Definice, principy a indikace CTA (angiografie pomocí výpočetní tomografie) – první kapitola - uvádí čtenáře do složité problematiky tohoto vyšetření, vysvětluje princip zobrazení, diagnostický význam i určitá omezení. Podrobně je zde uvedena intravenózní aplikace kontrastní látky, problémy při její aplikaci, cirkulační čas i cirkulační fáze.
V této části je vysvětlen např. pojem izotropního zobrazení, cone – beam effect, kolimace a její vliv na zobrazení cév a další. Kapitola, jako ostatně celá publikace obsahuje vynikající obrazovou dokumentaci (z autorova archivu), vysvětlující grafy a schémata, jejichž přehlednost a kvalitní zpracování jsou zdůrazněna perfektním křídovým papírem.
Hodnocení nálezů má být prováděno tak, aby byla výtěžnost vyšetření co nejvyšší. Pro posouzení funkce cévního řečiště je nutno hodnotit prokrvení orgánů a cévní zásobení patologických procesů v nich. Proto autor uvádí, že nedílnou součástí hodnocení CTA je i posuzování perfúze orgánů a charakter vaskularizace patologických procesů.
V kapitole o vyšetření cév mozku, hlavy a krku jsou rovněž uvedeny podmínky kvalitního vyšetření intrakranálních cév, strategie vyšetření i postupy při hodnocení vyšetření. Autor uvádí nejvhodnější projekce pomocí anatomických schémat a rtg snímků.
Zobrazení intrakraniálních aneuryzmat pomocí CTA poskytuje např. ve srovnání s katetrizační arteriografií přesnější informace o prostorovém uspořádání výdutě. Nedílnou součástí kapitoly je opět vynikající fotodokumentace ilustrující a názorně doplňující odborný text. (Např. zobrazené typy postižení cévní stěny při arteriální hypertenzi vinutí– tortuozita, zalomení – kinking, vazospazmy, poranění krčních tepen apod.).
Kapitola o vyšetření plicního oběhu zahrnuje vyšetření CTA, anatomii, anomálie plicnice a plicních žil, obraz a vyšetření při plicní embolizaci, hypertenzi, dále sekundární změny v plicním řečišti až po kvalitní zobrazení bronchiálních tepen. Vysvětlující anatomie systému, patologie procesu a hodnocení vyšetření jsou opět doplněna vynikající názornou obrazovou dokumentací. Velkou pozornost věnuje autor kapitole o CTA srdce a věnčitých tepen, kde mj. zdůrazňuje, že základní podmínkou kvalitního vyšetření srdce a věnčitých cév je izotropní zobrazení a použití synchronizace akvizice dat s elektrokardiogramem.
Autor dále popisuje rovněž postupy a výtěžnost vyšetření při traumatech abdominálních tepen, vyšetření periferních tepen i žil, včetně hodnocení CTA. Např. pro zobrazení žil končetin platí, že jednoznačně preferovanou modalitou je dopplerovská ultrasonografie. CTA má jen doplňkový význam, především při kombinovaném zobrazování plicní embolizace a hluboké žilní trombózy. Mimořádný význam má strategie vyšetření nádorových procesů pro časování aplikace kontrastní látky. Jsou systémově rozděleny a rovněž doplněny instruktivní fotodokumentací, právě tak, jako v celé skvělé publikaci.
Fotodokumentace zachycuje provedená vyšetření na jednořadém, dvouřadém i na nejmodernějším šestnáctiřadém přístroji. Monografie je přehledně členěna, je doplněna samostatnou přílohou s ukázkami vyšetřovacích protokolů pro CT angiografii, dále seznamem vysvětlujícím odborné zkratky v textu, rejstříkem a rozsáhlou literaturou korespondující s jednotlivými kapitolami.
Publikace předkládá současné možnosti zobrazení krevního zásobení jednotlivých systémů a čtenáře vede k dokonalé orientaci v somatickém „labyrintu“. Odborný text přestává být teorií a díky výbornému komplexnímu uspořádání se stává vynikající příležitostí k získání nebo doplnění odbornosti v cévní diagnostice pomocí CT.
Galén, 2004, vydání první, 408 stran.