18.5.2008
Je známo, že statiny svým vlivem na hladinu cholesterolu v krvi snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Metaanalýzy a jednotlivé studie ale naznačují, že statiny snižují morbiditu a mortalitu i jinými mechanismy, například antiarytmickým působením. Navíc se ukazuje, že statiny mohou prospěšně působit nejen u kardiovaskulárních onemocnění, ale i u chorob jiných systémů.
Statiny (inhibitory enzymu HMG-CoA-reduktázy) u pacientů s hypercholesterolémií snižují hladinu celkového a LDL-cholesterolu tím, že inhibují syntézu cholesterolu v organismu. Metaanalýza publikovaná v časopise Journal of American College of Cardiology (1) ukázala, že podávání statinů u rizikových skupin pacientů, jakými jsou například nemocní s ischemickou chorobou srdeční, snižuje úmrtnost z jakýchkoli příčin, tedy nejen z kardiálních. K objasnění tohoto širokého působení statinů přispívají i studie, které se zabývají dalšími mechanismy jejich účinku.Například výsledky metaanalýzy, uveřejněné v časopise American Journal of Cardiology (2) podle autorů podporují hypotézu, že statiny mají také antiarytmické působení. Tato metaanalýza ukázala, užívání statinů vedlo k signifikantnímu snížení výskytu náhlého úmrtí z kardiálních příčin. Autoři do metaanalýzy zařadili randomizované klinické studie, které se zabývaly účinkem statinů a zahrnovaly také případy náhlého kardiálního úmrtí. Do nalezených studií tohoto typu bylo zařazeno celkem 22 275 pacientů. Průměrná doba sledování ve studiích odpovídala 4,4 rokům. Pacienti užívající statiny měli o 19 % snížené riziko náhlého kardiálního úmrtí oproti osobám, které statiny neužívaly. Pokles rizika při užívání statinů nebyl nezávislý na změnách hladiny lipidového spektra, ani na dalších parametrech, ve studiích sledovaných (s výjimkou věku). Autoři zjistili, že toto snížení rizika kardiálního úmrtí je způsobeno poklesem život ohrožujících arytmií. Tento antiarytmický efekt statinů má za následek pokles výskytu ischemie myokardu. K poklesu ischemie samozřejmě přispívá jejich základní účinek – snižování hladiny cholesterolu s protiaterosklerotickým působením a následným snížením ischemického zatížení myokardu. Například včasné nasazení statinu po infarktu myokardu je spojeno s poklesem pozdních ventrikulárních potenciálů, což pravděpodobně souvisí se stabilizací aterosklerotických plátů, se zlepšením funkce endotelu a trombocytů a snížení míry neutrofilní infiltrace myokardu. Dalším možným mechanismem je působení statinů na tonus sympatiku (snížení outflow). Tento jev se uplatňuje především u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, u kterých je riziko úmrttí často způsobeno opakovanými arytmiemi vznikajícími díky sympatické supersenzitivitě v myokardu, způsobené ischemií.
Dalším překvapivým příkladem prospěšného působení statinů je jejich vliv na respirační systém u kuřáků, postižených např. chronickou obstrukční chorobou (CHOPN). CHOPN je onemocnění spojené se zánětlivými změnami v dýchacích cestách. Některé práce ukázaly, že statiny mohou u některých stavů působit protizánětlivě a imunomodulačně. Do studie, publikované v časopise Chest (3), byli zařazeni kuřáci s obstrukčními nebo restriktivními změnami, zjištěnými při výchozím spirometrickém vyšetření. Přibližně polovina zařazených pacientů užívala (z důvodů dyslipidémie) statiny. V průběhu ročního sledování bylo opakováno vyšetření plicních funkcí, které ukázalo, že po roce bylo zhoršení funkce plic (definované parametry FEV1 a FVC) signifikantně nižší u uživatelů statinů, než u pacientů, kteří statiny neužívali (p < 0.0001). Tento rozdíl se projevil bez ohledu na to, jaký typ poruchy byl u pacienta zjištěn při výchozím vyšetření a zda šlo o bývalého či současného kuřáka. U pacientů s obstrukční poruchou bylo užívání statinů navíc spojeno s nižší pravděpodobností hospitalizace pro urgentní zhoršení respirační choroby. Autoři přičítají zjištěné rozdíly protizánětlivému účinku statinů a doporučují ověření těchto zjištění ve větších studiích.
Pokud jde o další působení statinů mimo klasické indikace, je zkoumán například ještě jejich renoprotektivní účinek. Některé studie ukázaly, že jejich užívání zpomaluje u nefrologicky nemocných pokles ledvinných funkcí, např. glomerulární filtrace. Souhrnný článek na toto téma byl publikován např. v Mayo Clinic Proceedings (4). Mechanismy tohoto působení jsou zkoumány, předpokládá se nejen prospěšný vliv snižování hladiny cholesterolu u těch pacientů, kde dyslipidémie doprovází onemocnění ledvin, ale i ochranný vliv antioxidačního působení statinů na tkáně. Lipidová depozita v renálních cévách a v bazální membráně glomerulů zhoršují renální funkci a pozitivní vliv statinů na snižování těchto rizikových jevů (včetně zlepšování funkce endotelu) by mohl být jedním z mechanismů renoprotektivního působení statinů. Tento účinek je třeba ještě prověřit v dalších studiích.
V současné době je v České republice registrována řada přípravků s obsahem těchto statinů: atorvastatin, rosuvastatin, simvastatin, lovastatin, pravastatin, fluvastatin. Statiny se ve světle uvedených studií jeví jako perspektivní skupina léčiv, která vedle svého zavedeného užití u pacientů s hypercholesterolémií a při snižování kardiovaskulární morbidity a mortality mají ještě řadu dalších účinků, které mohou prospěšně ovlivňovat etiopatogenetické rysy u některých dalších onemocnění. Toto působení statinů (včetně hodnocení bezpečnosti jejich užití) u různých skupin nemocných bude jistě předmětem rozsáhlejších klinických studií.
------
1. Afilalo J, Duque G, Steele R, et al. Statins for secondary prevention in elderly patients: a hierarchical Byzesian meta-analysis. J Am Coll Cardiol 2008;51:37-45.
2. Levantesi G, Scarano M, Marfisi R, et al. Meta-analysis of effect of statin treatment on risk of sudden death. Am J Cardiol 2007;100:1644-50.
3. Keddissi JI, Younis WG, Chbeir EA, et al. The use of statins and lung function in current and former smokers. Chest 2007; 132:1764-1771.
4. Agarwal R. Effects of statins on renal function. Mayo Clin Proc 2007;82:1381-1390.
