Neurastenický syndrom je označení souboru příznaků, pro něž je charakteristická tzv. dráždivá slabost. Časté jsou např. poruchy koncentrace, únavnost, poruchy spánku, neschopnost relaxace, neklid, sklony k depresivní náladě, vegetativní symptomy jako pocení či bolesti břicha. V léčbě, která má komplexní charakter a řídí se podle individuální symptomatologie, se osvědčují i některá fytoterapeutika.

Charakteristika neurastenie

Rozeznávají se dva typy neurastenie, příznaky se často překrývají. U prvního typu se vyskytuje především rychlá mentální unavitelnost po duševním úsilí‚ často spojené s určitým poklesem výkonnosti při vyrovnávání s běžnými denními úkoly. Pacienti tuto unavitelnost často charakterizují jako vtírání rušivých asociací a vzpomínek, obtížné soustředění a neefektivní myšlení. U druhého typu je v popředí pocit vyčerpanosti po minimální námaze, svalové bolesti a neschopnost relaxace. U obou typů se obvykle vyskytují i další symptomy, např. závratě, tenze a bolest hlavy, pocit celkové nestability, znepokojení nad zhoršujícím se pocitem tělesné a duševní nepohody, podrážděnost, deprese a úzkosti menšího stupně, vegetativní symptomy jako např. pocení, třes rukou, bolesti břicha v souvislosti se stresem, poruchy spánku. Uvedený soubor příznaků se částečně překrývá s jednotkou označovanou jako chronický únavový syndrom. V Mezinárodní klasifikaci nemocí je neurastenie zařazena do kategorie „Jiné neurotické poruchy“.

Zásady léčby, příklady působení fytoterapeutik

Léčba neurastenie je symptomatická, měla by být komplexní a individualizovaná. Vedle psychoterapeutického přístupu hraje důležitou roli farmakoterapie, v které mají tradičně místo některá fytoterapeutika se sedativními a dalšími prospěšnými účinky. Jde vlastně o fytoterapeutické trankvilizéry, vhodné k terapii mírných psychických poruch u pacientů, u kterých není indikována aplikace silných trankvilizérů. Mezi fytoterapeutika, užívaná k léčbě příznaků neurastenie patří např. extrakty z třezalky, kozlíku, meduňky a dalších léčivých bylin, jejichž účinky se odvíjejí od působení obsažených účinných látek. Uvedeme několik příkladů.

Extrakt z natě třezalky tečkované (Hypericum perforatum) je nejčastěji využíván jako přírodní antidepresivum. Za látku odpovědnou za antidepresivní účinek třezalky se považoval hypericin, v současné době se za hlavního nositele účinku považuje hyperforin, látka inhibující zpětné vstřebávání neurotransmiterů serotoninu, dopaminu a noradrenalinu. Extrakt z třezalky má interakce s řadou léčiv, např. některých antiepileptik, antikoagulancií, perorálních kontraceptiv; proto při rozhodování o zahájení léčby třezalkou je třeba mít přehled o ostatních lécích, které pacient užívá.

Extrakt z kořene kozlíku lékařského (Valeriana officinalis) obsahuje seskviterpeny, zejména kyselinu valerenovou a její deriváty, alkaloid valerin, flavony, kyselinu gama-aminomáslenou (GABA) a další složky. Vyznačuje se sedativním, anxiolytickým a myorelaxačním účinkem a podporuje spánek. Některé složky, především kyselina valerenová, díky afinitě k receptorům GABA_A zvyšují v mozku hladinu GABA - neurotransmiter potřebný k sedativnímu účinku (k tomuto efektu přispívá i GABA obsažená v extraktu). Extrakt z kozlíku se užívá k léčení nespavosti, nervového napětí, úzkosti, při stresových situacích, u cefalgií a jako spasmolytikum. Na rozdíl od některých léčiv užívaných v léčbě poruch spánku, např. benzodiazepinů, není extrakt z kozlíku návykový.

Výtažek z chmele otáčivého (Humulus lupulus) se používá jako mírné sedativum, nejčastěji v kombinaci s dalšími bylinami (např. s extraktem z kozlíku) k potlačení nervozity a ke zlepšení trávení. Účinky chmele se připisují obsahu těkavého oleje (2-methyl-3-buten-2-ol) a flavonoidů. Extrakt z chmele se používá i u poruch spánku mírného stupně. Extrakt z listu meduňky lékařské (Melissa officinalis) má anxiolytické a sedativní účinky. Účinnými složkami extraktu je citral a další terpenoidy a kyselina rozmarýnová. K mechanismům účinku patří inhibice GABA-transaminázy, což vede k zvýšení hladiny GABA v CNS. Účinky jsou zprostředkovány i dalšími mechanismy, např. působením na muskarinové a nikotinové acetylcholinové receptory neuronů a inhibicí enzymu acetylcholiesterázy, který hydrolyzuje neurotransmiter acetylcholin (s následným zvýšením hladiny acetylcholinu v CNS). Tradičně bývá používán k uvolnění psychického napětí při dlouhodobém stresu, při poruchách spánku, ke zmírnění křečí v trávicím ústrojí, zejména nervového původu.

