26.12.2008
Klinické studie prokázaly, že inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu přispívají u diabetiků k ochraně proti vzniku ischemické choroby srdeční a srdečního selhání, snižují kardiovaskulární mortalitu a mají i nefroprotektivní účinek. Nově publikovaná studie naznačila, že užívání těchto antihypertenziv může být spojeno ještě s dalšími ochrannými účinky.
Výsledky studie byly uveřejněny v časopise BMC Endocrine Disorders. Šlo o retrospektivní průřezovou studii, v které byly v 69 lékařských praxích v USA (ve státech Vermont, New Hampshire a New York) u 1003 diabetiků zjišťovány komorbidity a medikace. Pacienti byli náhodně vybráni ze souboru, sledovaného v rámci většího projektu Vermont Diabetes Information System, který zahrnuje téměř 9000 dospělých diabetiků, léčených v ordinacích praktických lékařů.
Výsledky studie ukázaly, že užívání inhibitorů ACE (ACEI) je u dospělých diabetiků spojeno s nižším výskytem maligních tumorů (s výjimkou závažných karcinomů kůže) a sníženým výskytem vředové choroby gastroduodena. U pacientů, kteří neužívali léky ze skupiny ACEI, odpovídal výskyt maligních tumorů 15%, zatímco u těch, kteří tato léčiva užívali, se objevily tyto tumory pouze u 10% osob (poměr šancí = 0,59; p = 0.01). U pacientů, užívajících inhibitory ACE se projevil navíc snížený výskyt vředové choroby gastroduodena (12% oproti 16% u pacientů, kteří nebrali ACEI; poměr šancí = 0,70; p=0,06).
Statisticky významná souvislost mezi užíváním léčiv ze skupiny ACEI u diabetiků a sníženým výskytem těchto chorob se projevil i po korekci výsledků na další faktory, které by mohly výskyt těchto stavů ovlivnit. Potenciální souvislost mezi ACEI a ochranou před maligním bujením byla naznačena v podmínkách in vitro již v dříve publikované literatuře a v předchozích pracech autorů studie. Jak autoři uvádějí, například u captoprilu se in vitro prokázala schopnost inhibovat proliferaci řady typů buněk a redukovat růst nádorových buněk na experimentálních modelech karcinomu. Pokud jde o souvislost mezi ACEI a vředovou chorobou, byla pro autory určitým překvapením, ale i tato souvislost byla v dosavadní literatuře naznačena.
Autoři upozorňují, že jejich současná studie má řadu metodologických omezení, například skutečnost, že komorbidity nebylo možno klinicky ověřit, dále i nedostatek informací o době zahájení a trvání léčby ACEI a vztahu těchto faktorů k době, kdy se komorbidity projevily. Ke zjištěným souvislostem mohly přispět i faktory, které nebyly ve studii hodnoceny. Autoři uvádějí, že k ověření zjištěných souvislostí bude ještě třeba dalších studií a upozorňují, že by bylo předčasné měnit léčbu pacientů pouze na podkladě jediné studie tohoto typu.
Studie ukázala, že k dosud zjištěným prospěšným účinkům inhibitorů ACE, jako je například snížená morbidita a mortalita na městnavé srdeční selhání, infarkt myokardu ochrana před vznikem nefropatie u diabetiků, by mohl přibýt i fakt, že ACEI přispívají u diabetiků k ochraně před vznikem maligních tumorů a vředové choroby. Tyto účinky je třeba ale ještě ověřit v dalších studiích. Mechanismus, jakým by léčiva ze skupiny ACEI mohla k uvedenému ochrannému účinku přispívat, autoři neuvádějí, a tato otázka by měla být také předmětem dalšího výzkumu.
------
Ramos-Nino ME, MacLean CD, Littenberg B. Association of angiotensin-converting enzyme inhibitor therapy and comorbidity in diabetes: results from the Vermont Diabetes Information System. BMC Endocrine Disorders 2008, 8:17. doi:10.1186/1472-6823-8-17.
