30.3.2007
Psoriatická artritida je chronické zánětlivé kloubní onemocnění, postihující část pacientů s lupenkou (psoriázou). Je spojené s relativně vysokou mortalitou a jeho léčba představuje významný problém. Současné znalosti o tomto závažném onemocnění a možnostech terapie shrnuje nová monografie MUDr.J.Štolfy a prof. MUDr. J.Štroka a kolektivu "Psoriatická artritida a psoriáza".
Psoriatická artritida je samostatnou nozologickou jednotkou v rámci tzv. spondylartritid. Postihuje především klouby na rukou - nejčastěji interfalangeální skloubení. Hlavní částí knihy je systematický popis onemocnění z hlediska historického, etiopatogenetického, klinického a terapeutického. V etiologicky zaměřené kapitole jsou popsány na úrovni současných znalostí o této nemoci faktory genetické, vliv infekce, léků (například užívání lithia, betablokátorů a antimalarik je spojeno se vznikem akutních exacerbací psoriatické artritidy). Vliv na vznik psoriatických ložisek může mít psychický i fyzický stres. Je známa souvislost mezi poraněním kloubu a vznikem psoriatické artritidy - u psoriázy je tomu častěji než při vzniku revmatoidní artritidy či jiných artritid.
Pokud jde o terapii psoriatické artritidy, užívá se v současnosti několik skupin léků. Základem léčby jsou nesteroidní antirevmatika (NSA). Ovlivňují bolestivost a otok kloubů, na dlouhodobý vývoj onemocnění nemívají ale větší vliv. Další užívanou skupinou jsou tzv. farmaka modifikující chorobu (DMARDs), tedy léky s vlivem na průběh nemoci. Patří mezi ně imunosupresiva sulfasalazin (imunosupresivum s protizánětlivým účinkem), metotrexát a nově leflunomid (imunosupresiva). Prokázaný je též účinek kombinace cyklosporinu A a metotrexátu. Samotný metotrexát je pokládán za "zlatý standard" pro léčbu této nemoci. Kromě těchto systémově podávaných léčiv se užívají (u pacientů s postižením omezeného počtu kloubů) glukokortikoidy podávané intraartikulárně.
Protože u části pacientů nejsou uvedená léčiva dostatečně účinná, hledaly se další látky, které by mohly průběh psoriatické artritidy ovlivnit. Takovou novou skupinu léčiv tvoří tzv. biologická léčiva - látky působící na cytokiny a buňky imunitního systému. Tento vývoj byl umožněn rozšířením znalostí o patogenezi psoriatické artritidy a zjištění role, kterou v rozvoji onemocnění hrají imonokompetentní buňky a cytokiny jimi produkované. K těmto novým biologickým léčivům patří například infliximab (Remicade), etanercept (Enbrel), adalimimab (Humira) a další.
Kniha je doplněna několika kazuistikami, tabulkami a bohatou obrazovou dokumentací. Publikace je určena širokému spektru čtenářů s lékařskou nebo farmaceutickou erudicí (například praktickým lékařům, internistům, revmatologům). S prvními příznaky onemocnění často přichází pacient k ortopedovi, proto i odborník tohoto oboru může z knihy čerpat cenné informace. Vzhledem k tomu, že dermatologickou část zpracoval vysoce erudovaný dermatolog s bohatými zkušenostmi s péčí o pacienty s psoriázou, poslouží tato monografie i jako postgraduální pomůcka pro dermatology. Kniha zaujme i farmaceuty s hlubším zájmem o otázky farmakoterapie psoriatické artritidy včetně nejaktuálnějších terapeutických trendů.