Extrakt z listu máty peprné (Mentha piperita) obsahuje menthol a jeho deriváty, kyselinu rozmarýnovou, fenolkarbonové kyseliny, flavony a další složky. Obsahové látky působí spasmolyticky, mají i další prospěšné účinky, analgetické a adstringentní. Na účincích se podílí receptor TRPM8 (tzv. mentolový receptor), který zprostředkuje řadu funkcí v centrálním i periferním nervovém systému. Použití je vhodné tam, kde součástí neurastenického syndromu jsou např. křečovité bolesti břicha a bolesti hlavy.

Kromě uvedených fytoterapeutik se v léčbě neurastenického syndromu užívá ještě řada dalších, např. extrakt z mučenky (Passiflora inkarnata), z hlohu (Crataegus oxycantha) nebo bezu černého (Sambucus nigra).

Klinické studie účinnosti fytoterapeutik

Účinnost uvedených fytoterapeutik v ovlivnění různých příznaků neurastenického syndromu byla ověřována v řadě klinických studií. Např. u extraktu z třezalky prokázaly dva systematické přehledy randomizovaných, placebem kontrolovaných studií^1,2 účinnost a bezpečnost u mírných až středně těžkých depresivních poruch. Účinnost extraktu z kozlíku lékařského v sedaci pacientů s psychosomatickými poruchami a u nespavosti mírného až středního stupně byla ověřena v několika studiích. Metaanalýza těchto studií ukázala efektivitu extraktu z kozlíku, pokud jde o zlepšení kvality spánku, aniž by tento efekt byl doprovázen nežádoucími účinky.^3,4 U extraktu z chmele byly ve studiích prokázány sedativní a další prospěšné (např. antibakteriální ) účinky.⁵ Pokud jde o extrakt z meduňky, v klinické studii u stresovaných osob trpících úzkostí a poruchami spánku 15denní podávání extraktu významně snížilo známky úzkosti a zlepšilo spánek; léčba byla účinná u 95 % zařazených osob.⁶ V klinické studii byl prokázán anxiolytický efekt kombinace extraktu z kozlíku a meduňky.⁷ Spasmolytický účinek extraktu z máty byl prokázán např. v placebem kontrolované studii, v které u pacientů se syndromem dráždivého tračníku (k jehož příčinám patří i dlouhodobý stres) vedlo podávání mátového extraktu k ústupu obtíží u dvojnásobného počtu pacientů než ve skupině placeba.⁸

Závěr

V komplexní léčbě neurastenického syndromu mají fytoterapeutika své místo. Článek uvádí příklady několika léčivých bylin, užívaných k potlačení některých charakteristických příznaků neurastenie.

Literatura

1. Linde K, Mulrow CD. St John's wort for depression. Cochrane library; Issue 2. Chichester: John Wiley, 2004.
2. Stevinson C, Ernst E. Hypericum for depression: an update of the clinical evidence. Eur Neuropsychopharmacol 1999;9:501-505.
3. Stevinson C, Ernst E. Valerian for insomnia: a systematic review of randomized clinical trials. Sleep Med 2000;1:91-99.
4. Bent S, Padula A, Moore D, Patterson M, et al. Valerian for sleep: a systematic review and meta-analysis. Am J Med 2006;119:1005–12.
5. Salvador RL. Hops. Can Pharm J 1994;5:203-205.
6. Cases J, Ibarra A, Feuillere N, et al. Pilot trial of Melissa officinalis L. leaf extract in the treatment of volunteers suffering from mild-to-moderate anxiety disorders and sleep disturbances. Med J Nutrition Metab 2011;4:211-218.
7. Kennedy DO, Little W, Haskell CF, et al. Anxiolytic effects of a combination of Melissa officinalis and Valeriana officinalis during laboratory induced stress. Phytother Res 2006;20:96-102.
8. Cappello G, Spezzaferro M, Grossi L, et al. Peppermint oil in the treatment of irritable bowel syndrome: A prospective double blind placebo-controlled randomized trial". Dig Liver Dis 2007;39:530–6.