8.6.2004
Referujeme o obsáhlé monografii "Alergologie", která právě vyšla (autoři: Václav Špičák, Petr Panzner, společně vydala nakladatelství Galén a Karolinum, 2004, 348 stran).
Pojem alergie byl poprvé použit již v roce 1906 pediatrem von Pirquetem, který považoval alergii za „změněnou reakci imunitního systému“. Od té doby došlo k obrovskému rozvoji poznatků, které také změnily obor na alergologii a klinickou imunologii. Alergie dnes je chápána jako systémové postižení s klinickou rozmanitostí alergických projevů vyžadující často mezioborové řešení.
V obecné části nalezne čtenář podrobné informace o fyziologii imunitního systému, jeho vlastnostech (provázanosti mechanismů přirozené a specifické imunity a jeho poruchách), informace o slizniční imunitě a jejím významu, o imunologických základech alergické odpovědi a další sdělení např. o významu studia genetických faktorů, které pomáhají pochopit nejen vznik onemocnění u disponovaných jedinců, ale mohou přiblížit předpověď progrese onemocnění i určit riziko výskytu choroby.
Zavedení techniky monoklonálních protilátek zvýšilo možnost identifikovat jednotlivé alergeny. V kapitole o alergenech je uvedena široká škála alergenů (zvířecích, rostlinných, potravinových, alergeny jedu blanokřídlého hmyzu) jejich typy, zkřížená reaktivita, možnosti prevence i terapie.
V samostatné kapitole obecné části je věnována pozornost vztahu alergie a infekce. Jen dokonalá znalost imunitního systému a jeho vybavení může přiblížit pochopení klinických projevů a vztahu mezi infekcí a alergickým nebo nealergickým jedincem.
Vztahy autoimunity a alergie, defekty imunity, systémové autoimunní choroby jsou rovněž zpracovány zvláště. Diagnostika alergických onemocnění a léčba tvoří závěr obecné části. Autoři upozorňují, že nedílnou součástí hodnocení léčby je hodnocení kvality života pacienta. Vždy je nutno volit individuální léčebný postup.
Speciální část je věnována vývoji alergie v průběhu života, její prognóze a prevenci. K rozvoji alergie musí být splněny určité předpoklady – genetická predispozice, senzibilizace vůči alergenům a působení nespecifických adjuvantních vlivů. Úkolem kapitoly o psychologických a psychosociálních aspektech alergií je upozornit na propojenost různých etáží centrální nervové soustavy, jako je např. faktor úzkosti, který sám patří k faktorům vyvolávajícím nebo ovlivňujícím průběh a tíži astmatického záchvatu.
Zvláštní kapitola je věnována anafylaxi, její historii, epidemiologii, diagnostice, vyšetření a terapii. Pozornost je dále věnována chronické rýmě, definici, výskytu i mechanismu vzniku, časné i pozdní fázi její alergické reakce, včetně terapii. Autoři upozorňují, že předpokladem úspěšné léčby je správná klasifikace chronické rýmy.
Nové poznatky o patogenezi a patofyziologii bronchiálního astmatu, včetně nových vyšetřovacích metod jsou podrobně uvedeny v samostatné kapitole. Asthma bronchiale je v současnosti považováno za komplexní, multifaktoriální, chronické zánětlivé onemocnění. Prvořadým úkolem je proto včasné ovlivnění zánětu. Důraz je kladen na aktivní spoluúčast pacienta. Klasifikace astmatu dle různých hledisek (např. dle tíže onemocnění, dle odpovědi na léčbu) a léčba astmatu jsou uvedeny podrobně a přehledně, včetně edukace pacienta, jeho rodiny a možnosti prevence.
Alergické kožní projevy jsou uvedeny v samostatné kapitole. Vcelku jsou zařazovány do skupiny tzv. chorob se změněnou reaktivitou (geneticky podmíněné imunodefekty, angioedém s poruchou komplementu apod.) Autoři věnují pozornost především atopickému ekzému a kontaktní dermatitidě (včetně nealergické), urtikarii a angioedému.
Nejčastějšími projevy oční alergie jsou: sezónní alergická konjunktivitida, celoroční alergická konjunktivitida a atopická keratokonjunktivitida.
Potravinová alergie – imunologicky podmíněná postihuje asi 2-3 % populace, v případě orálního alergického syndromu se objevuje až u 50 % pylových alergiků.
Definice, dělení, prevalence, zkřížená alergie, příznaky, diagnostika a terapie – alergenová imunoterapie i medikamentózní léčba je další součástí speciální části. Následuje kapitola o alergii na léky a latex, o intoleranci nesteroidních antiflogistik, o alergii na hormony a enzymy, o nesnášenlivosti kontrastních jodových látek, lokálních i celkových anestetik, včetně alergických reakcí po očkovacích látkách.
V Evropě je dominující příčinou alergické reakce bodnutí vosou nebo včelou. Proto nechybí ani podrobná kapitola o alergii na jed blanokřídlého hmyzu, včetně nežádoucích účinků imunoterapie alergenem hmyzu. Závěrem speciální části jsou uvedeny profesní alergie (bronchiální astma, alergická rýma, alergická alveolitida, kontaktní urtikárie a dermatitida), včetně právních hledisek při posuzování nemocí z povolání.
Odborné citace za každou kapitolou, seznam zkratek v závěru publikace, četné grafy, tabulky a obrázky vhodně doplňují odborný text.
Kniha je dílem předních odborníků, alergologů a klinických imunologů, pediatrů, neonatologů, dermatovenerologů i psychologa. Jednotlivé kapitoly jsou psány instruktivně a živě. Zachycují nejen zkušenosti autorů, ale zároveň poskytují přehled současných vědomostí a poznatků tohoto složitého stále se vyvíjejícího oboru alergologie a klinické imunologie. Svým aktuálním zaměřením se publikace určitě stane vyhledávaným zdrojem informací odborníkům, lékařům nejrůznějších profesí i studujícím.
