Tuto otázku si položili autoři metaanalýzy 16 randomizovaných kontrolovaných klinických studií, publikované v Journal of laryngology and otology (2003,117:843-845). V první fázi porovnávali účinnost, bezpečnost a nákladnost podávání intranazálních kortikosteroidů (ve formě sprejů) a antihistaminik v léčbě sezónní a celoroční alergické rýmy a zjistili, že terapie kortikosteroidy je účinnější než podávání antihistaminik. Při porovnávání jednotlivých kortikosteroidů mezi sebou (beclometason, dexametason, triamcinolon, mometason, fluticason, budesonid) se jevily všechny látky srovnatelně účinné. Ve většině studií se projevil obdobný výskyt nežádoucích účinků u všech kortikosteroidů, nejčastěji se vyskytuje epistaxe - v 10 až 15 procentech případů. U fluticasonu se projevovalo určité snížení endogenní sekrece kortizolu, u triamcinolonu, beclometasonu, budesonidu a mometasonu se známky potlačení vlastní produkce hormonů kůry nadledvin neprojevily. Ohrožení růstu kostí vlivem aplikace intranazálních kortikosteroidů: nebylo prokázáno, pokud nebyly překročeny doporučené dávky, přesto FDA (americká Agentura pro léky a potraviny) doporučuje u dětí v průběhu užívání kortikosteroidů i v intranazální formě monitorovat růst dítěte a používat co nejnižší doporučené dávky.
Metaanalýza také mapovala rozdíly v nákladnosti denního podávání jednotlivých kortikosteroidů ve Velké Británii. Beclometason, dexametason a budesonid se ukázaly jako významně levnější než fluticason, mometason a triamcinolon. Autoři svou metaanalýzu uzavírají konstatováním, že variace v nákladnosti a počtu doporučených denních dávek (tedy komfortu v aplikaci) by mohly představovat nejvýznamnější faktor v preskripční praxi, přičemž beclometason a budesonid se jim jeví jako nejvýhodnější (z hlediska cost/effectivity, tedy poměru náklady/účinnost).