3.2.2007
Z tiskové konference konané 19. října 2006 v Paříži. Na otázky odpovídali francouzští odborníci na problematiku fytoterapie menopauzy prof. P. Mares (Hopital Caremeau, Nimes), dr. E. Drapier-Faure (Hopital E.Herriot, Lyon) a dr. D. Elia (soukromý gynekolog, Paříž).Zástupci odborné redakce časopisu Edukafarm MediNews se v říjnu 2006 zúčastnili zajímavé tiskové konference v Paříži, která přinesla některé nové pohledy na léčbu menopauzálního syndromu přírodními fytoestrogeny ze skupiny izoflavonů. Tisková konference navazovala na kongres v Nashville (USA), který organizovala Americká společnost pro menopauzu (The North American Menopause Society). Zde také byly prezentovány výsledky dvou nových klinických studií, jež se staly hlavním předmětem tiskové konference. Na otázky odpovídali výše uvedení odborníci, kteří mají mnohaletou zkušenost nejen s podáváním fytoestrogenů pacientkám v období menopauzy, ale také s klinickým výzkumem v této oblasti.
Nedávno byla provedena studie zaměřená na bezpečnost extraktu ze sóji se standardizovasným obsahem izoflavonů, pokud jde o vliv na děložní sliznici u žen v období menopauzy. Jaké výsledky studie přinesla?
Studie probíhala v mnoha centrech v Austrálii, Belgii, Francii a Španělsku. V souboru 310 pacientek, u nichž byla provedena biopsie po jednom roce podávání 70 mg izoflavonů denně (přípravku Phyto Soya), se nevyskytl žádný případ hyperplazie ani karcinomu dělohy. Biopsie a transvaginální ultrasonografie prováděli nezávisle na sobě dva patologové, kteří nevěděli, kdy byla biopsie provedena. Tyto výsledky vypovídají o tom, že denní podávání 70 mg standardizovaných izoflavonů ze sóji po dobu jednoho roku nepoškozuje děložní sliznici, což dokazuje bezpečnost těchto izoflavonů.
Druhá studie byla věnována problematice účinnosti standardizovaného extraktu ze sóji na návaly horka u žen v menopauze. Jaké závěry byly předloženy?
Studie byla opět organizována multicentricky, byla dvojitě zaslepená a randomizovaná. Zúčastnilo se jí celkem 75 pacientek, které trpěly alespoň 7 návaly horka denně. Při podávání sojového extraktu (Phyto Soya) došlo ke snížení počtu návalů horka o 38 % do 4 týdnů, o 51 % do 8 týdnů, a po 16 týdnech užívání bylo snížení 61 % oproti 21 % u skupiny užívající placebo. (Pozn. red.: podrobněji o studii referujeme v návaznosti na toto interview na jiném místě).
Dají se výsledky obou studií shrnout do jasného závěru?
Ano, s ohledem nejen na tyto studie, ale také na řadu dalších seriózních klinických studií z nedávné minulosti lze konstatovat, že extrakt ze sóji, konkrétně přípravek Phyto Soya, se vyznačuje velmi dobrou bezpečností a účinností na vazomotorické symptomy, tj. snižuje počet návalů horka, a může být proto doporučován u žen, které trpí příznaky klimakterického syndromu a které z osobních, zdravotních či jiných důvodů nechtějí volit léčbu v podobě klasické hormonální substituční terapie.
Přípravků obsahujících izoflavony je v lékárnách celá řada. Vybočuje nějak z této řady přípravek PhytoSoya (Arkopharma, Francie), který byl v uvedených studiích používán?
Ano, přípravků je opravdu celá řada, obsahují různá množství fytoestrogenů, získávaných ze sóji, červeného jetele nebo ploštičníku. Mimořádnost přípravku PhytoSoya spočívá v tom, že obsahuje specifický výtažek ze sóji, který je bohatší na daidzein než na genistein. Arkopharma používá k přípravě přípravku Phyto Soya specifický klíček semene sóji, což vysvětluje bohatost sojového extraktu na daidzein, jenž nese hlavní díl pozitivní estrogenové aktivity. Navíc je tento přípravek jediným se statutem doplňku stravy, u něhož proběhly tak rozsáhlé klinické studie zaměřené na bezpečnost a účinnost, které prokázaly, že přípravek prokazatelně zlepšuje klimakterické obtíže u menopauzálních žen a jeho užívání je bezpečné.
Lze velmi lapidárně popsat mechanismus účinku přírodních izoflavonů?
