevů a příčin jednotlivých nejčastěji se vyskytujících poruch spánku, které nastávají se vzrůstajícím věkem. Prof. Soňa Nevšímalová se věnovala genetickým faktorům v řízení spánku a celé cirkadiánní rytmicity, dále genetice v oblasti hormonální, řídící délku spánku, jeho kvalitu, dobu usínání apod. Uveden byl do jisté míry prokázaný genetický podklad u narkolepsie, syndromu neklidných nohou, syndromu spánkové apnoe, syndromu předsunuté fáze, fatální familiární insomnie a některých epilepsií vázaných na spánek.
MUDr. D. Kemlink se spoluautory z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze navázal rozborem etiologie a výskytu syndromu neklidných nohou, pravděpodobné genetické zátěže u rodinných forem a pravděpodobné lokalizace chromosomové aberace. Tento blok přednášek uzavřel doc. Karel Šonka informací o léčebných možnostech u syndromu neklidných nohou (tergurid).
Na satelitním symposiu rozebrala prof. Soňa Nevšímalová principy řízení cirkadiánní rytmicity, význam melatoninu a dalších hormonů. Uvedla přehled poruch cirkadiánní rytmicity a možnosti jejich léčby, včetně možného léčebného použití melatoninu, který na rozdíl od řady jiných zemí není u nás oficiálně dostupný.
MUDr. Miroslav Moráň shrnul problematiku nespavosti - od příčin přes diagnostiku ke komplexním terapeutickým možnostem medikamentózním i nemedikamentózním. Blok uzavřel doc. MUDr. Karel Šonka sdělením o možnostech intermitentního podávání zolpidemu.
Během pátečního dopoledne probíhala paralelně sesterská sekce, ve které přítomné seznámila Bc. Ivana Vašátková nejdříve s registračním systémem České asociace sester, a dále se systémem celoživotního odborného vzdělávání sester, které umožňuje srovnatelnost vzdělání a volný pohyb sester v rámci Evropské unie. Paní Jaroslava Pečenková z Ústavu sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové poukázala na obecně známou náročnost práce zdravotní sestry a rozborem dotazníkového šetření potvrdila nutnost zlepšení sociální podpory sester v rovině pracovní, rodinné, právní i společenské. Autorky z psychiatrické kliniky demonstrovaly práci s pacienty trpícími poruchami spánku na jejich klinice, jejich přednášky z plicní a ORL kliniky seznámily s organizací komplexní péče o pacienty s ronchopatií (chrápáním) a se syndromem spánkové apnoe na ORL a plicním oddělení FN v Hradci Králové. Paní Hana Sündermannová z Neurologické kliniky přispěla významnými zkušenostmi z provozu jednotky intenzivní péče, kde dosažení kvalitního spánku je jedním z velkých problémů.
Blok přednášek pátečního odpoledne byl uveden postgraduálním sdělením doc. Petra Smolíka na téma evoluce spánku a snů, ve kterém na základě sledování charakteru spánku různých živočichů rozebral vývoj a zastoupení jednotlivých spánkových stadií. Přiblížil význam paměťových stop, řízeného zapomínání a pamatování, a v této souvislosti také upozornil na význam snů. Na přednášku navazovalo sdělení MUDr. J. Zbytovského z Institutu kognitivně-behaviorální terapie v Hradci Králové, zabývající se právě tímto pohledem na poruchy spánku. Autor zdůraznil nutnost vedení pacienta ke správnému definování pohledu na stávající poruchu, spojení pacientových myšlenek a obtíží a jejich řešení, stanovení jasného cíle a jeho dosažení.
MUDr. Kateřina Červená z Psychiatrického centra Praha navázala praktickými zkušenostmi z použití kognitivně-behaviorální terapie (KBT) u pacientů s diagnózou psychofyziologické insomnie. Na základě klinických výsledků a spektrální analýzy ve smyslu zastoupení pomalovlnného spánku považuje KBT za účinnou a pravděpodobně i kauzální terapii insomnie. Prof. Miloslav Matoušek, neurofyziolog z Psychiatrického centra Praha a Neurofyziologické laboratoře ve švédském Göteborgu, rozebíral vztah mezi vigilitou a charakteristikou osobnosti. Prof. Josef Faber se spolupracovníky ve svém sdělení upozornil na možnost detekce usínání a spánku pomocí spektrální analýzy EEG křivky a poměru zastoupení jednotlivých frekvenčních pásem. Následující přednáška MUDr. Michaely Jakoubkové a spolupracovníků, která byla v závěru sjezdu výborem ČSPVSSM ohodnocena jako nejlepší a odměněna hodnotnou publikací (Textbook of Sleep Medicine), pojednávala o vlivu transkraniální magnetické stimulace v průběhu fáze REM na proces učení, který se projevil zvýšenou hustotou REM a zkrácením reakčního času v poststimulačním období. MUDr. Martin Brunovský poukázal na rozdíly fluktuace denní vigility u pacientů se schizofrenií a zdravých osob a na význam thalamu na genezi rytmu a, zjištěné pomocí korelace EEG a PET. Prim. MUDr. Josef Beránek z pražské Spánkové laboratoře upozornil na význam centrálního tinnitu jako příčiny insomnie a MUDr. Petr Taraba z psychiatrické léčebny v Opavě poukázal na příběhu jedné pacientky na význam zevních oscilátorů (denní program, pravidelné denní činnosti?) pro bio-psycho-sociální stabilizaci člověka i v rodinném prostředí.
