10.12.2005 Zdravotní problémy žen v období menopauzy a po menopauze charakterizuje celá skupina symptomů, způsobených klesající ovariální produkcí estrogenů. Vzhledem k tomu, že pohlavní hormony u ženy ovlivňují celou řadu fyziologických funkcí organismu, je i jejich deplece příčinou různorodých zdravotních problémů.
V reprodukčním věku zabezpečují cyklické změny sekrece ženských pohlavních hormonů fyziologický průběh početí a donošení dítěte. V tomto období je žena hormonálně chráněná před výraznějším kardiovaskulárním rizikem a v nemalé míře má prospěch i z příznivého účinku endogenních hormonů například na mineralizaci kostí či kvalitu pokožky.
Situace se mění okolo 50. roku života, kdy žena vstupuje do fáze hormonálního útlumu, jehož následkem dochází k poruchám menstruačního cyklu s různě dlouhým trváním a proměnlivou intenzitou. Konečným stavem je období menopauzy s ukončením periodicity menstruačního krvácení. Součástí syndromu deplece estrogenů jsou nepříjemné pocity tepla, návaly a neurovegetativní poruchy. Začínají se objevovat problémy s pokožkou, způsobené sníženou schopností udržet její hydrataci a poruchou minerálního hospodářství, suchost sliznic a nadměrné vypadávání vlasů. Dochází k častým poruchám nálad, vznikají depresivní poruchy a poruchy spánku. K těmto projevům se může časem přidat osteoporóza. Zvyšuje se i kardiovaskulární riziko. V důsledku chybějícího protektivního účinku estrogenů na metabolismus lipidů se může zvyšovat koncentrace LDL-cholesterolu a triglyceridů v krvi, vzrůstá riziko aterosklerozy a hypertenze, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin.
K řešení zdravotních obtíží spojených s menopauzou přispělo zavedení hormonální substituční terapie (HT - hormone replacement therapy) - podávání estrogenů, popřípadě v kombinaci s gestageny. Tato léčba však není vhodná pro každou ženu (např. pro ženy se sklonem k trombóze), může mít nežádoucí účinky (dlouhodobá aplikace HT je spojena se zvýšeným rizikem vzniku některých onemocnění, například tromboembolické nemoci) a některé ženy její aplikaci odmítají.
Tyto okolnosti vedly k myšlence alternativního řešení, jímž jsou přípravky s výtažky z léčivých bylin, obsahující izoflavony ze skupiny fytoestrogenů - rostlinné hormony s působením obdobným estrogenům. Jsou vhodnou alternativou pro ženy s kontraindikacemi HT, ženy, které z jakýchkoli důvodů odmítají HT a pro ženy v premenopauzálním období, u nichž se začínají objevovat některé ze symptomů blížící se menopauzy. Osvědčeným zdrojem izoflavonů s významnou estrogenní aktivitou je sója (Glycine max z čeledi Fabaceae). Studie u žen v Japonsku a Číně dokázaly, že konzumace stravy s vysokým podílem sóji má prospěšný vliv na zdraví žen v období menopauzy. Bylo prokázáno, že tento účinek mají i sójové extrakty. Extrakt ze sóji s vysokým zastoupením izoflavonů je součástí nutričního doplňku Phyto Soya (Arkopharma).

