U pacientů, kteří prodělali akutní koronární syndrom, je vysoké riziko vzniku depresivní poruchy, s negativními důsledky - sníženou kvalitou života a vyšší mortalitou. První studie zaměřená na možnost prevence vzniku deprese u těchto pacientů byla zveřejněna v lednu 2012 v časopise Journal of Psychosomatic Research.

Jako akutní koronární syndrom se označují tyto stavy: a) algické syndromy: např. nestabilní angina pectoris a infarkt myokardu, b) forma arytmická, např. komplexní formy komorových dysrytmií. c) forma kongestivní, kdy se snížené koronární prokrvení projevuje srdečním selháním. d) forma kombinovaná – zahrnující různý podíl uvedených projevů. Jde o pacienty se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční, u kterých se manifestuje v klidu bolest na hrudníku typu anginy pectoris, nebo se bolest objevuje v častější frekvenci, větší intenzitě a/nebo v delším trvání než tomu bylo dříve.V léčbě ACS se (podle typu ACS) se užívají např. antiagregancia, antikoagulancia, nitráty, fibrinolytika.

Vznik depresivních epizod po prodělaných akutních koronárních syndromech (ACS) je známým problémem. Mechanismus rozvoje deprese u těchto pacientů nebyl zatím jednoznačně vysvětlen, ale riziko vzniku této poruchy po ACS je významné, rozvojem deprese je ohrožen téměř každý desátý pacient. Pacienti u kterých se rozvine po ACS (např. infarktu myokardu či angině pectoris) deprese, mají zvýšené riziko srdečního selhání a vyšší mortalitu.

Autoři uvedené randomizované, placebem kontrolované studie (označené zkratkou DECARD) zkoumali, zda dlouhodobé podávání escitalopramu (antidepresiva ze skupiny selektivních ihibitorů zpětného vstřebávání serotoninu, SSRI) snižuje riziko vzniku deprese u pacientů, kteří prodělali akutní koronární syndrom. Do studie bylo zařazeno 240 pacientů po proběhlém ACS. Pacienti pocházeli ze dvou fakultních nemocnic v Kodani. Nemocní byli randomizováni na podskupinu, v které byl podáván po dobu jednoho roku escitalopram a na podskupinu, v které bylo postejnou dobu podávánomplacebo. Hlavní sledovaným parametrem byl výskyt depresivních epizod (podle klasifikace ICD-10).

Výsledky po roce sledování ukázaly, že ve 120členné skupině léčené escitalopramem vznikla depresivní porucha pouze u 2 pacientů, zatímco ve stejně početné skupině placeba u 10 pacientů. Rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný (p=0,022). Studie ukázala, že roční podávání escitalopramu pacientům, kteří prodělali akutní koronární syndrom, snižuje riziko vzniku deprese. Jak ukázala multivariantní analýza, depresí jsou ohroženi zvláště ti pacienti po ACS, kteří při výchozím vyšetření vykazovali vysokou hodnotu tzv.Hamiltonovy škály deprese. Zvláště u takovýchto pacientů by podávání escitalopramu po prodělaném akutním koronárním syndromu významně snížilo riziko vzniku deprese a jejích důsledků, jako je nízká kvalita života a zvýšená mortalita.

---

Hansen BH, Hanash JA, Rasmussen A, et al. Effects of escitalopram in prevention of depression in patients with acute coronary syndrome (DECARD). Journal of Psychosomatic Research 2012;72:11-6.