12.7.2005 Moderní léčebné postupy umožňují přežívání nemocných s malignitami poměrně dlouhou dobu, včetně malignit urologických. Tato situace přináší vysoké riziko kostních komplikací, z nichž nejzávažnější jsou kostní metastázy. Této problematice je věnována kniha "Skeletální postižení v uroonkologii", kterou vydává nakladatelství Galén. Autory publikace jsou Ivan Kolombo, Jitka Kolombová, Jan Dvořáček, Tomáš Hanuš a kolektiv.

Kniha se věnuje problematice tumorů, které častěji metastazují do kostí. Účinné léčebné a preventivní režimy  metabolických kostních onemocnění a metastatických kostních procesů vyžadují nové vyšetřovací metody a úzkou mezioborovou spolupráci.

Karcinom prostaty (PC) je nejčastějším maligním nádorovým onemocněním na světě, přitom incidence a mortalita je obecně vyšší v západoevropských zemích než v rozvojových zemích. Karcinom ledviny se manifestuje v 6. – 7. deceniu a celosvětově má stoupající incidenci, právě tak jako jsou nepříznivé trendy v nárůstu karcinomu močového měchýře. U postižených s karcinomem prostaty se objevuje metastatické onemocnění skeletu asi u 65 – 75 % případů, u nemocných s karcinomem ledvin u 20 – 25 % , u karcinomu močového měchýře je incidence kostní metastázy až 40 %.

Kostní systém  poskytuje dokonalé prostředí pro růst nádorových buněk. Vznik kostní metastázy zahrnuje procesy invaze, proliferace a angiogeneze maligního nádoru. Autoři věnují velkou pozornost především patofyziologii vývoje kostních metastáz při hormonálně refrakterním karcinomu prostaty, při kterém je excesivní osteoblastická aktivita  spojena se zvýšenou osteoklastickou aktivitou.Tento proces je charakterizován sekundárním hyperparathyreoidismem, který zajišťuje tvorbu velkého množství kalcia k saturování patologické osteoblastické aktivity. Racionálním léčebným postupem je přerušení tohoto začarovaného kruhu.

Těžká osteopenie až osteoporóza jsou rovněž faktory, které narušují pevnost skeletu, včetně dalších četných rizikových faktorů, ke kterým autoři řadí např. genetické faktory, hypogonadismus, geografické vlivy, toxické a medikamentózní vlivy i další onemocnění a patologické stavy (endokrinní, gastrointestinální, osteoporóza, osteogenesis imperfecta, stavy po transplantacích orgánů aj.).

Rizikové faktory a onemocnění zvyšující riziko skeletálních komplikací, včetně léčby a ekonomických rozvah jsou podrobně uvedeny v samostatné kapitole. K diagnostice skeletových metastáz a dalšího souvisejícího kostního postižení se využívají mimo podrobné anamnézy: klinický stav, laboratorní vyšetření a zobrazovací metody. Standardem je scintigrafie skeletu pomocí fosfátu značeným techneciem 99mTc-MDP. Zavedení PSA do časné diagnostiky karcinomu prostaty ovlivnilo indikaci k provedení scintigrafie skeletu. Provádí se především při vyšších hodnotách.

Vhodné je doplnění denzitometrickým vyšetřením BMD  (bone mineral density) a kvantitativní výpočetní tomografií dle stanovených indikací. Laboratorní diagnostika (zvýšená hladina parathormonu, ale i hyperkalcémie, anémie) včetně zjištění dalších markerů kostního metabolismu jsou dalšími důležitými ukazateli skeletálního postižení.

Klinický obraz metastatického procesu skeletu se projevuje především bolestí – od asymptomatického postižení až po imobilizující bolesti. Je kladen důraz na dostatečnou léčbu bolesti i paliativní léčbu.

Pozornost je věnována léčbě kostních metastáz, především specifické léčbě pro jednotlivá nádorová onemocnění urologického traktu - hormonální léčba, medikamentózní terapie, chemoterapie u karcinomu prostaty, včetně standardů pro léčbu metastazujícího karcinomu a perspektiv v léčbě. Léčba metastazujícího karcinomu močového měchýře zůstává stále problémem. Uvedeny jsou současná nejúčinnější cytostatika, standardy pro léčbu i symptomatická léčba, právě tak jako současné možnosti terapie u metastazujícího karcinomu ledviny.

Základní postupy pro prevenci a léčbu skeletálních komplikací, indikace k zahájení terapie intravenózními bisfosfonáty při karcinomu prostaty a ekonomické aspekty léčby těchto nemocných jsou uvedeny v samostatných kapitolách. Uvedení kazuistik skeletálních komplikací uzavírá názorně předkládanou odbornou publikaci.

Četné grafy, fotodokumentace, přehledné tabulky jsou výborným doplněním textu. Závěr tvoří rozsáhlá literatura, seznam zkratek a rejstřík. Lze jen konstatovat, že záměr autorů – publikací přispět k vědomostem o charakteru skeletálního postižení a hrozbě těchto komplikací u nemocných s nádorovým onemocněním urologického traktu se podařil. Přejme si, aby neustálý pokrok v medicíně také zlepšil osud těchto nemocných.

(Ivan Kolombo, Jitka Kolombová, Jan Dvořáček, Tomáš Hanuš et al.: Skeletální postižení v uroonkologii. Galén, 2005, vydání první, str. 171)