24.4.2003 Současný stupeň poznání etiologie alergických stavů umožňuje ovlivnit proces na různých stupních patogenetické kaskády. U některých alergických stavů se osvědčuje snaha působit na patogenetický řetězec prostřednictvím specifické imunoterapie nebo protizánětlivá léčba blokující tvorbu prozánětlivých látek, například lokálními kortikosteroidy, k dispozici je i anticytokinová léčba, využívající antagonizujících účinků prozánětlivých leukotrienů. Cílem takové léčby je dlouhodobé ovlivnění chorobného procesu.
Při některých alergických stavech, u kterých hraje v časné i pozdní fázi klíčovou roli uvolnění histaminu, je však třeba zasáhnout na tomto stupni patogenetického řetězce, a ovlivnit tak rozvoj příznaků, které jsou nejen obtěžující, ale často i velmi nebezpečné. Histamin se uvolňuje v časné i pozdní fázi alergické reakce ze žírných buněk a bazofilů a sehrává významnou roli při rozvoji alergických příznaků. Vazba histaminu na receptory H1 je podkladem alergických edémů, pruritu, kopřivky a sekrece z nosu při alergické rinitidě i sekrece ze spojivek při alergické konjunktivitidě. Je příčinou reakcí u potravinové alergie či alergické reakce na bodnutí hmyzem. Vazbu histaminu na receptory je možno kompetitivně blokovat antihistaminiky.
Vývojově starší antihistaminika I. generace se vyznačují kromě blokády histaminových receptorů ještě anticholinergními účinky, které jsou způsobeny jejich vazbou na acetylcholinové receptory. Mají výrazný sedativní účinek. Naproti tomu novější antihistaminika II. generace jsou selektivní, působí na receptory H1 a mají zanedbatelný sedativní účinek, nemají anticholinergní účinky, a navíc působí dlouhodobě. Vyznačují se i protizánětlivým účinkem, který je zprostředkován jejich působením na migraci eozinofilů či aktivitu adhezivních molekul. Významným a osvědčeným zástupcem této skupiny léčiv je cetirizin.
V ČR je registrováno několik přípravků obsahujících cetirizin. Jedním z nich je Reactine (Pfizer).

Charakteristika

Cetirizin, účinná látka obsažená v přípravku Reactine, patří mezi deriváty piperazinu. Byl odvozen od staršího antihistaminika hydroxyzinu, od něhož se liší nižší lipofilitou. Ta má za následek menší průnik přes hematoencefalickou bariéru, což přispívá k omezení nežádoucího sedativního působení. Mechanismus jeho účinku spočívá v reverzibilní vazbě na histaminové receptory H1 a navozením velmi účinné a prolongované blokády. Cetirizin se vyznačuje vysokým stupněm receptorové selektivity vůči histaminovým receptorům H1, neovlivňuje významněji cholinergní, adrenergní ani serotoninergní receptory. Reactine tlumí nejen histaminem zprostředkovanou časnou fázi alergické reakce, ale ovlivňuje i alergický zánět tím, že inhibuje migraci eozinofilů a dalších zánětlivých buněk a uvolňování mediátorů v pozdní fázi alergické reakce. Vzhledem k jeho prolongovanému účinku je možno jej podávat v jedné denní dávce. Reactine (cetirizin), na rozdíl od některých jiných antihistaminik této skupiny (terfe- nadinu, astemizolu), neovlivňuje myokard, po jeho podávání nebyl pozorován výskyt srdečních arytmií ani další abnormality na EKG. Na rozdíl od některých jiných léčiv ze skupiny antihistaminik II. generace, například terfenadinu, není farmakokinetika cetirizinu ovlivněna současným podáváním léčiv inhibujících enzymy cytochromu P-450 (např. azithromycinu, ketoconazolu, erythromycinu).
Rychlost nástupu účinku a dlouhodobá účinnost, doložená klinickými studiemi, spolu s bezpečnostním profilem činí z přípravku Reactine antihistaminikum s řadou výhod, mezi které patří rychlost nástupu účinku a dlouhodobé působení, které umožňuje podávání cetirizinu v jedné denní dávce. Navíc Reactine na rozdíl od řady jiných anihistaminik nevykazuje interakce s jinými léčivy, které mohou alergici současně užívat.

Farmakokinetika

Cetirizin se po perorálním podání dobře vstřebává. Biodegradace při prvním průchodu játry je velmi omezená. Výsledkem je vysoká biologická dostupnost s nízkou interindividuální variabilitou jeho koncentrací v krvi. Příjem potravy neovlivňuje významně biologickou dostupnost cetirizinu. Nástup účinku lze pozorovat již za 20 - 30 minut, maximální plazmatické koncentrace je dosaženo za 40 - 60 minut. Vysoký podíl cetirizinu (přibližně 93 %) se váže na plazmatické bílkoviny. V organismu se cetirizin metabolizuje velmi málo, více než 60 % podané dávky se vyloučí během 24 hodin močí v nezměněné formě. Biologický poločas eliminace je přibližně 10 hodin u dospělých, 6 hodin u dětí ve věku 6 - 12 let a 5 hodin u dětí ve věku 3 - 6 let. Cetirizin je ze 70 - 80 % vylučován močí v nezměněné formě. Během první hodiny po podání se močí vyloučí kolem 60 % podané látky. Biotransformace cetirizinu probíhá převážně oxidativní O-dealkylací a následnou konjugací. Přibližně 10 % cetirizinu se vyloučí stolicí ve formě metabolitů. U pacientů s renální insuficiencí je eliminační poločas prodloužen.

