Je známo, že depresivní porucha se častěji vyskytuje u pacientů s určitými somatickými chorobami, v jejichž etiopatogenezi hraje významnou roli zánět, například u nemocných s diabetem či ischemickou chorobou srdeční. V nové metaanalýze publikované v časopise Biological Psychiatry se autoři zabývali těmito souvislostmi a zkoumali, zda pacienti s depresí mají zvýšenou hladinu zánětlivých cytokinů, což by mohlo vést k novým způsobům léčby.

Podle dřívějších výzkumů mohou některé prozánětlivé cytokiny působit nejen na vznik tělesných onemocnění, ale mají dopad i na změny nálady. V metaanalýze uveřejněné v časopise Biological Psychiatry se autoři zaměřili na otázku, zda právě změny hladin těchto cytokinů mohou být společným jmenovatelem výskytu deprese a tělesných onemocnění, v jejichž etiologii hraje zánět významnou roli. Do své metaanalýzy zařadili 24 klinických studií, v kterých byly vyšetřovány hladiny cytokinů u pacientů s velkou depresí a u kontrolních skupin zdravých osob.

Analýza výsledků ukázala, že u pacientů s depresivní poruchou je významně vyšší hladina prozánětlivých cytokinů TNF-alfa (tumor necrosis factor-alpha) a interleukinu-6 (IL-6). Cytokin TNF-alfa stimuluje uvolnění dalších prozánětlivě působících látek, například prostaglandinů. Interleukin-6 stimuluje diferenciaci a proliferaci B-lymfocytů, které produkují inunoglobuliny. V mozku tyto cytokiny inhibují neurogenezi v hipokampu, aktivují osu hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin a tím zvyšují produkci kortizolu; nepřímo též přispívají k apoptóze neuronů. Centrální působení těchto cytokinů přispívá k hyperaktivitě stresové reakce charakteristické pro depresivní poruchu, která je dále prohlubována úbytkem buněk hipokampu.

Na periferii tyto cytokiny přispívají ke vzniku a exacerbaci onemocnění, v jejichž etiologii hraje roli zánět, například diabetu a ischemické choroby srdeční. Obdobným způsobem – tedy souběžným periferním i centrálním působením zvýšené hladiny prozánětlivých cytokinů – může u pacientů s těmito somatickými dojít ke vzniku depresivní poruchy.

Autoři metaanalýzu uzavírají konstatováním, že vzhledem k roli, jakou hrají prozánětlivé cytokiny ve vzniku depresivní poruchy i v etiologii řady somatických chorob, mohly by i v léčbě deprese hrát významnou roli některé léky s protizánětlivým působením. (Určitou analogii může představovat zavedení protizánětlivé terapie – kortikosteroidů - do léčby astmatu poté, co byla zjištěna zánětlivá etiologie tohoto onemocnění).

---------

Dowlati Y et al. A meta-analysis of cytokines in major depression. Biol Psychiatry 2010; 67:446.