U dětí s alergickou rinitidou a urtikarií představují antihistaminika doporučenou terapii první linie. Toto doporučení vzniklo na základě randomizovaných, kontrolovaných klinických studií. Dosud ale nebyla k dispozici studie, která by vyhodnotila, která léčiva z této skupiny jsou preferována rodiči a lékaři z hlediska spokojenosti s léčbou alergických dětí. První studie tohoto typu byla publikována v lednu 2010 v časopise Clinical Drug Investigation.

Alergická rýma a urtikarie jsou relativně častá onemocnění, postihující v průběhu života přibližně 15% populace. Antihistaminika (antagonisté histaminových receptorů H1) mají v léčbě těchto onemocnění zásadní význam. Nejčastěji se antihistaminika dělí na sedativní (1.generace), např. klemastin, dimentinden, bisulepin, promethazin, a nesedativní (2.generace), např. fexofenadin, ketotifen, loratadin, cetirizin, nověji desloratadin a levocetirizin. Léčiva 2.generace se vyznačují navíc protizánětlivými a imunomodulačními účinky.

Uvedená observační studie, označená jako OSCAR (Observational Survey in Children with Allergic Rhinitis) byla zaměřena na porovnání perorálních antihistaminik z hlediska účinnosti a tolerance v hodnocení rodičů a lékařů. Do studie bylo zařazeno 4581 dětí ve věku 2-12 let s alergickou rinitidou a/nebo urtikarií v anamnéze ze 424 ordinací pediatrů a dětských alergologů v sedmi zemích světa (Španělsko, Portugalsko, Bulharsko, Indie, Rumunsko, Jižní Korea, Rusko). Rodiče a lékaři vyplňovali dotazník obsahující otázky zaměřené na spokojenost s jednotlivými užívanými antihistaminiky v dosavadní terapii dítěte a na to, jaké antihistaminikum by preferovali v další, budoucí léčbě, pokud budou alergické obtíže u daného dítěte trvat nebo se objeví znovu.

Primárně hodnoceným parametrem bylo skóre spokojenosti rodičů, pokud jde o účinnost, toleranci a celkovou spokojenost s daným antihistaminikem. Dále bylo hodnoceno skóre ošetřujícího lékaře v uvedených oblastech. K jiným zjišťovaným parametrům patřilo hodnocení názorů rodičů na vliv daného antihistaminika na kvalitu spánku a na školní výkonnost léčeného dítěte. Kromě toho byly kvantifikovány názory rodičů a lékařů na doporučení použít dané antihistaminikum při potížích dítěte v budoucnosti.

Sledovaná skupina dětí měla toto složení: z celkového počtu 4581 pacientů mělo jako primární alergické onemocnění 3048 (66,5%) alergickou rinitidu (z nich 55,9% perzistující a 44,1% intermitentní), a 663 (14,5%) urtikarii. Navíc 2465 pacientů (53,8%) mělo ještě další alergické onemocnění – bronchiální astma (33,3%), atopickou dermatitidu (17,6%), potravinovou alergii (5,3%), lékovou alergii (2,0%), jiný typ alergie (5,0%).

Výsledky dotazníkového hodnocení ukázaly, že skóre spokojenosti rodičů a lékařů byla ve vzájemné korelaci. Obecně se projevila větší spokojenost s antihistaminiky druhé generace než s antihistaminiky první generace. Nelvyšší skóre účinnosti, tolerance, celkové spokojenosti, výkonnosti ve škole, kvality školních aktivit a kvality spánku se projevilo u levocetirizinu (n = 2339) a fexofenadinu (n = 42). U levocetirizinu navíc více než 97% rodičů a lékařů podpořilo opakované užití stejného léčiva při případných alergických obtížích u daného dítěte v budoucnosti. Nejčastějším nežádoucím účinkem, pozorovaným ve studii byla ospalost (somnolence) – vyskytovala se samozřejmě více u antihistaminik 1.generace než u léčiv 2.generace. (Z léčiv 2.generace se somnolence nejvýrazněji projevovala u cetirizinu).

Závěrem autoři konstatují, že podle výsledků studie mají antihistaminika 2.generace z hlediska lékařů a rodičů při léčbě alergické rinitidy a urtikarie lepší poměr risk:benefit než antihistaminika 1.generace. S levocetirizinem a fexofenadinem byli rodiče a lékaři spokojenější než s ostatními antihistaminiky, pokud jde o účinnost, výskyt nežádoucích účinků a celkovou spokojenost s léčbou. Z výsledků studie podle autorů vyplývá, že především levocetirizin se jeví jako preferované moderní antihistaminikum pro terapii alergické rinitidy a/nebo urtikarie u dětí.

Výsledky této pediatrické studie jsou obdobné jako u obdobné observační studie jiných autorů, uveřejněné dříve v témže časopise (Clin Drug Investig 2008;28:221-30). V této dřívější studii, do které byli zařazeni dospělí, byl pacienty i lékaři také nejvýše hodnocen levocetirizin – tři čtvrtiny pacientů bylo s jeho účinností/bezpečností „velmi spokojeno“, další pětina „poměrně spokojeno“ a 95% pacientů by preferovala toto léčivo při dalších obtížích. Pokud jde o vedlejší účinky, nejčastější byla ospalost, jejíž výskyt ve skupině levocetirizinu byl nízký (3,8%), obdobný jako ve skupině fexofenadinu a desloratadinu a přibližně poloviční než u cetirizinu. Tuto studii uzavírají autoři konstatováním, že pacienty i lékaři byl levocetirizin nejčastěji hodnocen jako optimálně účinné a tolerované antihistaminikum pro terapii pacientů s alergickou rýmou a urtikarií.

--

Ferrer M, Morais-Almeida M, Guizova M, et al. Evaluation of Treatment Satisfaction in Children with Allergic Disease Treated with an Antihistamine: An International, Non-Interventional, Retrospective Study. Clin Drug Investig 2010;30:15-34.

De Vos C, Mitchev K, Pinelli ME, et al. Non-interventional study comparing treatment satisfaction in patients treated with antihistamines. Clin Drug Investig 2008;28:221-30.