Charakteristika

Přípravek Phyto Soya obsahuje extrakt z geneticky neupravené sóji s vysokým obsahem izoflavonů, látek ze skupiny rostlinných hormonů – fytoestrogenů. Hlavními izoflavony obsaženými v sóji jsou genistin a daidzein.  Sójové fytoestrogeny se strukturálně podobají humánním estrogenům. Pokud jsou podávány ženám s klesající ovariální produkcí vlastních pohlavních hormonů, mají prospěšné účinky, které jsou obdobou ochranného působení přirozených estrogenů. Genistein a především daidzein, který se vyznačuje zvlášť výraznou estrogenovou aktivitou, působí proti rozvoji vazomotorických příznaků menopauzy - návalů horka (hot flushes), vysychání vaginální sliznice a dalších projevům klimakterického syndromu. U člověka existují dva typy humánních receptorů pro estrogeny (ER-alfa a ER-beta). Sójové izoflavony (především daidzein), mají slabou afinitu k receptorům ER-alfa, ale silnou afinitu k receptorovému podtypu ER-beta. Přítomnost receptorů ER-beta v kardiovaskulárním systému a kostech umožňuje ochranný vliv izoflavonů na kardiovaskulární systém a prevenci osteoporózy. Účinky izoflavonů jsou analogií účinků tzv. selektivních modulátorů estrogenových receptorů (SERM), látek modulujících estrogenovou aktivitu potenciací ve tkáních pozitivně ovlivňovaných estrogeny (kosti, srdce) a supresí ve tkáních, na které estrogeny působí negativně (děloha). Působení izoflavonů proti rozvoji osteoporózy, významné složky klimakterického syndromu, je zprostředkováno schopností izoflavonů inhibovat aktivitu osteoklastů, stimulovat činnost osteoblastů a tím zpomalit snižování denzity kosti. Dále byl u uvedených izoflavonů prokázán antioxidační a angiogenezi snižující účinek a tím i preventivní působením proti rozvoji řady civilizačních chorob. Sójové izoflavony dále zlepšují lipidový profil (zvyšují poměr HDL- a LDL-frakce cholesterolu), zlepšují psychické funkce (např. paměť) a mají antidiabetický účinek. Předpokládá se, že účinky izoflavonů jsou zprostředkovány nejen vazbou na estrogenové receptory, ale i například vazbou na nukleární receptory typu PPAR (peroxisome proliferator activated receptors), u kterých se předpokládá, že by mohly (obdobně jako je tomu např. u glitazonů) zprostředkovat antidiabetický účinek izoflavonů. V literatuře je dále zmiňován kanceroprotektivní účinek sójových izoflavonů na prevenci tumorů (karcinomu mammy s pozitivními steroidními receptory, ovariálního karcinomu). Na rozdíl od estrogenu nemají izoflavony prokoagulační vlastnosti a při jejich podání se nezvyšuje riziko tromboembolických příhod. ¹


Klinické studie

Klinické studie u žen v Číně a Japonsku  prokázaly, že zdraví a kvalitu života, zejména v menopauze i v období po menopauze, příznivě ovlivňuje konzumace stravy s vysokým podílem sóji. Sójové izoflavony podle klinických studií snižují u žen v této životní etapě riziko kostních zlomenin. Například v prospektivní kohortové studii, do které bylo zařazeno více než 24 000 žen po menopauze, byl sledován vztah mezi příjmem sóji a rizikem kostních zlomenin. Ukázalo se, že ženy s vyšším příjmem sóji měly významně nižší riziko vzniku zlomeniny, zvláště v letech následujících bezprostředně po menopauze.² Specifické epidemiologické studie prokázaly, že také incidence karcinomu prsu je v populaci asijských žen nižší. Tato souvislost se připisuje vyšší konzumaci sójových izoflavonů a schopnosti genistinu potlačit možnost spuštění procesu mutace DNA na enzymové úrovni.³

Příznivé účinky sójových izoflavonů byly ověřeny i v řadě studií, které proběhly v Evropě a USA. Například v randomizované placebem kontrolované studii u žen po menopauze, kterým byl po dobu 6 měsíců podáván nutriční doplněk se sójovými izoflavony, bylo prokázáno (oproti placebu i oproti výchozím hodnotám) signifikantní zpomalení kostní resorpce – snížení koncentrace helikálního peptidu řetězce alfa-1 kolagenu 1. typu; denzita kostního minerálu na konci studie byla ve skupině, ve které byly podávány sójové izoflavony, byla významně vyšší než ve skupině placeba.⁴

