Odborná analýza potvrdila, že nová léková vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR, účinná od 1.7.2005, má zásadní nedostatky. Ve více než čtvrtině případů (29%) totiž pacientům neposkytuje plně hrazený lék, na který mají ze zákona nárok. Zákon o veřejném zdravotním pojištění požaduje, aby v každé skupině léčivých látek byl alespoň jeden plně hrazený lék. Z analýzy PharmDr. Josefa Suchopára ze společnosti Infopharm (Praha) vyplývá, že tento lék není k dispozici až v 86 ze 300 lékových skupin. Doplatky pacientů za údajně plně hrazené léky sahají od haléřů až po tisícikoruny.
Nedostatky ve vyhlášce jsou různého druhu. V celých 10 skupinách vyhláška uvádí jako plně hrazené léky ty, kterým byla zrušena registrace, takže už v ČR nejsou dostupné.* Pacienti přitom v dané skupině nemají k dispozici žádný jiný plně hrazený lék. Ve čtyřech skupinách dokonce není uveden žádný plně hrazený léčivý přípravek.
Pouze ve dvou případech pro to existuje důvod; v současnosti v ČR nejsou tyto léky registrované.V dalších 76 skupinách pacienti na údajně plně hrazené léky musí doplácet. Vyplývá to z porovnání vyhlášky se skutečnými úhradami léků podle číselníku VZP (verze č. 550). V některých případech je rozdíl mezi úhradou pojišťoven a cenou malý. Někdy ale pacient na potřebný lék doplatí stovky až tisíce korun. Neoprávněnými doplatky jsou zatížené například léky užívané při poruchách růstu - hormony předního laloku hypofýzy a jejich analoga (doplatek 2 800 Kč), léky s koagulačními faktory užívané při hemofilii a krvácivých příhodách (doplatek od 144,50 do 577 Kč), léky na léčbu diabetu (výše doplatku od 15 do 65 Kč), některé léky na léčbu depresí (doplatek až ve výši 107 Kč), léky používané k léčbe ischemické choroby CNS (doplatek 75 Kč), hormony užívané při léčbě neplodnosti - gonadotropiny a jiné stimulanty ovulace (doplatek od 16 do 164 Kč), léky užívané při střevních zánětech – antidiarhoika a protizánětlivá léčiva (až 60 Kč) či některé druhy širokospektrých antibiotik (doplatek od 6 do 70 Kč).
„Plně hrazené léky tak pacientům nejsou k dispozici ve více než jedné čtvrtině případů (29 %). Vyhláška ale vykazuje ještě další nedostatky. Ve 109 skupinách se neshoduje výčet plně hrazených léčivých přípravků s údaji VZP. Z analýzy vyhlášky tak vyplývá, že pouze 105 ze 300 skupin léčivých látek je v pořádku,“ shrnuje PharmDr. Josef Suchopár.
„Situace, kdy pacient nemá přístup k plně hrazenému léku, na který má ze zákona nárok, je naprosto nepřijatelná. Budeme od ministerstva požadovat vysvětlení,“ uvádí Jana Petrenko, předsedkyně organisace Koalice pro zdraví. „Vyhláška přináší masivní změny v úhradách léčivých látek. Lékárny se o těchto změnách dozvídají pozdě a nemohou se jim včas přizpůsobit. Pacienti tak nemají přesné informace o tom, kolik stojí a budou stát jejich léky. Plánované změny úhrad léků se mnoha pacientů zásadním způsobem dotknou, mnohdy trvale,“ uvádí PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. Své chyby omlouvá Ministerstvo zdravotnictví tím, že pacienti doplácet nebudou, protože výrobci se s pojišťovnami dohodnou na snížení cen. Tento postup je však nesystémový.
"Ministerstvo mělo připravit vyhlášku v souladu s požadavky zákona, a to se nestalo, pacienti v řadě případů budou muset doplácet za své léky. I kdyby výrobci opravdu snížili ceny, hrozí, že distributoři léky vyvezou do zahraničí. Dochází k tzv. paralelnímu obchodu,“ říká Pavol Mazan, výkonný ředitel MAFS. V současnosti jsou ceny dovážených léků na úrovni zhruba dvou třetin evropského průměru.„Mnohým nedostatkům bylo možné předejít, kdyby se na přípravě nové vyhlášky podílela odborná Kategorizační komise. Ministerstvo ji ale k přípravám přizvalo až v samém závěru. Komise se na nich pak odmítla podílet,“ řekl David Rath, prezident České lékařské komory.
Situace vedla některé senátory k podání protestu k Ústavnímu soudu. „Všechna tato pochybení a zároveň netransparentnost celého procesu stanovování úhrad léků nás vedla k tomu, že jsme podali stížnost k Ústavnímu soudu,“ řekla Alena Palečková, předsedkyně senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a jedna z iniciátorek stížnosti, kterou podalo 29 senátorů z různých politických stran.
Trvající neprůhlednost českého úhradového systému je dlouhodobě kritizována všemi účastníky systému protože Ministerstvo rozhoduje o rozdělení veřejných prostředků za několik desítek miliard korun ročně za zavřenými dveřmi. Už v březnu 2005 byla Evropské komisi podána stížnost na nedostatečnou implementaci Transparenční směrnice do úhradového systému. Směrnice požaduje, aby byla dopředu známa jasná kritéria, pevné časové lhůty, rozhodnutí byla zdůvodňována a k dispozici byl odvolací proces. První oficiální reakce ze strany Komise je očekávána v červenci 2005.
* Některé ze skupin léků, ve kterých jsou uvedeny jako plně hrazené přípravky, kterým byla zrušena registrace:
Soli fluoru (pro p.o. podání), vazodilatační látky (pro p.o. podání), hypolipidemika ze skupiny statinů, gynekologická antiseptika a antiinfektiva k lokálnímu použití, některé druhy antibiotik, inhibitory steroidních hormonů používané v onkologii, přípravky užívané k léčbě migrény, antipsychotika,neuroleptika (pro p.o. podání), oftalmologika, antivirotika, náhrady mléka.
Další informace: info@infopharm.cz, mafs@tnet.cz