3.1.2010
Prospěšnost podávání statinů při snižování kardiovaskulární rizika byla opakovaně v klinických studiích prokázána. Dosud ale nebyly k dispozici údaje o vlivu statinové terapie na míru aterosklerotického poškození věnčitých tepen u pacientů, kteří prodělali akutní koronární syndrom. Tímto problémem se zabývala nová studie, zveřejněná v časopise American Journal of Cardiology.
Do studie byli zahrnuti pacienti, hospitalizovaní pro akutním koronární syndrom (ACS). Tímto značením se rozumí několik typů stavů:
1/ algické syndromy: nestabilní angina pectoris (pacienti s ischemickou chorobou srdeční, u nichž je bolest na hrudníku častější nebo intenzivnější či delší než dříve), akutní infarkt myokardu (tzv.Q-infarkt a non-Q-infarkt), , 2/ arytmická forma, např. komplexní formy komorových dysrytmií (k příznakům patří palpitace, dušnost, bolest), 3/ kongestivní forma (srdeční selhání z důvodu difúzní koronární hypoperfúze (v popředí příznaků je dušnost - námahová i klidová).
4/ forma kombinovaná. Patogenetickým podkladem ACS je aterosklerotický plát věnčité tepny s povrchovým poškozením a s aktivací trombotických mechanizmů.
U pacientů, zařazených do studie, byla zahájena statinová terapie do 5 dnů po akutním koronárním syndromu, u části pacientů byly statiny nasazeny nově, u části pacientů šlo o pokračování ve statinové terapii, která byla zahájena již dříve. Další sledovanou skupinou byli pacienti po ACS, kteří byli statiny léčeni již před klinickými projevy akutního klinického syndromu.
Cílem studie bylo zjištění akutních účinků (do 2 měsíců od nasazení léčby) nově zahájené statinové terapie na objem koronárního ateromového plátu. K hodnocení byla použita intravaskulární sonografie. Průměrný věk pacientů zařazených do studie byl 58 ± 8 let (šlo o pacienty ze souboru studie ERASE). Všichni pacienti byli opakovaně vyšetřeni intravaskulární sonografií (IVUS) na počátku sledování (1-5 dní po ACS a znovu po 5-7 týdnech léčby). Jako statin byl ve většině případů použit atrorvastatin v dávce 40 mg denně.
Výsledky ukázaly, že objem koronárního ateromového plátu se zmenšil o 4,71 ± 0,96% ve skupině, kde byla zahájena statinová terapie nově (P<0,0001) a o 0,54 ± 0,89% u pacientů, kteří užívali statiny již před ACS (změna nebyla statisticky významná, P=0,546).
Míra snížení objemu ateromového plátu byla vyšší u pacientů, u kterých došlo k výraznějšímu poklesu celkového cholesterolu, poklesu poměru celkového a cholesterolu a HDL-cholesterolu a poklesu high-sensitivity C-reaktivního proteinu.
Na závěr autoři konstatují , že co nejdřívější nasazení statinové terapie (reprezentované v této studie především atorvastatinem) pacientům, kteří prodělali akutní koronární syndrom, vede k rychlému snížení hladiny aterogenních lipidů a zánětlivých markerů; tyto změny se promítají do snížení aterosklerozy věnčitých tepen. Rychlé zahájení statinové léčby má proto u těchto pacientů zásadní klinický význam.
----------
