9.5.2008
V současné době máme k dispozici několik inhibitorů protonové pumpy (PPI). Z hlediska nákladové efektivnosti patří tyto látky k nejvíce preferovaným přístupům k terapii gastroezofageálního refluxu, peptického vředu a infekce Helicobacter pylori. Všechny PPI mají stejný mechanismus účinku, avšak některé jejich terapeutické vlastnosti a postavení na trhu mohou jejich používání významně ovlivňovat. Specifické farmakologické vlastnosti jednotlivých látek je proto třeba vždy vztahovat k reálným klinickým zkušenostem.
Podobně je tomu i s mírně vyšším baktericidním účinkem lanzoprazolu a rabeprazolu in vitro, který se klinicky ukazuje jako nepodstatný. Úspěšné eradikace Helicobacter pylori bylo dosaženo u prakticky stejného počtu pacientů léčených antibiotiky v kombinaci s rabeprazolem (88 %), lanzoprazolem (85 %), pantoprazolem (80 %) či omeprazolem (86 %).
Určité rozdíly mezi jednotlivými PPI spočívají ve výskytu lékových interakcí. Nejlépe zdokumentovaným inhibitorem protonové pumpy v této oblasti je omeprazol, jehož vyšší afinita k podjednotce CYP 2C19 determinuje jeho lékové interakce s léky metabolizovaných stejným enzymem. Teoreticky nejméně interakcí by měly způsobovat rabeprazol a pantoprazol, validní klinické studie však nejsou v současné době dostupné. Všechny PPI ovšem zvýšením žaludečního pH ovlivňují absorpci digoxinu, ketokonazolu a dalších léčiv.
V klinické praxi jsou tak rozdíly mezi jednotlivými inhibitory protonové pumpy minimální, ovšem ne úplně klinicky nepodstatné. Určitou specifickou indikací muhou být pacienti s endoskopicky negativním gastroezofageálním refluxem, kde je cílem léčby rychlá symptomatická úleva a preferovány jsou látky s rychlým nástupem inhibice sekrece žaludeční kyseliny.
K dlouhodobé léčbě refluxní ezofagitidy, infekce Helicobacter pylori či peptického vředu tak zatím neexistuje terapeuticky preferovaný PPI. Při zohlednění stejné terapeutické hodnoty se do popředí dostává nákladová efektivita a z hlediska účelného využívání omezených zdrojů je vhodné volit nejméně nákladnou variantu.
Literatura
- Barton PM, Moayyedi P, et al. A second-order simulation model of the cost-effectiveness of managing dyspepsia in the United States. Med Decis Making. 2008; 28: 44-55
- Edwards, S.J., Lind, T., Lundell, L.: Systematic review of proton pump inhibitors for the acute treatment of reflux esophagitis. Alimentary Pharmacology & Therapeutics, 2001,12: 1729 - 1736
- Leontiadis GI, Sreedharan A, et al. Systematic reviews of the clinical effectiveness and cost-effectiveness of proton pump inhibitors in acute upper gastrointestinal bleeding. Health Technol Assess. 2007; 11: iii-iv, 1-164
