15.7.2008
K nežádoucím účinkům řady léčiv patří i vznik nadváhy a dalších známek metabolického syndromu. K takovým léčivům patří i antipsychotika, která mohou přispět ke vzniku nadváhy, inzulinové rezistence, hyperglykémie, diabetu a dalších patologických stavů. Studie, uveřejněná v časopise European Psychiatry mapovala výskyt metabolického syndromu u pacientů ambulantně léčených antipsychotiky.
Podle dosavadních zkušeností patří vznik nadváhy a dalších rysů metabolického syndromu k nežádoucím účinkům řady antipsychotik – léčiv užívaných k terapii schizofrenie, případně bipolární poruchy. Jako antipsychotika (na rozdíl od starších léčiv - neuroleptik) v užším smyslu se označují novější typy léčiv, tzv. serotonin-dopaminová antipsychotika (SDA). Přechodnou skupinu mezi staršími léčivy užívanými k terapii schizofrenie, tzv. neuroleptiky (např. chlorpromazin) a skupinou SDA tvoří tzv. atypická neuroleptika (např. clozapin, sulpirid, amisulprid, tiapin). SDA jsou selektivní antagonisté serotoninu a dopaminu v CNS. SDA působí především selektivně antagonisticky na dopaminových D2-receptorech lokalizovaných v mezolimbické oblasti. SDA také antagonizují účinky serotoninu na 5-HT2-receptorech v CNS a působí antagonisticky na adrenergních alfa1-receptorech v CNS. Některá léčiva z této skupiny (např. olanzapin) jsou, pokud jde o vznik nadváhy a dalších nežádoucích metabolických účinků riskantnější, jiná antipsychotika (např. risperidon, aripiprazol, ziprasidon) méně. Souběžně se vznikem nadváhy dochází často i k rozvoji dalších známek metabolického syndromu, který u postižených zvyšuje kardiovaskulární riziko. Mechanismus vzniku těchto nežádoucích účinků je předmětem diskusí, někteří autoři (J Clin Psychopharmacol 2008;28:132-7) považují vznik nadváhy za nezávislý faktor, na němž se podílí zásah léčiva do energetického metabolismu, kdy malá převaha energetického příjmu nad výdejem vede k výraznému přírůstku hmotnosti.
V nově zveřejněné studii (Eur Psychiatry 2008;23:100-8) se autoři zabývali prevalencí metabolického syndromu u pacientů, léčených ambulantně antipsychotiky. Studie používala data z pěti zdravotnických zařízení a byli do ní zařazeni pacienti užívající antipsychotickou léčbu po dobu minimálně 3 měsíce. Kontrolní skupinu tvořili pacienti z identických zařízení, kteří antipsychotickou léčbu neužívali. Do studie bylo zařazeno 742 pacientů, léčených různými antipsychotiky a 85 286 pacientů, kteří tvořili kontrolní skupinu.
Metabolický syndrom byl definován podle modifikovaných kritérií NCEP-ATP III a pro jeho potvrzení u konkrétního pacienta se vyžadovalo splnění nejméně tří z následujících pěti kritérií: body mass index >28.8 kg/m2, plasmatická hladina triglyceridů >150 mg/ml, hladina HDL-cholesterolu <40 mg/ml (u mužů) či <50mg/ml (u žen), krevní tlak >130/85 mmHg, a glykémie nalačno vyšší než 110 mg/dl.
Výsledky studie ukázaly, že prevalence metabolického syndromu byla signifikantně vyšší u pacientů, užívající antipsychotika - 27,0% (95% CI: 23,8-30,1%) oproti 14,4% (14,1-14,6%) u kontrolní skupiny (korigováno na věk a pohlaví, P<0,001). Ve skupině pacientů užívajících antipsychotika, se také vyskytovaly významně častěji všechny komponenty metabolického syndromu (s výjimkou krevního tlaku) - nejčastěji body mass index >28,8 kg/m2: u 33,0% (29,6-36,4%) oproti 17,8% (17,6-18,1%) u kontrolní skupiny, P<0,001), nízká hladina HDL-cholesterolu u 48,4% (44,8-52,0%) oproti 29,3% u kontrolní skupiny (P<0.001). Autoři uzavírají studii konstatováním, že metabolický syndrom má oproti kontrolní skupině signifikantně vyšší prevalenci u pacientů se schizofrenií a bipolární poruchou, léčených léčivy ze skupiny antipsychotik.
Existují i studie, v kterých je zkoumán rozdíl v riziku rozvoje metabolického syndromu mezi jednotlivými antipsychotiky. Například ve studii, která byla publikována v roce 2008 v Annals of Clinical Psychiatry (2008;20:71-8), byl zkoumán rozdíl metabolického rizika mezi antipsychotiky olanzapinem a risperidonem. Výsledky sledování ukázaly, že s hlediska metabolického rizika se jevil risperidon výhodnější než olanzapin. Při rozhodování o vhodném antipsychotiku pro konkrétního pacienta je třeba zvážit nejen účinnost léčiv, ale individuální rizikové faktory u daného pacienta a riziko nežádoucích metabolických účinků u jednotlivých antipsychotik. Zároveň je vhodné v prvních týdnech léčby monitorovat pacienta s hlediska jednotlivých parametrů metabolického syndromu.
V ČR je registrována řada léčivých přípravků s obsahem antipsychotik (resp. SDA), např. olanzapinu (Zyprexa), risperidonu (Rispen, Risperdal), sertindolu (Serdolect), quetiapinu (Seroquel), ziprasidonu (Zeldox), zotepinu (Zoleptil), aripirazolu (Abilify).
--------
Sicras-Mainar A, Blanca-Tamayo M, Rejas-Gutiérrez J, et al. Metabolic syndrome in outpatients receiving antipsychotic therapy in routine clinical practice: a cross-sectional assessment of a primary health care database. Eur Psychiatry 2008;23:100-8.
Kelly DL, Conley RR, Love RC, et al. Metabolic risk with second-generation antipsychotic treatment: a double-blind randomized 8-week trial of risperidone and olanzapine. Ann Clin Psychiatry 2008;20:71-8.
Birkenaes AB, Birkeland KI, Engh JA, et al. Birkenaes AB, Birkeland KI, Engh JA, et al. Dyslipidemia independent of body mass in antipsychotic-treated patients under real-life conditions. J Clin Psychopharmacol 2008;28:132-7.