Celodenní maraton přednášek završilo satelitní symposium firmy Léčiva, věnované možnostem farmakologie poruch spánku. Doc. Petr Smolík pečlivě probral indikace farmakoterapie, mechanismy a místa účinku celé škály léků užívaných k léčbě jednotlivých poruch spánku i principy biochemických procesů, kterými je účinek léčby zajišťován. Vysvětlil působení psychofarmak na cirkadiánní rytmy a zdůraznil nutnost brát při předepisování farmaceutických přípravků ohled na všechny fyziologické faktory. MUDr. Miroslav Moráň pak rozebral možnosti použití psychofarmak u jednotlivých typů nespavosti, poukázal na výhody a nevýhody hypnotik jednotlivých generací a na možnosti kombinace moderních hypnotik a antidepresiv s hypnotickým účinkem.
Večerní varhanní koncert v chrámu Sv. Ducha na hradeckém náměstí s následnou prohlídkou varhan a ukázkami hry na tento skvostný nástroj umožnil skvělou relaxaci a odreagování po psychicky i fyzicky náročném dni.
Odborný program druhého dne, věnovaný poruchám ventilace ve spánku (ronchopatii a syndromu spánkové apnoe) zahájil doc. Karel Šonka postgraduální přednáškou věnující se problematice poruch dýchání ve spánku u skupiny pacientů s některými neurologickými chorobami, které zhoršují svalovou sílu, mechaniku dýchání, vedou ke kardiomyopatii, a tím zhoršují zejména ventilaci ve spánku. Projevy hypoventilace a spánkové apnoe jsou u daných nemocných dalším rizikovým faktorem pro vznik insomnie, parasomnií a všech možných známých důsledků syndromu spánkové apnoe. Těmto rizikům se věnovala prim. MUDr. Jana Vyskočilová z plicní kliniky v Plzni. Poukázala na stále nedostatečnou pozornost, která se spánkovému apnoickému syndromu (SAS) věnuje, přesto, že je prokázaným rizikovým faktorem pro rozvoj hypertenze, pro vznik cévní mozkové příhody, kardiálních dysrytmií a srdeční ischémie. Upozornila rovněž na dostupnost účinné léčby SAS.
MUDr. V. Koblížek a jeho spolupracovníci z plicní kliniky v Hradci Králové poukázali na pacientech sledovaných ve své poradně na současný výskyt kardiovaskulárních poruch u syndromu spánkové apnoe, rozebrali příčiny vzniku těchto poruch a účinnost jejich léčby terapií samotného SAS. Primář MUDr. Imrich Mucska se spoluautory z plicní a interní kliniky v Bratislavě poukázal na nutnost komplexní léčby pacientů s chronickým srdečním onemocněním a srdečním selháváním, tj. léčby nejen samotného srdečního selhávání, ale i sekundárních poruch dechu u těchto nemocných, zejména ve spánku.
MUDr. Robert Vyšehradský z plicní kliniky Fakultní nemocnice v Martině seznámil s výsledky prospektivní studie zabývající se definováním optimálního přetlaku pro léčbu spánkové apnoe na základě srovnání kvality spánku při automatické a manuální titraci, poukázal na to, že plně efektivní tlak je obvykle nižší než tlak dosažený automatickým CPAP (continuous positive airway pressure). MUDr. P. Janoušek z otorinolaryngologického oddělení Nemocnice na Homolce v Praze se věnoval chirurgickým metodikám řešení ronchopatie a obstrukční spánkové apnoe. MUDr. Martin Trefný z plicního oddělení téže nemocnice seznámil přítomné s organizací spánkové medicíny, a zejména organizací péče o nemocné se spánkovou apnoe v podmínkách USA. Před ukončením celého sjezdu vystoupil s futurologicky zaměřenou rozvahou na téma rozvoje a organizace spánkové medicíny v Česku za organizační výbor MUDr. Miroslav Lánský.
Z pohledu organizátora předešlého sjezdu Spánkové společnosti v Brně v roce 2002 mohu závěrem konstatovat, že letošní sjezd byl velmi zdařilý po odborné, společenské i organizační stránce. Věřím, že další rozvoj a odborné i společenské uznání spánkové medicíny v Česku bude intenzivnější, aby se Česká společnost spánkové medicíny stala významnou součástí Evropské spánkové medicíny už i proto, že jedním z jejích zakladatelů v minulém století byl právě docent Bedřich Roth z Neurologické kliniky v Kateřinské ulici v Praze.