Jak už bylo řečeno, hlavními izoflavony obsaženými v sóji jsou daidzein a genistein. Sójové fytoestrogeny se strukturálně podobají humánním estrogenům. Pokud jsou podávány ženám s klesající ovariální produkcí vlastních pohlavních hormonů, mají prospěšné účinky, které jsou obdobou ochranného působení přirozených estrogenů. Genistein, a především daidzein, který se vyznačuje zvlášť výraznou estrogenovou aktivitou, působí proti rozvoji vazomotorických příznaků menopauzy – návalů horka (hot flushes), vysychání vaginální sliznice a dalších projevů klimakterického syndromu. U člověka existují dva typy humánních receptorů pro estrogeny (ER-alfa a ER-beta). Sójové izoflavony (především daidzein) mají slabou afinitu k receptorům ER-alfa, ale silnou afinitu k receptorovému podtypu ER-beta. Přítomnost receptorů ER-beta v kardiovaskulárním systému a kostech umožňuje ochranný vliv izoflavonů na kardiovaskulární systém a prevenci osteoporózy. Účinky izoflavonů jsou analogií účinků tzv. selektivních modulátorů estrogenových receptorů (SERM), látek modulujících estrogenovou aktivitu potenciací ve tkáních pozitivně ovlivňovaných estrogeny (kosti, srdce) a supresí ve tkáních, na které estrogeny působí negativně (děloha). Působení izoflavonů proti rozvoji osteoporózy, významné složky klimakterického syndromu, je zprostředkováno schopností izoflavonů inhibovat aktivitu osteoklastů, stimulovat činnost osteoblastů a tím zpomalit snižování denzity kosti. Dále byl u uvedených izoflavonů prokázán antioxidační a angiogenezi snižující účinek, a tím i preventivní působení proti rozvoji řady civilizačních chorob. Sójové izoflavony dále zlepšují lipidový profil (zvyšují poměr HDL- a LDL-frakce cholesterolu), zlepšují psychické funkce (např. paměť) a mají antidiabetický účinek. Předpokládá se, že účinky izoflavonů jsou zprostředkovány nejen vazbou na estrogenové receptory, ale i například vazbou na nukleární receptory typu PPAR (peroxisome proliferator activated receptors), u kterých se předpokládá, že by mohly (obdobně jako je tomu např. u glitazonů) zprostředkovat antidiabetický účinek izoflavonů. V literatuře je dále zmiňován kanceroprotektivní účinek sójových izoflavonů na prevenci tumorů (karcinomu mammy s pozitivními steroidními receptory, ovariálního karcinomu). Na rozdíl od estrogenu nemají izoflavony prokoagulační vlastnosti a při jejich podání se nezvyšuje riziko tromboembolických příhod.
Ještě ke klasické HRT. Někteří lékaři její rizika a význam přeceňují a jiní zase bagatelizují. Před dvěma lety vyšla studie s dost špatnými výsledky, jež hovoří v neprospěch klasické HRT. Je možno stručně říci, jak dnes ke klasické HRT přistupovat?
Studie zkoumající na vzorku několika tisíc žen bezpečnost klasické HRT skutečně prokázala velké riziko související zejména se žilní trombózou, karcinomem dělohy a prsu. V těchto případech je HRT kontraindikovaná a přináší nezpochybnitelná rizika. Obecně lze říci, že je zatížená tolika nežádoucími účinky, že by ji měl lékař indikovat opravdu jen u těch nejzávažnějších případů, a i tehdy velmi pečlivě posoudit rizika a přínosy takové terapie. Bohužel, u stavů spojených s menopauzou stále převažuje v klinické praxi polypragmazie klasické HRT nad racionální a účelnou farmakoterapií těchto léčiv. Studie zkoumající na vzorku několika tisíc žen bezpečnost klasické HRT skutečně prokázala velké riziko, související zejména se žilní trombózou, karcinomem dělohy a prsu. U žen s vyšším rizikem těchto onemocnění je HRT kontraindikovaná. Současné znalosti o HRT dnes můžeme shrnout prakticky do tří bodů:
* Pro léčbu klimakterických symptomů je HRT prospěšná při krátkodobé terapii. Měla by se používat co nejmenší účinná dávka po co nejkratší období.
* Poměr rizik a prospěchu HRT při dlouhodobém užívání pro prevenci osteoporózy ukazuje, že by HRT neměla být používána jako léčba první volby.
* HRT nepřináší zdravým ženám bez klimakterických příznaků žádný prospěch.
Jak by měla vypadat racionální a účelná farmakoterapie obtíží spojených s menopauzou?
Především oba typy terapie se vzájemně nevylučují, ale doplňují, čehož by mohli a měli lékaři využít. Obecně lze říci, že klasická HRT je co do rychlosti nástupu účinku v potlačování příznaků klimakteria razantnější, ovšem je zatížena výše uvedenými riziky a nežádoucími účinky. Vedle toho léčba přírodními fytoestrogeny je výborně snášena, její účinek je s HRT srovnatelný, ovšem jeho nástup je pomalejší, a proto je nutné dané přípravky užívat dlouhodobě. Nicméně v porovnání obou terapií by měla být první volbou jednoznačně přírodní fytoestrogenová varianta, a to především u běžných příznaků menopauzy, jako jsou návaly horka, noční pocení, poruchy spánku, poruchy zažívání, zvýšená únava, podrážděnost, deprese, pokles libida, suchost vaginální sliznice, nabírání na váze.
(Zpracovali: PharmDr. Zdeněk Procházka, MUDr. Pavel Kostiuk, CSc., Petra Procházková)
