Studie ASCOT byla randomizovaná, placebem kontrolovaná, multicentrická. Bylo do ní zařazeno téměř 20 000 pacientů s hypertenzí a dalšími kardiovaskulárními rizikovými faktory. V antihypertenzní větvi této studie (ASCOT-BPLA – blood pressure lowering arm) byla sledována odezva krevního tlaku na podanou antihypertenzní léčbu. V antihypertenzní větvi byly porovnávány dva léčebné režimy: v jedné skupině byl podáván blokátor kalciových kanálů amlodipin (podle potřeby doplněný inhibitorem ACE perindoprilem, event. alfa-blokátorem, vazodilatančně působícím doxazosinem), v druhé skupině byl podáván betablokátor atenolol (doplněný podle potřeby thiazidovým diuretikem + event. doxazosinem). V průběhu studie se ukázalo, že léčba založená na amlodipinu představuje pro zařazené pacienty jako celou skupinu významnější kardiovaskulární ochranu než léčba atenololem (např. významně nižší celková i kardiovaskulární mortalita i nižší výskyt nově vzniklého diabetu). Výsledky této větve byly publikovány v roce 2006.
V druhé, lipidové větvi této studie, označované jako ASCOT-LLA (lipid lowering arm), byla navíc zkoumána otázka účinku hypolipidemické léčby - podávání atorvastatinu. Tato část studie byla také předčasně ukončena pro přesvědčivý výsledek – přidání atorvastatinu k antihypertenzní léčbě založené na amlodipinu u pacientů s hypertenzí významně snížilo výskyt koronárních příhod, všech kardiovaskulárních příhod a cévních mozkových příhod. Kombinace amlodipin/atorvastatin se ukázala v tomto smyslu jako výhodná (k dispozici je ve formě kombinovaného přípravku Caduet).
Léčba hypertenze u diabetiků
Nově byly v roce 2008 v časopise Journal of hypertension publikovány výsledky antihypertenzní léčby diabetiků, zařazených do větve ASCOT-BPLA. Při podrobnější analýze výsledků antihypertenzní větve studie ASCOT se autoři zaměřili na pacienty s diabetem jako na specifickou rizikovou subpopulaci. Tuto podskupinu tvořilo 5137 pacientů s hypertenzí a diabetem 2. typu. Pacienti byli léčeni terapií založenou na amlodipinu anebo na atenololu tak, aby bylo dosaženo cílového tlaku 130/80 mmHg. Jak bylo již uvedeno, studie jako celek byla předčasně ukončena vzhledem k nesporně významnějšímu snížení rizika celkové mortality a cévních mozkových příhod při léčbě amlodipinem.
Analýza výsledků dosažených u diabetiků zařazených do větve ASCOT-BPLA ukázala, že léčba založená na amlodipinu přinesla v této skupině snížení výskytu kardiovaskulárních příhod o 14 %. Toto snížení bylo výraznější než při léčbě atenololem, rozdíl byl statisticky významný (P = 0,026). Výskyt fatálních a nefatálních cévních mozkových příhod se při léčbě založené na amlodipinu snížil o 25% (rozdíl oproti léčbě atenololem byl signifikantní, P = 0,017), počet provedených nekoronárních revaskularizačních procedur se snížil při léčbě amlodipinem o 57% (rozdíl oproti léčbě atenololem byl významný - P < 0,001).
Vyhodnocení výsledků antihypertenzní léčby u skupiny pacientů s diabetem 2.typu zařazených do studie ASCOT-BPLA ukázalo, že v této početné specifické subpopulaci přináší podávání blokátoru kalciových kanálů amlodipinu významně lepší výsledky oproti betablokátoru atenololu a snižuje významně celkový výskyt kardiovaskulárních příhod. Výsledky této analýzy představují významnou informaci, která by měla být zvážena při rozhodování o léčbě hypertenze u pacientů s diabetem 2.typu.
V ČR je registrována řada přípravků s obsahem amlodipinu, z monokomponentních např. Norvasc, Agen, Zorem. Dále jsou registrovány fixní kombinace léčiv s obsahem amlodipinu: amlodipin+atorvastatin (Caduet) a amlodipin+valsartan (Copalia, Dafiro, Exforge, Imprida).
----
Coleman JJ. The Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial – Blood Pressure Lowering Arm. J Clin Pharm Ther 2006;31:299–307.
Ostegren J, Poulter NR, Sever PS, et al. The Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial: blood pressure-lowering limb: effects in patients with type II diabetes. J Hypertens 2008;26:2103-2111.