10.5.2008
Polykosanol je směsí alifatických primárních alkoholů extrahovaných z čištěné cukrové třtiny (67 % octacosanol, 12 % tricosanol, 8 % hexacosanol a zbylých 13 % je tvořeno dlouhými alkoholovými řetězci). Je součástí řady doplňků stravy určených ke snížení hodnoty cholesterolemie. Doporučená denní dávka se pohybuje v rozmezí 10–20 mg. Předpokládaným mechanismem polykosanolu je inhibice tvorby mevalonátu, tedy analogický účinek, jakým působí dnes standardně podávané statiny.
Jeho účinnost byla testována v nejméně 80 studiích. Pravděpodobně nejzajímavější výsledky přinesla metaanalýza (23 studií s více než 4,5 tisíci nemocných), ve které byla hodnocena nejenom účinnost polykosanolu, ale též fytosterolů. Samotný polykosanol v denních dávkách 5–40 mg oproti placebu zde výrazně snižoval hladinu LDL (o 23,7 %); významné zlepšení bylo zřejmé i v jiných položkách lipidogramu. Zlepšen byl i poměr LDL/HDL a poklesl i celkový cholesterol. Hladina triacylglycerolů však zůstala nezměněna. Tato práce zároveň nabízí cenné srovnání účinnosti fytosterolů a fytostanolů s polykosanolem. Ten výrazněji snižoval nejenom hodnotu LDL, ale i hladinu celkového cholesterolu (o 9,1 %) (1). Přesto však výsledky dalších studií nejsou zcela jednoznačné. Vedle např. dokumentovaného synergismu s omega-3 mastnými kyselinami ve dvojitě zaslepené randomizované klinické studii, jíž se zúčastnilo 90 pacientů s hypercholesterolemií(2), byl rovněž hodnocen význam jeho podávání u pacientů léčených atorvastatinem. Polykosanol v dávce 20 mg/den nejenom že v monoterapii nesnižoval hladinu celkového cholesterolu, v kombinaci ani nikterak nezvyšoval účinek atorvastatinu(3).
Zajímavá jsou též zjištění pramenící z dvojitě zaslepené, randomizované a placebem kontrolované studie 58 dospělých jedinců s normální či jen lehce zvýšenou hladinou cholesterolu, u kterých bylo zjištěno, že každodenní konzumace 20 mg polykosanolu pocházejícího z pšenice po dobu 4 týdnů nikterak neovlivnila plazmatickou hladinu triacylglycerolu ani celkového cholesterolu, a to včetně jeho frakcí LDL či HDL (4).
Účinnost polykosanolu úzce koreluje s velikostí podané dávky(5). Z pohledu běžné klinické praxe jsou však zajímavé výsledky studií, ve kterých je jeho účinnost dávána prakticky na roveň pravastatinu(6).
Polykosanol byl rovněž studován v souvislosti s ovlivněním agregability trombocytů. V dávce 20 mg/den podávané po dobu 7 dnů zdravým dobrovolníkům významně omezoval agregabilitu indukovanou ADP a adrenalinem. Zajímavé je rovněž pozorování, že podávání polykosanolu v dávce 5 mg 2x denně významně zvyšovalo toleranci zátěže u nemocných s onemocněním koronárního řečiště.
Literatura
1. Chen JT, Wesley R, Shamburek RD, Pucino F, Csako G. Meta-analysis of natural therapies for hyperlipidemia: plant sterols and stanols versus policosanol. Pharmacotherapy 2005; 25:171-183.
2. Castano G, Fernandez L, Mas R et al. Effects of addition of policosanol to omega-3 fatty acid therapy on the lipid profile of patients with type II hypercholesterolaemia. Drugs R.D. 2005; 6:207-219.
3. Cubeddu LX, Cubeddu RJ, Heimowitz T, Restrepo B, Lamas GA, Weinberg GB. Comparative lipid-lowering effects of policosanol and atorvastatin: a randomized, parallel, double-blind, placebo-controlled trial. Am.Heart J 2006; 152:982-985.
4. Lin Y, Rudrum M, van der Wielen RP et al. Wheat germ policosanol failed to lower plasma cholesterol in subjects with normal to mildly elevated cholesterol concentrations. Metabolism 2004; 53:1309-1314.
5. Pons P, Rodriguez M, Robaina C et al. Effects of successive dose increases of policosanol on the lipid profile of patients with type II hypercholesterolaemia and tolerability to treatment. Int.J Clin.Pharmacol.Res. 1994; 14:27-33.
6. Castano G, Mas R, Arruzazabala ML et al. Effects of policosanol and pravastatin on lipid profile, platelet aggregation and endothelemia in older hypercholesterolemic patients. Int.J Clin.Pharmacol.Res. 1999; 19:105-116.
