30.1.2009
Z dosavadních studií farmakoterapie deprese bylo obtížné zjistit porovnání účinnosti a bezpečnosti jednotlivých antidepresiv. Autoři metaanalýzy publikované v lednu 2009 v časopise Lancet zpracovali komplexně všechny validní studie srovnávající léčbu deprese různými moderními syntetickými léčivy a porovnala výhodnost jednotlivých antidepresiv na základě jejich účinnosti a snášenlivosti.
Do metaanalýzy bylo zařazeno 117 kontrolovaných klinických studií z let 1991-2007, s celkem 25928 dospělými pacienty s velkou depresí. Vybrány byly studie, v kterých bylo k léčbě použito některé z následujících syntetických antidepresiv: bupropion, citalopram, duloxetin, escitalopram, fluoxetin, fluvoxamin, milnacipran, mirtazapin, paroxetin, reboxetin, sertralin, venlafaxin. Hlavním sledovaným parametrem účinnosti byl podíl pacientů, kteří na léčbu reagovali zlepšením stavu („respondeři“), kritériem snášenlivosti léčby byl počet pacientů, kteří pro nežádoucí účinky léčbu přerušili.
Výsledky metaanalýzy ukázaly, že pokud jde o účinnost, mirtazapin, escitalopram, venlafaxin a sertralin byly významně účinnější než duloxetin, fluoxetin, fluvoxamin, paroxetin a reboxetin. Antidepresiva mirtazapin a venlafaxin byla účinnější než další léčiva, ale při zohlednění snášenlivosti se vyznačovaly nejlepším bezpečnostním profilem escilatopram a sertralin. Užívání escitalopramu a sertralinu vedlo k významně menšímu počtu přerušení léčby než podávání fluvoxaminu, paroxetinu, reboxetinu a venlafaxinu. Reboxetin byl signifikantně méně účinný než všechna ostatní testovaná léčiva a vyznačoval se také nízkou snášenlivostí.
Autoři uzavírají metaanalýzu konstatováním, že mezi užívanými syntetickými antidepresivy existují značné rozdíly, pokud jde o účinnost i snášenlivost. Z hlediska obou hlavních sledovaných parametrů se nejvýhodnější jevil pro zahájení léčby pacienta s velkou depresivní poruchou jevil escitalopram nebo sertralin. Sertralin má výhodu z farmakoekonomického hlediska, protože je v řadě zemí cenově dostupnější a má tedy dobrý poměr mezi účinností, snášenlivostí a náklady na léčbu.
Výsledky této metaanalýzy se vztahují pouze k léčbě akutní fáze deprese, tedy přibližně k počátečním 8 týdnům léčby. Při volbě antidepresiva pro konkrétního pacienta budou jistě hrát roli i individuální specifika stavu nemocného, zkušenosti lékaře s jednotlivými léčivy, a v neposlední řadě i farmakoekonomické ukazatele – je třeba počítat s cenovými rozdíly mezi originálními léky a generiky. Finální rozhodnutí je samozřejmě na lékaři, přičemž výsledky této metaanalýzy mohou být určitým vodítkem při volbě vhodného antidepresiva.
-----
