Idiopatické střevní záněty (ISZ), mezi které řadíme Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu, se v posledních deseti letech staly jednou z nejinovovanějších oblastí gastroenterologie. Spolu se syndromem dráždivého tračníku představují skupinu nespecifických onemocnění, na kterých se podílí souhra genetických faktorů a faktorů vnějšího prostředí. Vzhledem k nejasné příčině je u většiny pacientů léčba poměrně komplikovaná, avšak nové terapeutické modality poukazují na možnosti jak v oblasti prevence, tak v léčbě akutních exacerbací.

Experimentální práce ukázaly, že kromě jiného mohou ISZ vznikat v důsledku abnormální imunitní reaktivity k normální střevní flóře u geneticky predisponovaných jedinců. Obrovský a variabilní antigenní náboj daný střevní flórou je pro slizniční střevní imunitní systém důležitý nejen pro jeho vyzrávání po narození, ale také pro vytvoření orální tolerance. Její podstatou je, že slizniční imunitní systém se dokáže vyhnout odpovědi na tento antigenní tlak, ale na druhé straně si zachovává schopnost velmi rychlé a mohutné odpovědi na infekci.

Mechanismus účinku

Střevní mikroflóra kromě ochrany proti patogenním bakteriím a rozkladu některých jinak nerozložitelných látek ovlivňuje i funkce imunitního systému ve střevě: jejich působení vykazuje protizánětlivé účinky, dané snížením intestinální permeability, modulací epiteliálních ochranných mechanismů, snížením tvorby prozánětlivých cytokinů. Popsané působení– –účinek mastných kyselin s krátkým řetězcem (octová a máselná), metabolických produktů probiotických bakterií – zahrnuje ovlivnění mukózních zánětlivých procesů na úrovni epiteliálních i dendritických buněk.

Probiotika dále regulují imunitní odpověď v rámci vrozené i získané imunity a modulací patogenem vyvolané zánětlivé reakce prostřednictvím signálních cest regulovaných toll-like receptory. Regulace intestinální epiteliální homeostázy vede k lepšímu přežívání intestinálních epiteliálních buněk, zlepšení bariérové funkce epitelu a ke stimulaci obranných mechanismů. Epiteliální funkce jsou probiotiky ovlivňovány několika buněčnými signálními dráhami, včetně mitogenem aktivovaných proteinkináz a nukleárního faktoru kappaB.

Klinické zkušenosti

Klinické zkušenosti s použitím probiotik shrnul nedávno zveřejněný přehled klinických studií. Příznivé výsledky byly zaznamenány jak u udržovací léčby, tak u akutních relapsů Crohnovy choroby i ulcerozní kolitidy.

Podávání probiotik (E. coli a další druhy) pacientům s ulcerózní kolitidou ve stabilizovaném stavu mělo např. podobný preventivní účinek jako podávání mesalazinu při výrazně nižších nežádoucích účincích. Příznivé klinické hodnocení bylo zaznamenáno i při akutní exacerbaci, a to jak při samotném podávání, tak při současné terapii mesalazinem. U Crohnovy choroby jsou zatím výsledky mírně rozporné. Některé studie popisují prodloužení remise Crohnovy choroby při podávání probiotik, v dalších však nebyly zaznamenány signifikantní výsledky.

U pacientů se syndromem dráždivého tračníku vedlo podávání Lactobacillus plantarum k signifikantnímu snížení bolestivosti a flatulence.

Uvedené studie tak naznačují potenciál, který probiotické bakterie mají. Probiotika jsou přitom bezpečným prostředkem, neboť se jedná o komensální nepatogenní mikroorganismy. Přirozený výskyt probiotické flóry je často, zejména u lidí v průmyslových oblastech, nedostatečný, a účelně použitá probiotika tak mohou působit prospěšně v prevenci a léčbě výše zmíněných chronických onemocnění trávicího ústrojí.

Literatura

Mitsuyama K, Sata M. Gut microflora: a new target for therapeutic approaches in inflammatory bowel disease. Expert Opin Ther Targets 2008;12:301–312.

Jones JL, Foxx-Orenstein AE. The role of probiotics in inflammatory bowel disease. Dig Dis Sci 2007;52:607–611.

Lee HS, Han SY, et al. Lactic acid bacteria inhibit proinflammatory cytokine expression and bacterial glycosaminoglycan degradation activity in dextran sulfate sodium-induced colitic mice. Int Immunopharmacol 2008;8:574–580.

Vanderpool C, Yan F, Polk DB. Mechanisms of probiotic action: Implications for therapeutic applications in inflammatory bowel diseases. Inflamm Bowel Dis 2008 [Epub ahead of print]

Hedin C, Whelan K, Lindsay JO. Evidence for the use of probiotics and prebiotics in inflammatory bowel disease: a review of clinical trials. Proc Nutr Soc 2007;66:307–315.

Nobaek S, Johansson ML, Molin G, Ahrné S, Jeppsson B. Alteration of intestinal microflora is associated with reduction in abdominal bloating and pain in patients with irritable bowel syndrome. Am J Gastroenterol 2000;95:1231–1238.