Helicobacter pylori je bakterie, která způsobuje téměř u všech infikovaných osob chronickou gastritidu a hraje zásadní roli při vzniku peptického vředu a adenokarcinomu žaludku. Infekce H. pylori patří mezi vůbec nejčastější infekce (v ČR postihuje v průměru téměř polovinu populace, ve věkové skupině nad 50 let až 67%!). Léčení této infekce (eradikace) má proto velký význam, ale ne vždy je při dosavadních postupech úspěšné a léčba může přinášet nežádoucí účinky. Mohlo by podávání přípravků s obsahem probiotických bakterií přispět ke zvýšení úspěšnosti léčby a snížení jejích rizik? Na tyto otázky odpovídá nově zveřejněná metaanalýza, jejíž výsledky (spolu se základními údaji o současné terapii helikobakterové infekce) přinášíme.

Mechanismy, kterými H. pylori přispívá ke vzniku adenokarcinomu žaludku, nejsou dosud v úplnosti objasněny, nicméně nebezpečnost helikobakterové infekce zůstává mimo veškerou pochybnost. Přítomnost H. pylori v žaludku (tedy v hlenu pokrývajícím povrch žaludeční sliznice) je indikací k antimikrobiální léčbě. Problém je, že lumen žaludku je vůči antimikrobiálních léčivům "nepřátelský" vzhledem k síle hlenové vrstvy a kyselému pH. Úspěšná léčba vyžaduje kombinaci léčiv. Mezi užívané léky patří kombinace inhibitorů protonové pumpy (PPI), s antimikrobiálními léčivy. PPI přispívají k účinnosti eradikace mimo jiné svým vlivem na žaludeční pH a dalšími mechanismy. Všeobecně se za nejakceptovanější pokládá trojkombinace inhibitoru protonové pumpy (např. omeprazolu) a dvou antibakteriálních léčiv. K užívaným antibiotikům patří například amoxicilin, clarithromycin a další.

Eradikace H. pylori se doporučuje například u pacientů s peptickým vředem, atrofickou gastritidou, osob, které mají v nejbližším příbuzenstvu někoho s karcinomem žaludku. Dalšími stavy, u kterých se diskutuje o vhodnosti eradikace, jsou funkční dyspepsie, dlouhodobé užívání nesteroidních antirevmatik, gastroduodenální reflux apod. Léčba má samozřejmě i své nežádoucí účinky, například tzv. rebound fenomén, který vzniká někdy po podávání PPI (tj. následná hypersekrece žaludeční šťávy), nebo průjem způsobený antibiotiky.

Protože úspěšnost léčby není vždy uspokojující a terapie navíc přináší nežádoucí účinky, hledají se způsoby, jak těmto problémům čelit. Předmětem nově publikované metaanalýzy klinických studií byla otázka, zda úspěšnost eradikace lze podpořit podáváním probioticky působících bakterií (např. Lactobacillus acidophilus) a zda má toto podávání probiotik případně i nějaké další využitelné účinky. Z dosavadních studií in vitro i in vivo totiž vyplývalo, že již samotné podávání probiotik brání kolonizaci H. pylori.

Do metaanalýzy bylo zařazeno 14 randomizovaných studií s celkovým počtem 1671 pacientů. Rozbor studií ukázal, přidání probiotik k standardnímu léčebnému režimu vede k významnému snížení nežádoucích účinků léčby, například průjmu. Navíc metaanalýza prokázala, že probiotika přispívají ke zvýšení účinnosti léčby (dosažení eradikace H. pylori).

U pacientů s helikobakterovou infekcí lze tedy podávání probiotických bakterií doporučit (probiotika jsou často součástí volně prodejných přípravků). Navíc je třeba zmínit i další prospěšné účinky probiotik, především jejich stimulační vliv na imunitní systém.

-------------------------

Tong JL, Ran ZH, Shen J, et al. Meta-analysis: the effect of supplementation with probiotics on eradication rates and adverse events during Helicobacter pylori eradication therapy. Aliment Pharmacol Ther 2007;25:155-168.