V jiné studii byl zkoumán vliv sójových izoflavonů na menopauzální neurovegetativní symptomy. Ženám po menopauze byly po dobu tří měsíců podávány perorálně nebo transdermálně sójové izoflavony. Výsledky ukázaly, že podávání izoflavonů signifikantně (p < 0,01) snížilo výskyt návalů, suchosti vaginální sliznice a hodnotu Kuppermanova indexu klimakterických symptomů.⁵ V jiné, multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii byl postmenopauzálním ženám podáván sojový extrakt se standardizovaným obsahem izoflavonů daidzeinu a genisteinu (Phyto Soya) po dobu 16 týdnů a byl sledován počet návalů („hot flushes“). ⁶ Výsledky ukázaly výrazný pokles frekvence návalů vlivem izoflavonů (graf 1); počet žen, u kterých poklesl počet návalů po 16 týdnech minimálně o 50 %, byl při užívání přípravku Phyto Soya signifikantně vyšší než ve skupině placeba. V další studii, prospektivní, dvojitě zaslepené a kontrolované placebem, byl testován vliv sójových izoflavonů na lipidový profil a vazomotorické symptomy u  žen po menopauze, u nichž bylo kontraindikováno podávání HRT. Studie ukázala, že izoflavony (na rozdíl od placeba) významně snižovaly výskyt vazomotorických příznaků (návalů), dále plazmatickou koncentraci LDL-cholesterolu a zvyšovaly podíl HDL-cholesterolu (p < 0,05). Tento účinek izoflavonů lze označit jako antiaterogenní.⁷ Randomizovaná, dvojitě zaslepená studie (kontrolovaná placebem a podáváním HRT) prokázala, že 6měsíční podávání diety bohaté na sójové izoflavony působí u žen po menopauze preventivně proti vzniku atrofie vaginální sliznice (k signifikantnímu zvýšení hodnot karyopyknotického indexu buněk vaginálního epitelu došlo u žen s dietou bohatou na izoflavony a ve skupině s HRT, ve skupině placeba se tento index neměnil).⁸ Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii, v níž byl zkoumán vliv 6týdenního podávání sójových izoflavonů na kognitivní funkce, se ukázalo, že tyto fytoestrogeny významně (p < 0,05) zlepšují krátkodobou paměť, mentální flexibilitu a plánovací schopnost.⁹

Použití

Podpora léčby žen v menopauze a po menopauze, podpora prevence osteoporózy, metabolických, kardiovaskulárních a dalších patofyziologických změn vázaných na menopauzu.

Nežádoucí účinky a kontraindikace

Nežádoucí účinky nejsou známé. Přípravek není vhodné užívat při přecitlivělosti na některou z jeho složek.

Dávkování a způsob podání

Přípravek phyto Soya je k dispozici v kapslích s obsahem 325 mg extraktu ze sóji (17,5 mg izoflavonů). Doporučená denní dávka: 2 kapsle (1 kapsle ráno a večer během jídla). Na počátku užívání přípravku může být dávka zvýšena na 4 kapsle denně (2 kapsle ráno a večer). K dispozici je též Phyto Soya vaginální gel s hydratačními účinky na vaginální sliznici; balení obsahuje 8 jednotlivých dávek v aplikátoru po 5 ml. Dávkování: 2 dávky týdně aplikovat intravaginálně.

Literatura

1. Ricketts ML, Moore DD, Banz WJ, et al. Molecular mechanisms of action of the soy isoflavones includes activation of promiscuous nuclear receptors. A review. J Nutr Biochem 2005;16:321–330.
2. Zhang X, Shu XO, Li H, et al. Prospective cohort study of soy food consumption and risk of bone fracture among postmenopausal women. Arch Intern Med 2005;165:1890–1895.
3. Chan HY, Leng HK. A potential protective mechanism of soya isoflavones against 7,12-dimethylbenz[a]anthracene tumour initiation. Br J Nutr 2003;90:457–465.
4. Harkness LS, Fiedker K, Schgal AR, et al. Decreased bone resorption with soy isoflavone supplementation in postmenopausal women. J Womens Health (Larchmt) 2004;13:1000–1007.
5. Colacurci N, Zarcone R, Borelli A, et al. Effect of soy isoflavones on menopausal neurovegetative symtoms. Minerva Ginecol 2004;56:407–412.
6. Faure ED, Chantre P, Mares P. Effects of standardized soy extract on hot flushes: a multicenter, double-blind, randomized, placebo-controlled study. Menopause 2002;9:329-334.
7. Petri Nahas E, Nahas Neto J, De Luca L, et al. Benefits of soy germ isoflavones in postmenopausal women with contraindication for conventional hormone replacement therapy. Maturitas 2004;48:372–380.
8. Chiechi LM, Putignano G, Guerra V, et al. The effect of soy rich diet on the vaginal epithelium in postmenopause: a randomized double blind trial. Maturitas 2003;45:241–246.
9. File SE, Hartley DE, Elsabagh S, et al. Cognitive improvement after 6 weeks of soy supplements in postmenopausal women is limited to frontal lobe function. Menopause 2005;12:193–201.


Graf 1. Průměrné změny v počtu návalů horka během studie (6)



Poznámka:
Statut přípravku: kapsle: doplněk stravy schválený hl. hyg. MZ ČR, gel: zdravotnický prostředek. Úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění: není hrazen.