Rozeznáváme dva typy kardiovaskulární prevence. Jako sekundární prevenci označujeme snahu o snižování cholesterolémie u pacientů s již diagnostikovanou ICHS. Bylo ověřeno, že sekundární prevence vede k významnému snížení rizika vzniku infarktu myokardu a úmrtnosti z kardiálních příčin. Jako primární prevenci označujeme snahu o zabránění vzniku ICHS u osob s některým z rizikových faktorů, především zvýšené hladiny cholesterolu. Pokud jsou u pacienta přítomny některé z dalších rizikových faktorů (hypertenze, obezita, kouření, diabetes mellitus), představuje nebezpečí i mírně zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu, resp. snížená koncentrace HDL-cholesterolu. Pokud jde o cílové hladiny cholesterolu v krvi: koncentrace celkového cholesterolu by měla být pod 5 mmol/l a LDL-cholesterolu pod 3 mmol/l. U osob s několika rizikovými faktory (např. obezita, kouření, hypertenze) je vhodné snižovat cholesterol výrazně pod horní hranici normy.
Léčba hypercholesterolémie
Léčiva určená ke snížení hladin cholesterolu dělíme na dvě hlavní skupiny – látky snižující syntézu cholesterolu v játrech – tzv. statiny a látky snižující vstřebávání cholesterolu ze střeva – preskripční přípravek s obsahem s obsahem ezetimibu a obvykle volně prodejné přípravky s fytosteroly. (Stranou necháváme další typ dyslipidémie – zvýšenou hladinu triglyceridů, u které se využívají léčiva ze skupiny fibrátů).
Preskripční možnosti – statiny, ezetimib
Statiny (např. atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) jsou základem léčby hypercholesterolémie. Částečně blokují klíčový enzym syntézy cholesterolu (tzv. HMG-CoA-reduktázu) a tím snižují tvorbu cholesterolu v organismu. Zároveň zvyšují vychytávání („škodlivého“) LDL-cholesterolu z krve a tím snižují jeho hladinu. Nedávno bylo americkou agenturou FDA podávání rosuvastatinu (Crestor / AstraZeneca) nejen pro léčbu hypercholesterolémie, ale i cíleně pro léčbu aterosklerozy.
OTC možnosti - fytosteroly
Rostlinné steroly (fytosteroly) jsou látky získávané z rostlin. Jejich chemická struktura je podobná cholesterolu. Obdobně jako ezetrol snižují vstřebávání cholesterolu ze střeva tím, že ve střevní sliznici obsazují nitrobuněčné struktury, zodpovědné za přenos cholesterolu skrze stěnu střeva do krve. Tím částečně brání vstřebání cholesterolu obsaženého ve stravě. Díky snížené nabídce cholesterolu játrům se snižuje jaterní metabolismus cholesterolu a klesá i krevní hladina („škodlivého“) LDL-cholesterolu. Následkem snížené hladiny této frakce se zvyšuje množství receptorů pro LDL-cholesterol ve tkáních. Proto se zvyšuje i vychytávání LDL-cholesterolu z krve a tím dojde k dalšímu poklesu plasmatické hladiny LDL frakce. Fytosteroly snižují podle některých studií koncentraci LDL-cholesterolu až o 14%.
Fytosteroly jsou na našem trhu k dispozici ve formě některých volně prodejných doplňků stravy. Další možností zdroje fytosterolů jsou tzv. funkční potraviny, např. řada Flora pro.activ / Unilever. Kromě fytosterolů je vhodné zajišžovat i dostatečný příjem tokoferolu (vitamin E), který má díky svému antioxidačnímu účinku ochranný vliv na cévní endotel a snižuje tak riziko vzniku ateromového plátu.
Použití fytosterolů
Samostatné užívání OTC přípravků s obsahem fytosterolů je možno doporučit u osob s mírně zvýšenou hladinou cholesterolu nebo u osob se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem (kuřáků, obézních, hypertoniků). Přípravky s obsahem fytosterolů je možno doporučit i pacientům užívajícím statiny. Přidání fytosterolů ke statinu zvětšuje míru snížení LDL-cholesterolu až o 10 % a tím výrazně snižuje kardiovaskulární riziko. Účinnost a bezpečnost fytosterolů byla prokázána u osob s různými kardiovaskulárními rizikovými faktory v řadě klinických studií. Produkty s obsahem fytosterolů vhodně rozšiřují spektrum prostředků kardiovaskulární prevence.
Literatura
Cífková R, Býma S, Češka R, et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa 2005;47(Suppl 9):3-14.
Patch CS, Tapsell LC, Williams PG, et al. Plant sterols as dietary adjuvants in the reduction of cardiovascular risk: theory and evidence. Vasc Health Risc Manag 2006;2(2):157-62.