Indikace

Podání přípravku Reactine je indikováno u sezonní a celoroční alergické rinitidy, alergické konjunktivitidy, pruritu a chronické idiopatické urtikarie.

Klinické studie

Účinnost účinné látky obsažené v přípravku Reactine - cetirizinu - byla u dospělých pacientů a dětí starších než 2 roky s alergickou rinitidou prokázána v placebem kontrolovaných studiích. Byl v nich hodnocen ústup příznaků (obstrukce nosu, nosní sekrece a dalších symptomů, jako jsou bolesti hlavy, únava a poruchy spánku), a to z hlediska jak intenzity, tak rychlosti nástupu a přetrvávání účinku. Při srovnávání účinnosti různých dávek cetirizinu se ukázalo, že nejúčinnější byla dávka 10 mg denně. Účinnost cetirizinu u chronické urtikarie byla prokázána rovněž v několika kontrolovaných studiích. Cetirizin byl také v klinických studiích porovnáván s jinými antihistaminiky. V jedné ze studií byla prokázána vyšší dlouhodobá účinnost cetirizinu oproti loratadinu u urtikarie.1 Ve srovnávací dvoudenní studii u pacientů se sennou rýmou byl prokázán u cetirizinu rychlejší nástup úlevy od symptomů (během 1 hodiny) než u loratadinu, u nějž se úleva dostavila v průměru kolem 3. hodiny po podání. Cetirizin se v této studii vyznačoval signifikantně výraznějším potlačením příznaků, a to jak při hodnocení celkového symptomového skóre, tak při hodnocení hlavních symptomů. Obdobné výsledky přinesla další studie, ve které byl podáván pacientům se sennou rýmou cetirizin, terfenadin, loratadin nebo astemizol.2 Cetirizin a terfenadin se vyznačovaly významně rychlejším nástupem účinku než loratadin a astemizol.3 Na rozdíl od řady jiných antihistaminik poskytuje Reactine celodenní úlevu po aplikaci jedné dávky. Podle další 2 dny trvající studie, ve které byl cetirizin srovnáván s loratadinem, podávaným také jedenkrát denně, a placebem u pacientů s alergickou rinitidou, poskytuje cetirizin významně vyšší úlevu od některých symptomů senné rýmy než loratadin a placebo, a to po dobu delší než 24 hodin.4 Ve studii provedené u pacientů s urtikarií byl cetirizin významně účinnější oproti loratadinu v potlačení svědivé reakce, přičemž účinky přetrvávaly 24 hodin po podání přípravku.1 Při srovnání s terfenadinem prokázala klinická studie sledující pacienty s urtikarií po dobu 6 týdnů obdobnou účinnost v průběhu prvních 3 týdnů.5 V další fázi byl účinek cetirizinu výraznější, výhoda cetirizinu je navíc v tom, že terfenadin je zapotřebí podávat dvakrát denně, zatímco cetirizin stačí aplikovat v jediné denní dávce.

Kontraindikace, nežádoucí účinky, interakce

Kontraindikací podání přípravku Reactine je přecitlivělost na cetirizin. Z nežádoucích účinků se ojediněle mohou vyskytnout bolesti hlavy, ospalost, závratě, suchost v ústech, zažívací obtíže (dyspepsie, bolesti břicha, plynatost). Interakce s jinými léčivy dosud nebyly popsány; přesto je vhodné vyhýbat se současnému podávání centrálně tlumivých látek (sedativ, hypnotik, alkoholu). Vzhledem k nedostatku zkušeností lze v těhotenství užít cetirizin jen ze zvlášť závažných důvodů. V období laktace se jeho podávání nedoporučuje.

Dávkování

Dospělí a děti od 12 let: obvykle 1 tableta přípravku Reactine (10 mg) 1krát denně; děti 6 - 12 let 5 mg 2krát denně nebo 10 mg 1krát denně. Přípravek není určen dětem do 6 let. U pacientů s renální insuficiencí se doporučuje snížit dávku na polovinu.

Literatura

1. Bayramgurler D, Bilen N, Apaydyn R, et al. Effects of acrivastine, loratadine and cetirizine on histamine-induced wheal and flare responses. Clin Exper Dermatol 1999;24:407-411.
2. Day JH, Briscoe M, Widlitz MD. Cetirizine, loratadine, or placebo in subjects with seasonal allergic rhinitis: Effects after controlled ragweed pollen challenge in an environmental exposure unit. J Allergy Clin Immunol 1998;101:638-645.
3. Day JH, Briscoe MP, Clark RH, et al. Onset of action and efficacy of terfenadine, astemizole, cetirizine, and loratadine for the relief of symptoms of allergic rhinitis. Ann Allergy Asthma Immunol 1997;79:163-172.
4. Meltzer EO, Weiler JM, Widlitz MD. Comparative outdoor study of the efficacy, onset and duration of action, and safety of cetirizine, loratadine, and placebo for seasonal allergic rhinitis. J Allergy Clin Immunol 1996;97:617-626.
5. Arendt C, Bernheim J. Double-blind comparison of maintenance treatment of chronic idiopathic urticaria by cetirizine and terfenadine. Curr Ther Res 1989;46:724-734.


Poznámka:

Statut přípravku: léčivý přípravek, není vázán na lékařský předpis.
Úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění: viz Číselník VZP.
Další přípravky s obdobným složením: viz databáze AISLP (léčivé přípravky) nebo aktuální verze Remedia Compendium.