28.2.2009 O významu probiotik a jejich vlivu svědčí i to, že práce z poslední doby prokazují, že po narození je gastrointestinální trakt osidlován bakteriemi z porodního kanálu a trávicího traktu matky za podpory oligosacharidů mateřského mléka (prebiotik), které podporují růst probiotických bakterií. Nejnovější práce ukazují, že probiotické bakterie jsou nacházeny i v mateřském mléce.(5)

Oblasti použití

Obecně je účinek probiotik udáván v několika oblastech:

-  normalizace střevní flóry:

zvýšení odolnosti k patogenům v rámci kompetitivního působení probiotik, úprava střevní flóry při poruchách motility – dráždivém tračníku, nespecifických střevních zánětech, kojeneckých kolikách,6 infekci Helicobacter pylori;

-imunomodulace:

vliv na snížení manifestace alergií – atopická dermatitis, potravinové alergie u kojenců, nespecifické střevní záněty, obecná podpora a rozvoj imunity, zvláště v novoro-zeneckém a kojeneckém věku;

- metabolické účinky:

produkce enzymu laktázy a tím lepší tolerance mléčných výrobků s obsahem probiotik ve srovnání s mlékem, snižování koncentrace cholesterolu, dekonjugace žlučových kyselin ve střevě, produkce mastných kyseli s krátkým řetězcem a vitaminů a snížení toxických a mutagenních reakcí v tlustém střevě. Je popisována odlišná střevní flóra u kojenců, kteří mají nadváhu (absence probiotických bakterií) ve srovnání s dětmi s normálním BMI ve věku 7 let.7

Účinnost

Z jednoznačného průkazu účinnosti na principech medicíny založené na důkazech jsou v dětském věku nejvýše hodnoceny a prokázány tyto účinky:(8)

w prevence a terapie průjmových onemocnění, především virové etiologie – prokázán účinek na zkrácení již existujícího průjmového onemocnění i protektivní účinek v období epidemického výskytu průjmů v dětských kolektivech;(9)

- příznivý účinek na redukci postantibiotického průjmu, včetně vlivu na Clostridium difficile.

- vysoce je ceněn vliv na snížení výskytu nekrotizující enterokolitidy u nedonošených dětí;

- studie s preventivním podáváním probiotik prokazují statisticky významné snížení výskytu tohoto závažného a život ohrožujícího onemocnění na jednotkách neonatální intenzivní péče;(10)

- prevence rozvoje atopické dermatitidy v kojeneckém a batolecím věku;

- přesvědčivé studie se týkají i účinku na funkční obtíže povahy dráždivého tračníku;

- příznivý terapeutický účinek je popisován u ulcerózní proktokolitidy;

- objevují se dobře navržené studie ukazující na účinnost probiotik v léčbě a prevenci respiračních a urogenitálnich infekcí;

Léková forma

Otázkou zůstává optimální léková forma, ve které je možno účinně probiotika dětem podat. V kojeneckém a batolecím věku by neměly být podávány jiné lékové formy než tekuté, ve kterých však nemusí být probiotika stabilní a přežívat. Vysypáváním z tobolkových forem se zhoršuje šance na překonání kyselé žaludeční bariéry.

Závěrem

V poslední době se objevuje další léková forma, která zřejmě řeší výše zmíněný problém – probiotika jsou vtlačena do tekutého vehikula z uzávěru lahvičky bezprostředně před užitím.

Vzhledem k tomu, že začínají být probiotika podávána i nezralým dětem jako prevence nekrotizující enterokolitidy, je tím z velké části zodpovězena i otázka bezpečnosti podávání živých bakterií novorozencům, kojenců i starším dětem.

Literatura

1. Díaz-Ropero MP, Martín R, Sierra S, et al. Two Lactobacillus strains, isolated from breast milk, differently modulate the immune response. J Appl Microbiol 2007;102:337–343.

2. Gueimonde M, Laitinen K, Salminena S, Isolauri E. Breast milk: a source of Bifidobacteria for infant gut development and maturation? Neonatology 2007;92:64–66.

3. Martin R, et al. Human milk is a source of lactic acid bacteria for the infant gut. J Pediatr 2003;14:754–758.

4. Martín R, Langa S, Reviriego C, et al. Diversity of the Lactobacillus group in breast milk and vagina of healthy women and potential role in the colonization of the infant gut. J Appl Microbiol 2007;103:2638–2644.

5. Olivares M, Díaz-Ropero MP, Martín R, Rodríguez JM, Xaus J. Antimicrobial potential of four Lactobacillus strains isolated from breast milk. J Appl Microbiol 2006;10:72–79.

6. Savino F. Lactobacillus reuteri (American Type Culture Collection Strain 55730) versus simethicone in the treatment of infantile colic: a prospective randomized study. Pediatrics 2007;119:124–130.

7. Kalliomäki M, Laitinen K, Salminen S, Isolauri E. Early differences in fecal microbiota composition in children may predict overweight. Am J Clin Nutr 2008;87:534–538.

8. NASPGHAN Nutrition Report Committee, Michail S, Sylvester F, Fuchs G, Issenman R. Clinical efficacy of probiotics: review of the evidence with focus on children. NASPGHAN Nutrition Report Committee. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2006;43:550–557.

9. Szajewska H, et al. Probiotics in the prevention of antibiotic-associated diarrhoea in childern: a meta-analysis of randomized controlled trials. J Pediatr 2006;149:367–372

10. Alfaleh K, Bassler D. Probiotics for preventionof necrotizing enterocolitis in preterm infants. Cochrane Database Syst Rev 2008;23:CD005496.