18.10.2007
Incidence alergických chorobí v civilizovaných zemích se zvyšuje. Příčiny tohoto trendu se zkoumají a vyslovují se různé hypotézy. Před několika lety se objevilo zajímavé vysvětlení, takzvaná hygienická hypotéza. Podstata této teorie je asi tato: v minulých dobách žili lidé v hygienicky nedokonalých podmínkách. Proto malé děti byly častěji vystaveny infekcím. V raném věku prodělaná infekční onemocnění podle této hypotézy snižují pravděpodobnost proalergického nastavení imunitního systému.
Imunitní systém se pod vlivem infekčních podnětů nastavuje jinak, než u dětí, které infekce neprodělaly (jde o poměr diferenciace na Th1 a Th2 lymcocyty). U dětí, které infekce neměly (pokud jsou geneticky disponovány k rozvoji alergie, a dostanou se pod vliv alergenů), vznikají podle této teorie častěji alergické nemoci, například astma nebo ekzém. Z těchto předpokladů plynulo, že nemá smysl udržovat kolem malých dětí příliš pečlivá hygienická opatření – případné infekce jim podle této teorie mohou jen prospět, zapůsobí vlastně jako prevence vzniku alergie. Pokud by vše takto fungovalo, byla by péče o děti jednodušší a pro leckterého méně pečlivého rodiče příjemnější. Jenže nic v oblasti lidského organismu a zdraví není tak jednoduché, jak se zpočátku zdá. V říjnu 2007 byla v časopise Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine uveřejněna studie, která zmíněnou tzv. hygienickou hypotézu zpochybňuje. Co přináší tato nová studie?
Studie se zabývala vlivem hygienických preventivních opatření v britských mateřských školkách na pozdější výskyt astmatu, alergické rýmy a ekzému, tedy nejčastějších a nejdůležitějších alergických onemocnění. V jednom typu školek byla opatření zaměřená na prevenci běžných respiračních a zažívacích infekcí intenzivně dodržována, v druhém typu školek šlo o běžný typ provozu bez snahy o zvýšenou hygienu. Děti byly vyšetřeny 12 let od doby, kdy příslušné dětské zařízení navštěvovaly, a zjišťován výskyt alergických chorob. K velkému překvapení výsledky studie nepotvrdily předpoklady tzv. hygienické hypotézy (která tvrdí, že snížené vystavení dítěte infekčním podnětům v raném dětství vede později k větší pravděpodobnosti vzniku alergií).
Do studie bylo zařazeno celkem 1376 dětí, které v létech 1991-1992 navštěvovaly mateřské školky se zvýšeným nebo běžným hygienickým režimem (šlo především o rozdílný přístup k hygieně rukou). Děti v zařízeních se zvýšenou hygienou měly v průběhu chození do školky o 15 % méně dnů s příznaky běžných infekcí (např. nachlazení) a v této skupině bylo předepsáno o 24 % méně antibiotik (oproti dětem z běžných školek).
Při vyšetření obou skupin dětí po 12 letech nebyl mezi oběma skupinami rozdíl ve výskytu alergických chorob (astmatu, alergické rýmy, ekzému). Například astma se vyvinulo u 10 % dětí v obou skupinách. Autoři studii uzavírají konstatováním, že přísná hgienická opatření ve školkách se vyplatí, protože zabrání u řady dětí vzniku infekcí, a přitom, jak doložila studie, takto „opečované“ děti nejsou ohroženy zvýšeným nebezpečím vzniku alergie. Ukazuje se, že pečliví a čistotní rodiče si svou hygienickou péči o děti nemusí vyčítat – nijak tím nezvyšují nebezpečí vzniku alergie u svého potomka. Snaha o prevenci infekcí v dětském věku je užitečná a nezvyšuje do budoucna ohrožení dítěte aloergií.
