14.11.2004 V posledních 12 letech jsme svědky nebývalého nárůstu nákladů na preskripci. Spolu s náklady stoupá i absolutní spotřeba léčiv a stoupá i průměrná cena jednoho balení léčiv. Je jisté, že všichni vítáme nové možnosti léčby nebo nové formy léčiv, které významným způsobem zvýší compliance. Jsme však přesvědčeni o tom, že v naší zemi není věnována adekvátní pozornost kvalitě preskripce.
Je známo, že nikde na světě nejsou léky předepisovány optimálně, ale většina vyspělých zemí se snaží podporou účelné farmakoterapie o maximální možnou kvalitu preskripce. Kromě medicínských pochybení je třeba brát v úvahu i pochybení finanční, kdy pacient je léčen zbytečně drahým léčivem. Pro zvyšování kvality zdravotní péče je třeba snižovat četnost medicínských i finančních pochybení, neboť utratíme-li u určitého pacienta prostředky z veřejného zdravotního pojištění zbytečně, budou chybět jinde. V zahraničí se v této souvislosti často hovoří o podpoře preskripce generických přípravků. V naší republice jsou úhrady léčiv stanovovány na chemickou substanci, a proto všechny přípravky, které obsahují stejnou substanci, mají i stejnou úhradu. Většinou je to tak, že některé přípravky jsou bez doplatku a jiné (obvykle originální přípravky) mohou být s doplatkem, který je rozdílem mezi konečnou cenou v lékárně a úhradou. Lékař by měl pacienta o těchto možnostech informovat, zejména předepíše-li mu lék s doplatkem za situace, kdy je dostupná plně hrazená alternativa.
Antibiotika (ATB) nepatří z hlediska nákladů mezi nejrychleji rostoucí nákladové skupiny (tab. 1), ale zaujímají přední místo (v tabulce jsou na 6. místě) z hlediska celkových nákladů. U ATB jsou však škody z neracionální preskripce ještě znásobeny nárůstem rezistence na nevhodně podávané ATB. Jak by bylo možno ovlivnit racionální preskripci ATB na úrovni praktických lékařů jednoho okresu, jsme si ověřili tím, že lékaři byli v rámci semináře účelné farmakoterapie seznámeni s rozborem preskripce ATB - jednak své vlastní a jednak v rámci celého okresu. Ukázalo se, že množství i výběr ATB jsou značně rozdílné. V rámci tohoto semináře byli lékaři přednáškou odborníka seznámeni se zásadami antibiotické terapie u nejběžnějších onemocnění, se kterými se setkávají ve své praxi. Přednášející mimo jiné zdůraznil, že ATB se nemají předepisovat u virových onemocnění a že při streptokokové angíně je lékem první volby penicilin. Jaký měla přednáška dopad, jsme si ověřili rozborem preskripce v následujícím roce.


Tab. 1. Náklady na léky podle ATC skupin na 3 místa v letech 2002 - 2003 (podle VZP).

ATC	Název	Náklady v tis. K		Index
		r. 2002	r. 2003	r. 2003/2002
C10	Prostředky snižující koncentrace lipidů v séru	1 357	1 555	1,15
C09	Látky ovlivňující renin-angiotensinový systém	1 339	1 422	1,06
C01	Cytostatika	1 023	1 252	1,22
A10	Antidiabetika	1 162	1 231	1,06
R03	Antiastmatika	1 012	1 140	1,13
J01	Antibakteriální látky pro systémové užití	886	894	1,01
N06	Psychoanaleptika	794	855	1,08
C08	Blokátory kalciových kanálů	744	827	1,11
C07	Beta-blokátory	724	778	1,07
M01	Antirevmatika a protizánětlivé léky	688	749	1,09

Ukázalo se, že celková přeskripce ATB poklesla z 5,58 na 4,09 DDD (denní definovaná dávka) na jednoho registrovaného pojištěnce, náklady poklesly z 225,50 na 121,86 Kč na jednoho registrovaného pojištěnce, a zejména se změnilo spektrum předepisovaných ATB ve smyslu zvýšení preskripce penicilinů na úkor širokospektrých antibiotik v intervenovaném okrese.
Věříme, že podpora účelné farmakoterapie se stane důležitou součástí lékové politiky ku prospěchu všech.

(Pozn.: prezentováno v rámci Edukafarm Roundtable, Praha, 2003)